Češi vyvinuli mobilní robotický tomograf. Odhalí praskliny v trupu letadla
Poškozené letadlo nebo jiné velké předměty se rentgenují podobně jako lidské tělo. Do klasického přístroje by se ale nevešly, a tak čeští konstruktéři vyrobili zařízení, které může přijet za nimi. Do hangáru za letadlem může dorazit dokonce i podrobnější zobrazovací přístroj CT čili výpočetní tomograf. Jak funguje mobilní zobrazovací jednotka vyvinutá českými konstruktéry?
Stojíme v hangáru, kde je zaparkované i menší dopravní letadlo a Jana Boháčová ze společnosti Radalytica mi ukazuje mobilní CT přístroj. Ani trochu nevypadá jako tunel, ve kterém lékaři snímkují lidské tělo. Přitom princip je podobný – předmět se zrentgenuje z více stran, aby vznikl prostorový obrázek.
„Jedno robotické rameno drží rentgenku a druhé polohuje zobrazovací detektor,“ vysvětluje a předvádí mi na virtuální simulaci, jak zařízení funguje: „Teď se jeden robot držící detektor posunul pod křídlo, druhý robot držící rentgenový zdroj se posunul nad křídlo. V simulaci mezi nimi běhají zviditelněné paprsky, v reálu bychom je neviděli.“
Proto je při práci se zobrazovacím zařízením potřeba dodržovat přísnou radiační ochranu. Při ostrém snímkování by tedy do vzdálenosti alespoň 15 metrů od letadla neměl stát žádný člověk bez patřičné ochrany proti záření.
Jana Boháčová doplňuje, že kromě křídel je rizikový především trup letadla a hlavní nosník, který spojuje obě křídla: „V trupu jsou různé komponenty, které mohou trpět únavou materiálu nebo se tam můžou vyskytnout trhliny. Kontrolujeme i stav usazení šroubů.“
Co 2D snímky neodhalí
Rentgenové snímky různých součástí se dají pořídit i klasickým způsobem. Pouzdro s rentgenovým filmem je rozhodně skladnější než robotické rameno. Jednotlivé snímky ale nezachytí tolik podrobností jako robotické CT, jak ukazuje Jana Boháčová na snímcích.
„To jsou klasické CT řezy zepředu, zboku anebo napříč – vlastně to letadlo rozřežeme tak, jako je to u CT člověka. A v horním rohu je 3D objem zrekonstruovaný z jednotlivých řezů,“ popisuje.
„Díváme se na snímky dřevěného jádra vrtule. Na jednom nejsou vidět žádné trhliny – to je klasický 2D obrázek. A na tom obrázku se šipkami, tam jsme po detailnějším měření tzv. tomosyntézou odhalili v dřevěném materiálu velice jemné praskliny. Ty by na klasickém 2D snímku nebyly vůbec vidět.“
Od rostlin po letadla
Robotické rameno se přitom nemusí pohybovat jen dokola kolem celého letadla nebo součástky. Stačí, když si ho „obhlédne“.
2:34
Pražské letiště se chystá na rekordní rok. Instaluje nové CT rentgeny a samoobslužné kiosky
Číst článek
„Jako člověk – přijdu blíž a podívám se na tu věc z různých úhlů – otočím hlavu jen tam, kam potřebuju vidět. A přesně to děláme i s roboty. Vyberu si jen relevantní informace, namísto velkého množství dat,“ vysvětluje Gabriel Herl, výzkumník robotického CT z technické vysoké školy v německém Deggendorfu.
Podle vědců má robotické CT spoustu vylepšení ještě před sebou. Když se podaří zpřesnit navádění robotických ramen, půjde snímkování mnohem rychleji.
Česká firma ovšem mezitím technologii zavedla i do praxe. První praktické využití kupodivu nebylo pro letadla, ale pro firmu, která se zabývá určováním vlastností rostlin obilí. „Vystavují obilí stresům, jako je sucho, a zkoumají, jak jsou různé kmeny obilí produktivní. Skenují například zrníčka ječmene,“ upřesňuje Jana Boháčová.
Novou českou technologii využívají také výrobci letadel v americkém Seattlu a zájem o ně má i automobilový průmysl.
