Biobanka Masarykova onkologického ústavu už čtvrt století pomáhá vědcům s vývojem léků, diagnostických metod a boji s rakovinou. Vzorků již za dobu existence nashromáždila přes 300 tisíc.
„Drony mají automatické detekce objektů, anebo radiační zdroje záření. Dají se měřit i další látky, když drony vybavíme různými jinými senzory,“ říká Jiří Janoušek z Vysokého učení technického v Brně.
„Veškeré léčebné možnosti byly vyčerpány, nabídli jsme jí studii fáze jedna, kde testujeme nový lék, který přichází z preklinického výzkumu do klinického hodnocení,“ říká lékařka Lordick Obermannová.
Výzkumnice Kateřina Sopková pojmenovala novou bakterii pseudomonas rosensis. Vylučuje takzvané bakteriociny, kterými zabíjí příbuzné bakterie. Bakteriociny by jednou mohly být základem nových léků.
Brněnští vědci našli nový způsob pozorování mikroplastů ve tkáních. Je založený na mikro-CT, tedy v podstatě rentgenu. Umí prohlédnout vzorkem bez rozříznutí, čímž se snižuje riziko chybných výsledků.
Brněnští vědci zatím otestovali eye-tracker na desítkách dětí. A podle Romana Švaříčka jsou schopni s devadesátiprocentní jistotou zjistit, zda je participant dyslektik, nebo ne.
Familiární hypercholesterolemie – tato dědičná porucha způsobuje špatné ukládání cholesterolu už od dětství. Trápí jednoho člověka ze dvou až tří set, ale většina pacientů diagnostikovaná není.
Cukr nenahrazují sladidly, ale vlákninou inulinem a místo palmového oleje testují lněný olej. Vědkyně budou mít recepturu hotovou asi za rok a pak ji chtějí nabídnout výrobcům.
I ve městech volně žijí zvířata. Od kun po divočáky. Kolik jich je a co v sobě nesou za nemoci, většinou nikdo neví. Právě to se teď snaží změnit brněnští vědci.
Precizní onkologie zatím není vhodná pro všechny. V Masarykově onkologickém ústavu se ročně analyzuje asi 350 pacientů, v celé České republice je to zhruba 2000.
První české denáry z 10. století byly podle expertů prakticky z čistého stříbra. Pozdější ražby ale panovníci začaly ředit mědí. Historici předpokládají, že hodnotu denárů si lidé uměli sami ověřit.
Zaměřili se na konkrétní typ, který se teď používá třeba v pleťové kosmetice. Smíchali ho se zeminou a vyseli do ní salát a kukuřici, které vyrostly o poznání hůř než rostliny v normálním substrátu.
Soutěže Staň se superdialektologem pořádá Akademie věd. K účasti stačí studentům chytrý telefon nebo diktafon a návštěva u někoho, kdo mluví hanácky, slovácky, lašsky nebo jiným nářečím.
„Čerstvý stromek má v sobě asi 60 procent vody. Po deseti dnech vidíme, že u smrku zbývá už jen 30 procent, u jedle 48 procent,“ vysvětluje Radek Pokorný z Mendelovy univerzity v Brně.
Vědci zaznamenávali, na jaké potraviny a jak dlouho se na ně děti dívaly. Podle Dany Hübelové z Mendelovy univerzity tak zjistí, co děti na jídlech láká.
Nerovnosti na cestě stále houpou, ale při přejezdu s poloaktivním odpružením si dovolím i šlapat do pedálů. „Jezdec se cítí bezpečněji a pak může jet terénem rychleji,“ říká vědec Zbyněk Strecker.
„Léčivo bez destiček poškozuje i zdravé buňky, zatímco destička je nasměruje k nádorovým buňkám a těm zdravým neublíží,“ říká Ludmila Žárská z Univerzity Palackého.
Z dřevotřísky se už desítky let vyrábí nábytek i stavební materiály. Vědci z Mendelovy univerzity ale teď testují takzvanou konopotřísku. Dřevo je v ní nahrazeno technickým konopím.