Technologie, která ovládla společenskou komunikaci, už přestala potřebovat demokracii, varuje Urban
Svět prochází něčím ještě podstatnějším, než byla průmyslová revoluce, je přesvědčený novinář, signatář Charty 77 a spoluzakladatel a lídr Občanského fóra Jan Urban. „Digitální nebo informační revoluce má mnohem hlubší důsledky na ekonomiku, na politiku. A pokud se tomu politika nepřizpůsobí, tak skončíme, jako tomu bylo před první i druhou světovou válkou, u radikálních řešení a nesmyslů. A ve válce,“ říká pro Český rozhlas Plus.
„Technologie, která ovládla společenskou komunikaci, už přestala potřebovat demokracii, která je postavená na zákonech, institucích a na racionální volbě. Už je to jen o moci a o vůdcích. A to je fašismus,“ varuje v pořadu Osobnost Plus Urban.
Přesouvá se z USA do Evropy oligarchický technofašismus? Poslechněte si Osobnost Plus s Janem Urbanem, novinářem, signatářem Charty 77, spoluzakladatelem a lídrem Občanského fóra
Těchto změn si všímá nejen ve Spojených státech, kde poblíž prezidenta Donalda Trumpa stojí technologičtí magnáti, ale týká se to i dalších západních států, míní někdejší disident.
„My jsme se ještě nestačili adaptovat na průmyslovou revoluci z poloviny 19. století a už je tady ještě mnohem drsnější změna, která od nás vyžaduje úplně jiný styl přemýšlení, chování, organizace,“ věří a uvádí příklad špatného odhadu:
„Trump není žádným geniálním manažerem. Bojuje za uchování pracovních míst v automobilovém průmyslu. A nějak mu nedošlo, že za posledních pár let se americká ekonomika proměnila natolik, že 80 procent pracujících je zaměstnáno ve službách a pouze osm procent v průmyslu. Chce obnovovat, co se obnovit nedá.“
Technofašismus
Tyto nezastavitelné změny vyžadují, aby na ně společnost včetně politiky reagovala, je přesvědčený Urban.
26:19
Trendy ohrožující demokracii jsou zatím nezastavitelné. Nejsem velký optimista, říká etik
Číst článek
„V demokratickém politickém systému se kvůli sociálním sítím a proměně společenské komunikace dostaly navrch emoce. Instituce, pravda a fakta přestaly mít význam,“ věří.
Urbana vede k myšlence, že ve Spojených státech získává navrch technofašismus, například postřeh, že Trump sestavil svou administrativu „z přitakávačů a podržtašků“.
Také si všímá, že vůči Trumpovi oslabil Kongres a v Republikánské straně je těžké se prezidentovi postavit.
Dosud přitom stála demokracie na vyjednávání, zdůrazňuje. Stejně jako publicista a politolog Jiří Pehe se obává, že současný systém spěje k omezování lidských a občanských práv.
Firmy si dělají, co chtějí
„Koncept lidských práv vznikl v reakci na druhou světovou válku a potažmo na průmyslovou revoluci, kdy bylo potřeba najít pravidla, která pomohou organizovat obrovské masy dělníků a lidí vůbec. A to už teď není potřeba,“ soudí Urban.
26:46
Trumpova rétorika je nestydatá. Amerika musí unést vlastní velkorysost, soudí hudebník Kocáb
Číst článek
„Jestliže mám 80 procent zaměstnaných ve službách, v poměrně malých kolektivech, kde žádné odbory nejsou potřeba, nic z těch tradičních nástrojů společenské debaty není potřeba, tak si prostě jdu svojí cestou. To je Elon Musk, to jsou ty velké IT společnosti,“ kritizuje chartista.
Problémem poté je, že si tyto firmy mohou rámcově dělat, co chtějí. „A tohle je ten prostor právě, který by si v demokratické společnosti okamžitě řekl, o změnu. A umíme ji? To je stejné, jako když na konci 19. století se pořád chtěly udržovat monarchie. A už na to neměly. A skončilo to válkami. A tohle napětí bude narůstat,“ míní novinář a chartista.
„My nevíme, co s tím. My nevíme, co dělat s lidmi, jejichž jmění je 200 nebo 300 miliard dolarů. Už od 80. let minulého století pláčeme nad tím, že nevíme, co dělat s lidmi. A nad tím, že nikdo ty nadnárodní společnosti neumí zdanit. Zdaňování byl základ demokracie.“
Jak se s technofašismem potýká Evropa? Panuje v USA vláda jedné strany? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus z audia v úvodu článku.
