Elitní vojáci obžalovaní kvůli smrti zajatce nechtějí před soud, prezident už má na stole žádosti o abolice
V kauze čtyř českých vojáků obžalovaných kvůli smrti afghánského zajatce se objevil nový motiv. Podle zjištění iROZHLAS.cz obdržela prezidentská kancelář už před podáním obžaloby žádosti o abolice, tedy o zastavení stíhání dotyčných příslušníků. Podali je blízcí vojáků a představitelé veteránů. Žádostem nebylo dosud vyhověno. Advokát vojáků chce prezidenta Petra Pavla požádat, aby se jimi zabýval.
Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka minulý týden adresoval Kanceláři prezidenta republiky dopis, aby hlava státu zvážila abolici ve prospěch čtyř příslušníků 601. skupiny speciálních sil. Učinil tak dva dny poté, co iROZHLAS.cz upozornil, že státní zástupce vojáky obžaloval. Příslušníkům v krajním případě hrozí až doživotní vězení.
Na Pražském hradě ovšem už více než dva roky leží dvě obdobné žádosti. Dosud se o nich veřejně nevědělo. Redakce na tuto informaci narazila tento týden, současně se jí oba dokumenty podařilo získat. Vzhledem k pokračujícímu stíhání vojáků o nich dosud zjevně nebylo rozhodnuto.
S jednou žádostí se obrátil na Hrad Nadační fond speciálních sil generála Moravce, jenž je s 601. skupinou personálně propojený. Smyslem nadace je pomáhat příslušníkům jednotky v hraničních životních situacích, jako je třeba těžké zranění. Také podporuje pozůstalé vojáků, kteří v akci přijdou o život.
‚Případ je ostuda‘
„Celý případ tak, jak je prováděn, a zejména délkou a mediální prezentací, je ostudou orgánů činných v trestním řízení, kdy doufáme v naději na ukončení celé záležitosti Vaším rozhodnutím o abolici,“ stojí v žádosti fondu z 21. srpna 2022. Tehdy byl prezidentem Miloš Zeman.
4:26
Nejvážnější armádní případ jde k soudu, čtyři čeští elitní vojáci jsou obžalováni kvůli smrti zajatce
Číst článek
Předsedou správní rady fondu je příslušník právní služby 601. skupiny Vladimír Ganzar. Konzultace poskytuje vedení útvaru už od roku 2009. Spolu s ním sedí v radě Jan Ouřecký, vrchní praporčík Ředitelství speciálních sil, pod které jednotka spadá. Ouřecký občas komentuje armádní témata na veřejnosti.
V žádosti se opakovaně kriticky poukazuje na to, že vyšetřování provází úniky z trestního spisu do médií. Případ třeba podrobně popsal už během vyšetřování týdeník Respekt. Dokument také popisuje údajně necitlivý přístup vojenské policie při zadržení obviněných vojáků stejně jako opakované výslechy jejich kamarádů.
„Věříme, že své pravomoci prezidenta České republiky, a to nejen jako osoby oprávněné k rozhodnutí o abolici, ale též jako vrchního velitele ozbrojených sil využijete ve prospěch zachování dobrého jména naší armády, které je zpochybňováno ze strany policejního orgánu a státního zastupitelství,“ píše se v žádosti.
Vojáci s žádostmi souhlasili
Všechny nyní obžalované vojáky zastupuje právní kancelář advokáta Radka Ondruše, sám Ondruš je advokátem tří z nich. Čtvrtému poskytuje právní pomoc jeho kolega. Ondruš pro iROZHLAS.cz potvrdil, že o žádosti nadačního fondu ví od první chvíle a že byla podána s jeho vědomím.
Mrtvý Vahidulláh Chán
Čtyři příslušníci 601. skupiny jsou obžalovaní z podílu na smrti zajatce Vahidulláha Chána, který při útoku z 22. října 2018 zranil dva české vojáky a jednoho, staršího psovoda Tomáše Procházku, zavraždil. Dva čeští speciálové ho vyslýchali, další dva ho později hlídali. Státní zástupce podal obžalobu pro čtyři trestné činy, z nichž za dva, neuposlechnutí rozkazu a porušení pravidel strážní služby, hrozí v případě uznání viny až doživotí.
„Klienti i já jsme s žádostmi o abolici vyslovili souhlas,“ uvedl advokát. Příslušníci nestojí o to, aby kauzu projednal soud. Ondruš je přesvědčený, že proces by poškodil armádu. A že kvalifikace činu jako činu spáchaného za bojové situace a tím pádem až doživotní sazba je mimo realitu. „Nevidím přínosné pro právní kulturu takové právní experimenty projednávat u soudu,“ podotkl.
Ondrušovi prošla rukama i druhá žádost, jež časově předcházela podnětu nadačního fondu. Prezidentské kanceláři ji poslala 21. června 2022 Československá obec legionářská, jež sdružuje část válečných veteránů. O zabitém Afghánci důsledně mluví jako o teroristovi, odmítá podíl českých vojáků na jeho smrti a vyjadřuje nedůvěru vojenské policii.
„Poměrně necitlivý přístup vojenské policie a státního zastupitelství jak k jednotlivým vojákům, tak k Armádě ČR jako takové, který se projevuje přepjatým formalismem, provázeným úniky informací z trestního spisu do vybraných médií, jednoznačně poškozuje základní morální pilíře obrany našeho státu,“ uvádí žádost. Podal ji tehdejší předseda obce Pavel Budinský, dnes jeden z hlavních aktérů korupční kauzy kolem motolské nemocnice.
Zeman prý o žádostech nevěděl
S ohledem na pokračující trestní řízení a čerstvé podání obžaloby je zjevné, že žádosti o abolice neuspěly. Případné rozhodnutí prezidenta ve prospěch obžalovaných vojáků by podle Ústavy musel spolupodepsat ještě předseda vlády. Jak redakci potvrdila vládní mluvčí Lucie Ješátková, k premiérovi Petru Fialovi (ODS) se žádosti nedostaly. A bývalý prezident Miloš Zeman dokonce tvrdí, že je ani neviděl.
Exprezident Zeman odmítá, že by utajil abolice pro Mynáře. Tvrdí, že se o tom dozvěděl až z médií
Číst článek
„Žádost o abolici, která byla podána, ke mně vůbec nedoputovala, a proto jsem se jí ani nemohl zabývat,“ vzkázal Zeman serveru iROZHLAS.cz po svém mluvčím Jiřím Ovčáčkovi. Jeho druhý a finální mandát na Pražském hradě se uzavřel 8. března 2023.
Proč se Zeman podněty údajně nezbýval, mohlo plynout z toho, jak zaměstnanci prezidentské kanceláře agendu vyřizovali. Tak to vysvětluje Filip Platoš, mluvčí současného prezidenta Petra Pavla.
„Dle našich informací byly obě žádosti v souladu s tehdejším rozhodnutím prezidenta o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti postoupeny na ministerstvo spravedlnosti,“ uvedl.
Podle advokáta Ondruše je však abolice ve výsostné kompetenci prezidenta. Proto se prý nabízí, aby se do příběhu vložil Zemanův nástupce Pavel. „Zrovna mám rozepsaný dotaz, který učiním prezidentské kanceláři, jaký je stav řízení a jak a kdy o tom budou rozhodovat,“ podotkl k tomu právní zástupce obžalovaných vojáků.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) odmítla žádost nadačního fondu speciálů komentovat. Podotkla, že to je věcí hlavy státu. „Podle paní ministryně by milost nebyla v zájmů samotných vojáků, jelikož by se nadále mohla vznášet na veřejnosti pochybnost, zda se trestného činu dopustili či nikoliv,“ řekl její mluvčí David Šíma.
