Vyhledávání osob, informace o nepříteli či průzkum požáru. Vědci z Brna vytvořili roj autonomních dronů
Bojovou nebo zamořenou oblast nejdříve prozkoumá autonomní roj dronů a potom na místo vyjedou roboti na kolečkách. Právě takový systém vyvíjí brněnští vědci. Jednotlivé stroje spolu komunikují a samy umí přehodnotit plán mise podle situace. Experti je vyvíjí především pro armádu, ale ušetřit zdraví a možná i život může i hasičům. Výzkumníci vše už testují a my jsme u jedné takové zkoušky byli.
„Teď si naplánujeme trasu pro naše autonomní drony a roboty. Vymezili jsme si danou oblast, kterou mají prohledat. Pro drony jsem připravil letovou trasu, zadal jsem jim misi, tu nahrajeme do dronů a potom všechny najednou odstartujeme,“ říká Jiří Janoušek z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně.
‚Jeden operátor naplánuje celou misi a potom jenom v uvozovkách zmáčkne knoflík.‘ Vědci z Brna vytvořili roj autonomních dronů
„Každý dron si automaticky pomocí umělé inteligence naplánoval co nejefektivnější trasu, a tak celý roj prohledá okolí. Máme tři velikosti dronu, ale každý dron má jiný typ senzoru. Jeden má například klasickou RGB kameru, jeden má termokameru a jeden může mít třeba radiační senzor,“ vysvětluje.
„Drony jsou použitelné třeba pro průzkum terénu, můžeme vyhledávat různé osoby, vozidla nebo objekty. Máme tam automatické detekce objektů, anebo právě nějaké radiační zdroje záření. Dají se měřit i další látky, když drony vybavíme různými jinými senzory,“ doplňuje.
Vědci tento roj dronů podle podplukovníka Karla Michenky z Univerzity obrany v Brně vyvíjí především pro armádu: „Jedním z úkolů může být získání informací o nepříteli, který se pohybuje v daném prostoru. Roj dronů nejenže zjistí techniku, zjistí i typ techniky a tuhle informaci předává k následné činnosti, kterou může být třeba dělostřelecká podpora. Výhodou je samotné autonomní létání. Zde je pouze jeden operátor pro celý roj v současné době deseti kusů dronů.“
„Jeden operátor naplánuje celou misi a v uvozovkách jenom zmáčkne knoflík. Celá mise proběhne plně autonomně, to znamená bez toho, aby tam vůbec musel vkročit člověk,“ přibližuje kybernetik Luděk Žalud z Vysokého učení technického.
Drony neposílají zprávy jen operátorům, ale posílají si je i mezi sebou, komunikují spolu. „Pokud by se případně něco stalo, například bychom o jeden přišli, tak proběhne automatická rekonfigurace. Pomocí umělé inteligence se znovu naplánují trasy a ostatní drony ho třeba nahradí,“ popisuje Janoušek.
Tři vozítka
Kromě vojáků technologii mohou využít i hasiči. „Jde o situace, kdy je nějaká větší nehoda v chemické továrně nebo hoří nějaký sklad pneumatik, což jsou typické situace, kdy je potřeba udělat nějaký chemický rozbor za pomoci dronu,“ říká Žalud.
Roj dronů zjistí první informace o terénu, nepříteli nebo třeba zamoření. Tehdy přijde chvíle malých vozítek s dalšími senzory.
„Všechny tři roboty patří do roje a jsou určené pro vzdálený průzkum v oblastech, které jsou člověku nedostupné nebo nebezpečné. Zatímco drony si mohou prohlédnout situaci makroskopicky, ze vzduchu, ale nevidí úplně detaily, pozemní roboty mohou dojet až přímo na místo a velmi detailně ho prozkoumat,“ říká Žalud.
Dvě větší vozítka musí na místo dojet sama. Třetí je však tak malé a lehké, že ho může do nějaké těžko dostupné oblasti přenést dron. Každé z vozítek má kameru, ale v dalších senzorech se liší. „Často používáme chemicko-biologicko-radiační nukleární čidla, případně potom nějaké analyzátory vzduchu a podobně,“ doplňuje Žalud.
Funkce i počet strojů se ale budou lišit podle účelu. Některé vojenské technologie by například nemohly být v roji pro hasiče. Brněnští vědci celý systém stále vyvíjí a hotový by mohl být do pěti let.
