Když na slabý výkon vlády neupozorní opozice, ujme se té role sám premiér Petr Fiala. Jen tak je možné si vyložit některá jeho slova na konferenci Vzdělání pro 21. století, jedné z předvolebních debat ODS. „Jsme první vláda, která o vzdělávání přemýšlí v globálním kontextu,“ řekl mimo jiné premiér.

Komentář Praha 16:30 28. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Stačí se ale podívat do programového prohlášení, ve kterém Fialův kabinet mimo jiné o vzdělávacích plánech píše: „Klíčovým dokumentem je v tomto směru Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, která byla připravena ve spolupráci jak s odbornou veřejností, tak na bázi shody napříč politickým spektrem.“

Přesně tak, Fialova vláda velmi rozumně převzala strategii, kterou vytvořil kabinet Andreje Babiše (ANO) především díky tehdejšímu ministru školství Robertu Plagovi (za ANO). Jednak je to výborný dokument, jednak je pro školství úplně nehorší měnit všechno po každých volbách.

Takovou strategii mohli ale připravit jen lidé, kteří o vzdělávání přemýšleli v globálním kontextu.

A pokud si to premiér Fiala nemyslí, je na pováženou, že se součástí programu jeho vlády stal dokument, jehož autoři si nevidí na špičku nosu. Navíc podle něj kabinet sice pomalu, ale přece jen postupuje při změně obsahu vzdělávání.

Že by výpadek paměti?

O účelovém výpadku paměti svědčí i návrh zkrátit základní vzdělání na osm let a zavést dvouletý nižší stupeň vzdělávání středního, který na konferenci zmínila poslankyně ODS Renáta Zajíčková.

24:51

Víceletá gymnázia? ‚Omezit, až se zlepší základky,‘ říká Plaga. ‚Máme jiné problémy,‘ míní Zajíčková

Číst článek

Problém je, že reforma rámcových vzdělávacích programů, kterou Fialova vláda nedávno schválila, která přináší onu kýženou proměnu učiva od memorování k poznání a která bude povinná od září 2027, počítá se základními školami na devět let.

Premiér také upozornil na fakt, že vzdělávání je obětí politické a personální nestability. Zavzpomínal, že když on byl ministrem školství v letech 2012 a 2013, pracoval na změnách, které dodnes nebyly dotaženy.

Správně, ale proč tedy jeho vláda plánuje nabourat strategii, kterou akceptují učitelé, ředitelé, experti, politici zleva zprava i veřejnost?

A co slíbené platy kantorů?

A ještě přinejmenším dalšími dvěma postřehy obohatil Fiala zmíněnou debatu: Klíčovou osobou ve třídě i při zavádění reforem jsou podle něj učitelé. Ano, dokládají to mezinárodní průzkumy i praxe nejúspěšnějších zemí.

Pak je ale nepochopitelné, že vláda neplní slib držet platy učitelů na úrovni 130 procent průměru v ekonomice. Určitě nejen peníze rozhodují o tom, jestli na pedagogické fakulty a pak do tříd přijdou talentovaní mladí lidé.

20:43

K rozvoji školství je třeba kraje motivovat, říká sociolog. Peníze by podmínil místem ve třídách

Číst článek

Ale neplnění slibů přece nabourává základní důvěru. A tu považuje premiér za klíčovou a má nepochybně pravdu.

Stačí si ale připomenout, že v listopadu 2023 se ve školství stávkovalo a protestu se tehdy zúčastnily tři čtvrtiny škol. Ministr Mikuláš Bek (STAN) proti sobě sjednotil takřka všechny aktéry vzdělávání: Snížit se tehdy měl počet placených hodin výuky i mzdy špatně placeným kuchařkám a školníkům především.

Školy byly zoufalé kvůli nekoncepčnosti a chaosu, které ministerstvo šířilo. Nedůvěra se dala krájet a od té doby se situace rozhodně nezlepšila.

Vláda Petra Fialy i premiér o vzdělávání nepochybně přemýšlí, asi i v globálním kontextu stejně jako někteří dřívější ministři i premiéři.

Ale kde jsou výsledky?

Autor je šéfredaktor deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít