Z mnoha stran se v poslední době ozývá stesk po tradičním průmyslu. Donald Trump na nostalgii po továrnách postavil část své kampaně. V Evropě je deindustrializace kontinentu divokou kartou populistů, ač často zkratkovitě a mylně připisovaná takzvanému Green Dealu. Slibují, že se z Asie vrátí staré dobré továrny, které dají slušnou obživu místním lidem.

Komentář Washington 16:30 1. května 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Sní o deglobalizaci, která z jejich zemí udělá průmyslové velmoci. Po hnutí MAGA má přijít hnutí MEGA, tedy Make Europe Great Again.

Jenže, probíhající technologická revoluce zamíchala kartami a zpátky žádná rovná cesta nevede. Průmysl „doplácí“ na inovace. Výroba se automatizuje, a kde dřív byly stovky a tisíce zaměstnanců, jsou automatizované linky, roboti a pár lidí obsluhující počítače. Spoustu výrobků včetně stavebních materiálů už jde vytisknout na 3D tiskárnách.

A podniky, které se zatím neautomatizovaly, nabízejí monotónní dřinu u montážních linek za mizerný plat, s nejistou budoucností.

Staré časy se opravdu nevrátí

Trump sliboval, že se do Ameriky vrátí továrny s pracovními příležitostmi pro pořádné chlapy, jako v 50. letech, kdy dělník ještě zvládl uživit celou rodinu a v General Motors či US Steel dřel až do penze.

8:58

Trump snížil cla na dovoz autodílů. ‚Nejistota zůstává, vozy se méně prodávají,' říká Petzl z autoprůmyslu

Číst článek

Podle poradenských firem je ale realita taková, že jednak lidé se z klimatizovaných kanceláří do továren vracet nechtějí, a za druhé se plat v průmyslu propadl pod průměrnou mzdu už v roce 2018.

Člověk si jako obsluha na benzince vydělá víc než jako dělník u pásu. Továrny nemohou sehnat lidi. Rodilý Američan nechce sestavovat iPhony za čtyři dolary na hodinu v 10hodinové směně, jako to ještě dokáže Číňan z venkova, nedej bože dělat u šicí linky za půldolar jako v Bangladéši.

Barvotiskový sen o 50. letech má pořádné trhliny. Pokud se tyto fabriky vrátí domů a zdraží, aby zaplatily místní zaměstnance, cla možná ochrání jejich konkurenceschopnost, ovšem výsledkem bude další růst inflace.

Vítězí hybridní model průmyslu

V Evropě je to podobné. Mnoho Němců sní o návratu silného průmyslu, protože slyší na kritiku deindustrializace. Jak ale říká Timo Wollmershäuser z institutu Ifo – fyzická průmyslová produkce sice klesá, ale přidaná hodnota roste.

6:53

Trumpova cla přinesou chaos a poškodí celosvětovou ekonomiku. Firmy jsou v nejistotě, popisuje Rafaj

Číst článek

Investuje se víc do výzkumu než do mašin a trendem s velkou budoucností je prodat stroj a k němu sofistikované řešení, jako servis a aktualizace na předplatné.

Vítězí hybridní model průmyslu, ve kterém je jedno, kde se fabrika nachází, protože rostou příjmy z patentů a duševního vlastnictví.

Vítězí hybridní model průmyslu, ve kterém je jedno, kde se fabrika nachází, protože rostou příjmy z patentů a duševního vlastnictví.

Průmysl prochází strukturální změnou. Jako po ropné krizi v 70. a 80. letech, když drahá paliva zabila těžký průmysl v anglosaských zemích. Doly, hutě i montovny zavíral Reagan i Thatcherová. Nyní je za rohem umělá inteligence, 3D tiskárny a roboti. Lidé budou pravděpodobněji místo dřiny na lince programovat anebo pečovat o roboty.

Odborníci se shodují, že budoucnost práce jde dvěma směry. Na jedné straně to jsou vysoce kvalifikované, kreativní a strategické činnosti třeba ve službách, výzkumu a vývoji, na straně druhé péče o jiné lidi – což je dosud spíše finančně podhodnocená, především ženská práce.

A klíčová bude schopnost učit se a přizpůsobovat po celý profesní život. Žádné vybájené jistoty z minulosti se totiž už nevrátí.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz 

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít