Divokých 100 dní s Trumpem. Druhé období zahájil s nejnižší popularitou od dob Eisenhowera
Bouřlivá zahraniční politika, propouštění federálních zaměstnanců, kolísající ekonomika a boj s nelegální migrací. Americký prezident Donald Trump končí symbolických, ale významných prvních 100 dní v Bílém domě s nebývale nízkým skóre, co se týče popularity. 41 procent – tolik Američanů podle průzkumů schvaluje jeho dosavadní působení. Přinášíme přehled úvodního Trumpova působení, které potenciálně udává tón zbývajícím 1361 dnům jeho vlády.
Celní chaos a ekonomika
Američané před loňskými volbami dlouhodobě uváděli, že ekonomika a výše životních nákladů jsou jejich hlavní motivací pro volbu Donalda Trumpa, který se do role bojovníka s vysokými cenami pasoval nejen v diskusích pravidelně.
Americká inflace od nejvyšší hodnoty za poslední desítky let (9,1 procenta) v polovině roku 2022 postupně klesla až na tři procenta letos v lednu, než se Trump ujal úřadu. Nyní je podle oficiální statistiky 2,4 procenta.
Cukrování, osobní chemie a italský šarm. Meloniová ukázala, že na Trumpa racionalita tolik neplatí
Číst článek
Trump uvedl, že „inflaci už jsme vyřešili“. Magazínu Time v rozhovoru k příležitosti 100 dní v úřadu minulý týden řekl, že „zdědil (vysoké ceny) vajec, vysoké ceny potravin a energií“ a že všechno se zlevnilo.
Ekonomové naopak s pohledem na situaci na finančních trzích a nálady spotřebitelů varují, že americká ekonomika by letos mohla zpomalit a ceny pro spotřebitele se zvýšit, především kvůli nejistotě a důsledkům Trumpových celních politik, které uplatňuje proti většině světa.
Trump na otázku o zpomalování americké ekonomiky podle odnože centrální banky Fed v Atlantě minulý týden řekl: „To možná říkají, ale doposud jsem měl pravdu. Když se podíváte na všechny ty roky, kdy tohle dělám, měl jsem ve věcech pravdu.“
„Trumpovi se podařilo skrze exekutivu přizpůsobit ekonomiku své vůli. Ale jedna síla je nesklonná – finanční trhy,“ poznamenává k tomu nicméně ekonomický analytik agentury AP Josh Boak.
Myslím, že to dopadne dobře, řekl Trump k dohodě s Čínou. Vysoká cla by se mohla snížit
Číst článek
Americký prezident doufá, že svojí celní politikou z dlouhodobého hlediska přiláká světové podniky, aby svou výrobu přesunuly do Spojených států, raději než aby USA produkty nakupovaly ze zahraničí.
Ukrajina a zahraniční vztahy
V evropském prostoru kromě cel uvalených na Evropskou unii z Bílého domu nejhlasitěji rezonovala politika Trumpovy administrativy vůči ruské válce na Ukrajině a vůbec bezpečnostní architektuře napříč Atlantikem, kterou Trump definitivně otřásl a přiměl evropské lídry tlačit obranu jako přední politické téma.
Že válka na Ukrajině skončí den po Trumpově vítězství ve volbách, republikánský prezident řekl poprvé loni v létě.
„Řekl jsem to obrazně, přeháněl jsem… ale samozřejmě je to falešnými zprávami... Pochopitelně lidé vědí, že jsem to řekl v žertu, ale také bylo řečeno, že (válka) skončí,“ reagoval minulý týden Trump.
Ruský prezident Vladimir Putin by si podle něj nejraději vzal Ukrajinu celou, ale Trump je podle svých slov jediný na světě, kdo může dojednat dohodu a Putin podle něj mír uzavře.
Francouzi nemají rádi Ameriku. Fastfoody a Tesla jsou v nemilosti, ukazuje průzkum
Číst článek
Trumpovo pojetí sloganu „Amerika na prvním místě“ přimělo hned několik národností zaujmout protiamerický postoj – projevilo se to například na průzkumu veřejného mínění mezi Francouzi, kteří bojkotují americké produkty, nebo Kanaďany, o jejichž zemi Trump říká, že by se měla stát americkým 51. státem, naposledy v pondělí v den kanadských voleb.
V podobném duchu šéf Bílého domu také mluví o anexi Dánskem spravovaného Grónska nebo o tom, že USA by měly opět získat pod svoji kontrolu Panamský průplav. Jeho přístup ve věci ekonomiky nebo bezpečnosti přiměl řadu zemí či Evropskou unii jako celek k přehodnocení toho, jak moc mohou na USA jako partnera spoléhat.
Trump rovněž opět vyvázal USA z Pařížské dohody o ochraně klimatu, vystoupil ze Světové zdravotnické organizace a finančními škrty a propouštěním v podstatě torpédoval fungování Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID), na níž závisí řada humanitárních programů po celém světě.
Migrace
Po ekonomice další ústřední téma loňských prezidentských voleb. Po rekordním počtu 249 tisíc nelegálních vstupů lidí do USA přes mexickou hranici v prosinci 2023 počet postupně klesal na asi 47 tisíc, který Trump po demokratu Joeovi Bidenovi zdědil.
Pod Trumpem čísla podle agentury AP klesla na asi sedm tisíc letos v březnu. Ačkoliv slibované masové deportace údajně nelegálních přistěhovalců z USA se zatím nekonají, migrace podle průzkumů veřejného mínění zůstává oblastí, kde se Trump těší největší podpoře (46 procent), a to navzdory řadě kontroverzních kroků.
Jedním z nejvíce křiklavých je využití válečného zákona z roku 1798 k deportaci stovek Venezuelanů do salvadorské věznice určené pro teroristy a pověstné krutými podmínkami. Jedním z nich je ale i Kilmar Abrego Garcia, který byl podle vlády vyhoštěn omylem při „administrativní chybě“ bez soudního řízení.
Nejvyšší soud v první polovině dubna jednomyslně rozhodl, že „vláda musí umožnit (Garciovo) propuštění z držení v Salvadoru“. Trump nyní v rozhovoru s Time uvedl, že reakci na rozhodnutí nejvyšších soudců přenechává právníkům. Z jeho odpovědí však vyplynulo, že se rozhodnutím zatím neřídí. Uvedl ale, že v „soudní systém věří“ a soudy respektuje.
Soud se zastal Rádia Svobodná Evropa. Pozastavil Trumpovy snahy stopnout financování média
Číst článek
Už v únoru některá americká média informovala, že praktiky agentů Imigrační a celní správy (ICE) rozsévají paranoiu v americké společnosti. Bílý dům ji tehdy přiživoval například videem označeným jako „uspokojivé“, na kterém se lidé v okovech řadili k deportaci na ranveji před letadlem.
‚Wokeismus‘ a čistky
Kromě tradičnějších oblastí jako migrace a ekonomika Trump a jeho spolupracovníci postupovali v prvních sto dnech vlády silně ideologicky v tažení proti progresivním politikám, které podle nich škodí americké kultuře a společnosti.
Trump například zmrazil miliardy ve financování pro proslulou Harvardovu univerzitu. Ospravedlňuje to údajným antisemitismem na kampusu. Spory o financování pokračují.
V boji proti programům s anglickou zkratkou DEI (diverzita, rovnost, inkluzivita) se Trump zasadil, aby z vládní komunikace zmizely jakékoli odkazy na ně. V širším pojetí jde o prosazování rovnosti pohlaví, ras či práv sexuálních menšin, proti kterým se prezident staví.
Trumpovo konzervativní přesvědčení se projevilo i při havárii osobního letounu a vojenského vrtulníku koncem ledna ve Washingtonu nad řekou Potomac. Trump tehdy bez důkazů naznačil, že příčinou nehody mohla být snaha demokratických vlád být inkluzivní a najímat do Federálního úřadu pro letectví jako letové dispečery lidi s mentálními poruchami.
Pravou rukou Trumpovi v čistkách ve federální vládě, avšak zdaleka ne jen s cílem odstranit z ní stopy progresivní politiky, byl miliardář Elon Musk. S cílem zlepšit fungování vlády nechal ve spolupráci s Muskovým nevládním Úřadem pro efektivitu vlády propustit nejméně 121 tisíc federálních zaměstnanců, odhaduje CNN.
Současný nejbohatší muž světa původně sliboval ušetřit až miliardu dolarů americké vládě. Odhady posléze snížil na 150 miliard (asi 3,3 bilionu korun), byť i tento cíl je sporný.
Limity ústavnosti
Trump od ledna podepsal 137 takzvaných exekutivních příkazů, přičemž mnohé jeho kroky narážejí na odpor soudů. Šéf republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů Mike Johnson o spolupráci s Trumpem hovoří jako o „partnerství“ a říká, že v prvních 100 dnech dokázal víc „než většina politiků dokáže za celý život“.
‚Škoda, že zničil a spálil svou reputaci.‘ Muskova popularita v USA klesá. Propadly se i zisky Tesly
Číst článek
Američtí komentátoři na opačné straně spektra však Trumpovo působení vnímají jako hromadění moci, posouvání hranic prezidentské autority a testování limitů americké demokracie, kterým se snaží vyhýbat soudům i Kongresu.
Prvním velkým milníkem v tomto směru byl příspěvek na síti X Trumpova viceprezidenta J. D. Vance už tři týdny po inauguraci, když napsal, že „soudci nesmí kontrolovat legitimní moc exekutivy“.
Vzhledem k nepopularitě řady Trumpových kroků rovněž americkým veřejným prostorem prostupuje debata o blížících se volbách do Kongresu, které se v USA konají příští rok, a o porážce, kterou by republikáni pod Trumpem mohli utrpět.
Šéf demokratické menšiny v dolní komoře Kongresu Chuck Schumer Trumpa v rozhovoru s demokratům nakloněnou stanicí MSNBC Trumpových prvních 100 dní kritizoval jako „nejhorší ze všech administrativ, které zažil“. Uvedl také, že americké soudy se „pevně“ staví proti Trumpovým politikám.
