Víceletá gymnázia vedou k nerovnosti, varuje expert. ‚Rozvíjí potenciál žáků,‘ brání se ředitelka
V poslední době zesílila debata o tom, zda jsou víceletá gymnázia potřeba. „Víceletá gymnázia nemají přidanou pedagogickou kvalitu,“ kritizuje programový ředitel společnosti EDUin a bývalý ředitel gymnázia Miroslav Hřebecký. „Pro Česko není dobré zavádět jednotné školství,“ namítá předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Pane Hřebecký, vy jako EDUin dlouhodobě rušení víceletých gymnázií podporujete. Proč?
Miroslav Hřebecký: Možná ještě, než začnu s těmi argumenty, než se posluchačům, kteří posílali své děti na přijímačky, zvýší tlak, tak chci říct, že je úplně v pořádku, že tak činí, protože to berou jako legální nabídku státu.
Rušit, nebo udržovat víceletá gymnázia? Poslechněte si debatu předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové a programového ředitele společnosti EDUin Miroslava Hřebeckého
Problém je, že to stát v 90. letech vůbec umožnil. Už tehdy nás před tím experti z OECD varovali a veškeré argumenty, které uváděli, se postupně naplnily.
Způsobuje nám to nerovnosti, způsobuje nám to předčasnou selekci a i data České školní inspekce ukazují, že víceletá gymnázia nemají přidanou pedagogickou kvalitu. Zkrátka mají jenom děti s vyšším studijním potenciálem, které mají lepší výsledky. Ale jak prohlásil i ústřední školní inspektor, kdyby tytéž děti byly na základní škole, výsledky mají stejné.
Nerovnosti ve vzdělání
Paní Schejbalová, na vaší škole provozujete osmileté i šestileté gymnázium. Předpokládám, že vy v tom vidíte pozitiva. Ale co říkáte na výhrady, že to způsobuje nerovnost ve vzdělání a třeba i předčasnou selekci?
Renata Schejbalová: To jsou pravidelné argumenty EDUinu a některých dalších expertů.
Co se týče nerovností... Já si myslím, že pokud chceme snižovat nerovnost ve vzdělávání, měli bychom začít z druhé strany spektra, to znamená, že těžiště by mělo být v podpoře znevýhodněných. Nikoli v omezování nadaných žáků, kteří studují na víceletých gymnáziích a mají tam podmínky k rozvoji svého potenciálu mnohem vyšší, než by měli na základní škole.
A k předčasné selekci: v tom případě zrušme různá zaměření na základních školách, jako je sportovní, jazykové a podobně. To je také předčasná selekce.
Poněkud mě udivilo tvrzení pana Hřebeckého, pokud jsem správně rozuměla, že víceletá gymnázia nemají správnou pedagogickou kvalitu. Nevím, co tím myslel.
České žáky čekají přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. Kapacity nejsou ani pro polovinu uchazečů
Číst článek
Nebylo by lepší než omezovat, dejme tomu, vývoj nadaných studentů, jak říká paní Schejbalová, spíš podporovat znevýhodněné víc? A kdybychom chtěli s tím rozřazováním počkat, musela by se zrušit i zaměření na základních školách?
Hřebecký: Co se týká nadaných a mimořádně nadaných žáků, tam je problém, že ani na víceletých gymnáziích nejsou vykazováni. To znamená, že víceleté gymnázium s nimi nijak cíleně nepracují tak, aby měli zasloužená podpůrná opatření.
Mimořádně nadaných dětí tam máme podle celkových statistik asi 600. Ptám se, kde jsou ti nadaní, když nejsou vykazováni a když nemají příslušná podpůrná opatření, která by měla být dokladována.
Co se týká selekce a podpory na základních školách, tam je náš argument úplně podobný, jako říká paní Schejbalová. My si také nepřejeme, aby se základní školy profilovaly navzájem proti sobě.
My si přejeme, aby se základní škola vnitřně diferenciovala. To znamená, aby uvnitř jedné školy byly nabízené různé možnosti, ale nikoliv aby soutěžily, že bude základní škola výběrová s něčím – s jazyky, se sportem a tak dále. Protože to způsobí, že se nám akorát změní selekce z víceletých gymnázií na selekce mezi jednotlivé základní školy.
Kvalita výuky
V tom tedy spolu souhlasíte. Čím byste dokladoval, že víceletá gymnázia nemusí být lepší než ostatní školy, co se týče kvality vzdělání?
Hřebecký: Já jsem mluvil o přidané pedagogické hodnotě. Pokud paní Schejbalová četla výroční zprávu České školní inspekce, předpokládám, že četla, tak pokud si nalistovala kapitolu o gymnáziích, tak tam Česká školní inspekce souhrnně za celou Českou republiku za uplynulý školní rok konstatuje, že se dokonce zhoršila kvalita v porovnání s předchozím rokem. Aspoň tedy na školách, které měřili, které zrovna navštívili.
Je tam nejvyšší podíl frontální výuky, ta výuka je nejtradičnější, děti se tam biflují nejvíce informací zpaměti a tak dále.
Tisíce deváťáků čekají přijímací zkoušky. ‚Vyspat se a poslední dny už nepočítat,‘ doporučuje ředitelka
Číst článek
To jsou metody, které zmiňuje mnoho lidí, kteří dávají třeba po čtyřech letech své děti z víceletých gymnázií na jiné typy škol. Zkrátka jim to nepřijde pro budoucí uplatnění jako ideální.
To je evidentně hozená rukavice, když se vychází ze zprávy České školní inspekce. Podle té, jak bylo řečeno, se zhoršila kvalita na víceletých gymnáziích, je tam nejvyšší podíl frontální výuky. Co na to říká?
Schejbalová: Samozřejmě že vůbec ne. Sám pan Hřebecký řekl, že to je závěr České školní inspekce alespoň na těch školách, které navštívila. To znamená, že tohle se nedá aplikovat na všechny školy.
Já se domnívám, že pro Česko není dobré zavádět jednotné školství. Výběrové školy jsou tady od toho, aby potenciál žáků rozvíjely dál. A jestliže pan Hřebecký tvrdí, že to není kvalitní vzdělávání nebo že žáci víceletých gymnázií nemají dobré výsledky, jak tedy vysvětlí, že žáci víceletých gymnázií jsou jediní, kteří mají stoprocentní úspěšnost u státní maturity?
Hřebecký: My jsme v analýze mimo jiné citovali právě data Cermatu i z hlediska toho, jaká je úspěšnost jednotlivých typů škol. Mezi čtyřletými, šestiletými a osmiletými gymnázii v úspěšnosti u státní maturity byl minimální rozdíl.
Je to zkrátka dané tím, že si víceletá gymnázia vybírají první. Vybírají si děti s nejvyšším studijním potenciálem, tak by bylo překvapivé, kdyby to tak nebylo.
Ale ještě jednou slova ústředního školní inspektora: Kdyby tytéž děti zůstaly na základní škole, výsledky budou mít velmi podobné.
Kdyby už se tedy víceletá gymnázia rušila – a vypadá to, že hnutí ANO, které může být v příští vládě, o to usiluje – tak která? Náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) by nejraději z osmiletých udělal šestiletá, a to s tím, že dlouhodobě máme problém s brzkým rozdělováním vzdělávacích drah. Co si o tom myslíte?
Schejbalová: Zda zrušit šestiletá, nebo osmiletá gymnázia? Já si myslím, že nerušit ani jedny. Šestiletá gymnázia byla v devadesátých letech zřízena zejména pro školy, které měly problém s tím, aby děti z pátých tříd nebo respektive v šesté třídě dojížděly mimo svoje bydliště. Proto se tam zřizovala na některých malých městech šestiletá, protože tam už děti byly schopny docházet sami.
Ale já chci říct jednu věc. Četla jsem tento týden průzkum a podle něj 67 procent obyvatelstva České republiky není pro rušení víceletých gymnázií. Takže se domnívám, že to není politicky průchodná věc.
Postup rušení
Jak to udělat? Jak postupně ustupovat od gymnázií, jestli vůbec? Protože rodiče si pak třeba najdou jinou cestu. A je to vůbec politicky průchodná záležitost, když většina lidí v České republice existenci víceletých gymnázií podporuje?
Hřebecký: Tohle je zajímavá otázka. Většina lidí skutečně podporuje udržování víceletých gymnázií, a to i lidé, kteří na nich děti nemají. Ačkoliv z toho dlouhodobě profituje menšina obyvatelstva, většina to podporuje.
Přijímací zkoušky na střední školy bude čekat i letos silný ročník. Kapacity středních škol se nebudou lišit
Číst článek
Můžeme to přiřadit i k problémům, jako je třeba trest smrti, kterou taky nadpoloviční většina obyvatel České republiky podporuje. Přesto jsme vázaní nějakými mezinárodními závazky a lidé v justici jsou přesvědčeni, že je nesprávné mít zavedený trest smrti. A také to není aktuální.
Rušit tedy spíš šestiletá, nebo osmiletá gymnázia? Nebo nakonec vůbec ne, když by rodiče poslali své děti jinam?
Hřebecký: Já si myslím, že je to pro postupné omezování. Už tady padly argumenty proti osmiletým. Je to příliš předčasná selekce. Šestiletá gymnázia jsou zase zcela nesystémová, protože to nenavazuje na žádný druh kurikula. Je to někde uprostřed kurikula pro druhý stupeň základního vzdělávání.
Ale nejdůležitější by bylo, pokud by třeba hlavní město Praha, které zoufale chybí kapacity pro čtyřletá gymnázia, utlumila některá osmiletá nebo šestiletá gymnázia a aby měla dostatek míst pro deváťáky.
Nezískalo by se rušením šestiletých gymnázií víc míst na čtyřletých, v Praze obzvlášť?
Schejbalová: Viděli jste ten převis, jaký je tady v Praze zájem o víceletá gymnázia? A nezlobte se na mě, přirovnávat trest smrti k rušení víceletých gymnázií je opravdu trošku mimo.
