Prodali majetek, vyrazili budovat komunismus. Před 100 lety jeli Čechoslováci do sovětského Kyrgyzstánu
Zní to jako z utopického filmu a také to utopie byla. Skupina československých dělníků prodá doma majetek, nasedne do vlaku a odjíždí budovat komunismus do Kyrgyzstánu. Píše se rok 1925 a příběh do pár let skončí jinak, než si kdokoliv z účastníků akce Interhelpo dovedl představit.
„Můj děda o Interhelpu moc nemluvil,“ říká pro Radiožurnál Pavel Korima, jehož rodina patřila k prvním československým osadníkům v sovětském Kyrgyzstánu. „Vyprávěl hlavně o válce. O tom, jak bojoval u Sokolova. Ale že předtím budoval nějaké družstvo, o tom skoro nic,“ pátrá v paměti.
Před sto lety přijela první skupina Čechoslováků budovat komunismus do sovětského Kyrgyzstánu. Natáčel Ľubomír Smatana
Celý příběh si dal vnuk dohromady až v dospělosti. Jeho dědeček Antonín pracoval jako ředitel koželužny v Interhelpu, prosperujícím dělnickém družstvu, které se mělo stát výkladní skříní socialismu. Pak přišel zlom a ve třicátých letech sovětští komunisté podniky znárodnili a majetek zabavili.
„Děda skončil nakrátko ve vězení a nakonec šel na frontu. Ženu se čtyřmi malými dětmi zanechal v Biškeku bez peněz, bez pomoci. Babička vařila z bramborových slupek, děti měly hlad. Můj otec byl nejmladší a o Kyrgyzstánu mluvil nerad. Pořád říkal, že to bylo drsné, že jim tam všechno vzali. Místní je neměli v lásce. Bylo to tvrdý, sovětský. Poznamenalo ho to na celý život,“ vzpomíná Korima.
Represe Čechoslováků
První transport družstva Interhelpo z Československa přijel do Biškeku, tehdejšího hlavního města Kyrgyzské autonomní sovětské socialistické republiky, 24. dubna 1925.
‚Léta řešíme, kdo je udal.‘ Poprava otce a syna za poslech rozhlasu zasáhla na dlouhé roky lidi z Obytců
Číst článek
„Prošlo jím minimálně 1300 lidí ve čtyřech transportech, tím prvním dorazilo přes 300 lidí. Hned v prvním roce jich ale více než polovina odjela. Podmínky byly strašné – vedro, nemoci, umíraly děti. Ale ti, co zůstali, postavili továrny a dílny a Interhelpo tvořilo až dvacet procent kyrgyzského HDP,“ říká Štěpán Černoušek, předseda spolku Gulag.cz, který mapuje oběti represí v Sovětském svazu.
„Zjistili jsme jména nejméně 53 československých občanů, kteří byli v Kyrgyzstánu perzekvováni. Z toho 22 bolševici popravili,“ podotýká Černoušek, který se po jejich stopách vydal s organizací Gulag.cz, aby zmapovali osudy těch, kteří skončili v sovětském represivním soukolí, a nyní ze své expedice posílá do kin nový dokumentární film Pohřbené naděje.
S filmem mu pomáhal v Kyrgyzstánu bývalý důstojník KGB, dnes paradoxně správce památníku u jediného dosud nalezeného masového hrobu nedaleko Biškeku. Díky jeho přístupu do archivů získal Černoušek složky se jmény obětí i popis míst, kde byly hromadně pohřbívány.
„Tenhle kágébák přešel v devadesátých letech takříkajíc na naši stranu. Mluvili jsme tam i s pamětníky, respektive s potomky Čechů, kteří tam žijí. I když moc nefandili našemu přístupu – soustředit se právě na represivní období. Spíše chtěli hovořit o tom, co se předkům povedlo. Nemají zájem zkoumat sovětské zločiny. Jejich pohled na historii odpovídá dnešnímu ruskému narativu,“ vysvětluje Černoušek.
‚Dítě Interhelpa‘ Dubček
Jedním z nejznámějších „dětí Interhelpa“ byl Alexander Dubček, generální tajemník Komunistické strany Československa, pozdější symbol Pražského jara a „socialismu s lidskou tváří“.
48:16
Lahvička od inkoustu a dětská tiskárna. Příběh Lucy Topoľské rozené Hrbkové a její rodiny
Číst článek
Jeho rodina patřila k zakládajícím členům družstva. Otec Štefan Dubček byl přesvědčený komunista, který prodal majetek na Slovensku a spolu s manželkou a dvěma syny odjel do Biškeku také v roce 1925. Po více než deseti letech, v roce 1938, se rodina kvůli zhoršující se situaci a represím rozhodla vrátit zpět do Československa.
Komuna Interhelpo se kvůli sovětským represím fakticky rozpadla ještě před druhou světovou válkou, i když formálně zanikla až v roce 1943. V jejím závěru v Biškeku zůstávalo z původních zakladatelů jen několik desítek lidí.
Na jejich příběhy navazuje dokumentární film organizace Gulag.cz, který mapuje nejen vývoj Interhelpa, ale i stopy sovětských represí v Kyrgyzstánu. Film bude promítán v českých kinech a podrobnosti z expedice budou postupně zveřejňovány na webu organizace Gulag.cz.
