Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Státu se nedaří vymáhat miliardy od podvádějících solárníků. Úřad je vyzývá k ‚dobrovolnému vrácení‘

Stát na podvádějící solárníky, kteří v minulosti získali neoprávněně čerpanou podporu, dosáhne jen těžko. Podle přehledu trestních soudních sporů, který získal Radiožurnál, stát od nich požadoval přes devět miliard korun. Jenže postup, který měl pomoci získat peníze zpět do státní kasy, shodil Nejvyšší správní soud. Státní energetická inspekce proto nyní vyzývá solárníky k „dobrovolnému vrácení“. Za poslední tři roky tak získala 15 milionů korun.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Solární panely (ilustrační foto)

Někteří podnikatelé se snažili dostavět fotovoltaickou elektrárnu za každou cenu (ilustrační foto) | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz
Přehrát

00:00 / 00:00

Státu se nedaří vymáhat miliardy od podvádějících solárníků. Úřad je vyzývá k ‚dobrovolnému vrácení‘

V roce 2010 zachvátil Česko solární boom, kdy po celé republice rostly parky fotovoltaických elektráren. Zatímco v roce 2008 dosahoval nainstalovaný výkon zhruba 40 megawattů (MW), o dva roky později se vyšplhal na 1959 MW. Díky tak robustní výstavbě mělo Česko v té době čtvrtý největší instalovaný výkon v Evropě.

Stát pro takovou expanzi vytvořil ideální podmínky, kdy podnikatelům garantoval extrémně výhodnou výkupní cenu elektřiny často fixovanou na dalších dvacet let. Od roku 2011 ale tato výkupní cena klesla téměř na polovinu. Solárníci, kteří chtěli původní vyšší cenu, museli stihnout elektrárnu dokončit do konce roku 2010. Někteří z nich se tak snažili zprovoznit systém panelů za každou cenu, třeba i podvodem.

Ministerstvo průmyslu nyní eviduje 42 soudních řízeních proti provozovatelům fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v těchto letech. Trestní soudy často podvodníky odsoudily, na vyplacené peníze si ale stát v drtivé většině už nesáhl.

„Ministerstvu byla přiznána pravomocně náhrada škody za nezákonně čerpanou podporu v šesti případech,“ uvedlo ministerstvo. Z těchto šesti společností navíc částku uhradily pouze dvě ve výši 100 milionů korun. Zbylé čtyři skončily v exekuci.

4:01

Ministerstvo otočilo. Po solárnících začalo vymáhat 43 milionů korun, chce je získat z prodeje elektřiny

Číst článek

V řadě těchto případů pak ministerstvo zastupoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ve 26 kauzách před soudem požadoval po solárních baronech celkem přes devět miliard korun, trestní soudy úřad ale odkázaly do civilního řízení. To však často trvá dlouho, stojí hodně peněz a bývá komplikované, protože provozovatel čerpal podporu zprostředkovaně i prostřednictvím nestátních korporací.

V roce 2022 začala platit novela zákona, která měla všechno výrazně zjednodušit. Neoprávněně vyplacenou podporu mohla podle ní napřímo od výrobců elektřiny vymáhat ve správním řízení Státní energetická inspekce.

„Ministerstvo předkládalo legislativní úpravu s cílem vytvořit jednoduchý a rychle aplikovatelný speciální veřejnoprávní procesní prostředek, který by umožnil zkontrolovat oprávněnost, nebo neoprávněnost čerpání podpory i zpětně,“ uvedl mluvčí David Hluštík pro Radiožurnál.

Soud postup rozcupoval

Inspekce proto ihned začala několikasetmilionové částky vymáhat, pak ale v loňském roce zasáhl Nejvyšší správní soud a plán na návrat miliardových částek do státního rozpočtu rozcupoval. Došel totiž k závěru, že inspekce nesmí takto upravený zákon použít zpětně, protože potrestání podle přísnějšího zákona je možné jen ve zcela výjimečných případech.

„Pravá retroaktivita nesmí být nástrojem, který slouží k napravení (údajných) ‚chyb‘ zákonodárce. Připuštění retroaktivity by musely odůvodňovat zvláště výjimečné okolnosti, za které nelze považovat pouhou neefektivitu ustanovení ve věcech vymáhání neoprávněně čerpané podpory,“ napsal tehdy do rozsudku soudní senát v čele s Vojtěchem Šimíčkem.

Energetická inspekce proto zařadila zpátečku a pro vymáhání dříve vyplacené neoprávněné podpory tento zákon nepoužívá a zvažuje další postup.

4:24

Úřad zahájil řízení o odebrání licence fotovoltaické elektrárny. Odsouzená firma dluží státu miliony

Číst článek

„Státní energetická inspekce využívá administrativně jednodušší možnost bez správního řízení, kdy ‚hříšníky‘ vyzývá k dobrovolnému vrácení neoprávněně čerpané podpory do státního rozpočtu. Od počátku roku 2022 došlo k dobrovolnému vrácení neoprávněně čerpané podpory ve výši cca 15 milionů korun. Ještě je třeba doplnit, že ne vždy se jedná o podvodné jednání, ale často o nedbalost,“ sdělila Radiožurnálu za inspekci Dominika Petrová.

Peníze zpět do státního rozpočtu se také po výrobcích elektřiny snaží soudně získat státní operátor trhu s elektřinou OTE. Část podpory ale solárníci získali v garantovaných vysokých výkupních cenách elektřiny. Tu jim OTE vyplácel přes povinně vykupující společnosti, což jsou ČEZ, E.ON a Pražská energetika. Státní firma OTE tak žaluje i tyto firmy, ty zase musí žalovat výrobce. Tím se celý proces značně komplikuje a ještě víc protahuje.

Kolik takových žalob státní společnost OTE nyní vede, nechtěla mluvčí Zuzana Váchalová ani přiblížit. „Tyto informace nelze s ohledem na stále aktivní spory, respektive dosud procesně neukončená řízení ze strany společnosti OTE poskytnout,“ uvedla.

Chystá se změna zákona

Že pro vymáhání peněz nejsou civilní žaloby ideální, potvrzuje soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Rychlý, který se energetikou dlouhodobě zabývá. „Tento postup ovšem z pohledu nákladů a času nemusí být účinný ani ekonomický, protože podpora byla poskytována mezi různými subjekty a civilní spory zahrnují jednotlivé aktéry, ačkoli byli někdy jen ‚zprostředkovatelé‘ podpory,“ vysvětlil Radiožurnálu.

Ve hře je tak nová úprava zákona, která by mohla přinést zlepšení v přímém vymáhání dříve vyplacených dotací. Naopak „prolomení“ již existujícího rozsudku se všem zúčastněným zdá jako nepravděpodobné.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu se Státní energetickou inspekcí konzultuje v této záležitosti další vhodný postup. Proběhne další diskuse, která může vést k případné další legislativní změně, která by reagovala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,“ přiblížil mluvčí ministerstva Hluštík.

Změna v zákonech, která by reflektovala i rozhodnutí správního soudu, by přivítal také soudce Rychlý. „Nejvhodnější by podle mne bylo ucelené a důkladné legislativní řešení, které by také vzalo v potaz právě otázku zpětné působnosti (retroaktivity),“ myslí si.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme