Má o nás stát zájem? Na dvě prosperující oblasti u nás připadá jedna, kde se nedaří
Nejspokojenější se životem ve svém regionu jsou lidi na Vysočině. Nejméně ti z Ústeckého a Karlovarského kraje. Ukázal to exkluzivní průzkum agentury Median pro projekt Česko 2025. Radiožurnál a Český rozhlas Plus právě na téma kvality života v regionech ve středu večer odvysílají další debatu expertů politických stran.
„Je to tady takové odstrčené na konci světa, takže nevím, jestli má o nás stát zájem,“ přemítá čtyřicátník Antonín z nejzápadnějšího cípu Česka. V Karlovarském kraji jsou podle průzkumu agentury Median se životem spokojení jen tři z pěti lidí. Méně než jinde v Česku.
Místní si chválí hezkou přírodu. Neměnili by, ale zlepšovali by. Třicet jedna lidí z Karlovarského kraje, kteří v průzkumu odpovídali, dostupnost většiny služeb hodnotilo mnohem kritičtěji než lidé ze zbytku Česka. Kraj obrazně prohrál ve všech kategoriích kromě dostupnosti a cen bydlení.
Pětadvacetiletému Samuelovi z Mariánských Lázní se v západním cípu Česka žije hezky, ale nedostatky v regionu vnímá.
Debata politiků Česko 2025
O regionech v Česku bude i speciální debata politiků na Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus. Moderátor Jan Pokorný hosty ve vysílání přivítá ve středu krátce po 18. hodině. Do debaty jsme pozvali experty sedmi politických uskupení, která mají podle současných průzkumů největší šance uspět ve volbách do Poslanecké sněmovny.
„Dopravní obslužnost po regionu není úplně ideální,“ říká a dodává, že je spokojen s přírodním a kulturním bohatstvím, ale třeba kulturní vyžití by podle něj chtělo ještě zlepšit. O stěhování by ale uvažoval pouze na základě pracovní nabídky s lepším finančním ohodnocením.
„Jsme tady spokojená, protože miluji Krušné hory, jinak se stěhuji pryč,“ tvrdí pak Monika Havrdová z Ostrovu na Karlovarsku. A povzdechne si nad tím, že k některým lékařům musí jezdit do Prahy, protože v kraji na vyšetření čeká i několik měsíců.
„Do regionu bych přitáhl státní vysokou školu, která by tu odstartovala život pro mladší lidi,“ radí politikům třicátník Jan Mariňák z Karlových Varů. Zmiňuje taky dopravní spojení, které je podle něj „bída“.
A negativněji než zbytek Česka vidí život ve svém regionu taky třeba lidé v sousedním Ústeckém kraji. Oba kraje jsou podle ministerstva pro místní rozvoj takzvaně strukturálně postižené.
Jsou to oblasti, které hlavně kvůli útlumu těžby uhlí a navazujícího průmyslu prochází procesem hospodářských změn. Mimo jiné k tomu, aby to zvládly, dostávají evropské peníze ze speciálního programu Spravedlivé transformace. Do stejné kategorie spadá i Moravskoslezský kraj, v něm se ale spokojenost drží na republikovém průměru.
Dobrá práce
Se životem ve svém regionu jsou celkově spokojení čtyři z pěti lidí v Česku. Názory výzkumníci zjišťovali na začátku dubna mezi tisícovkou respondentů. Při hodnocení konkrétních služeb lidé vnímají nejhůře dostupnost a cenu bydlení. Roli ale hraje taky třeba možnost pracovního uplatnění.
„S nabídkou zaměstnání je v regionech spokojená asi jen polovina dotázaných,“ dodává k výsledkům Vojtěch Dufek z agentury Median. „Spokojenost s nabídkou zaměstnání klesá s rostoucím věkem a naopak roste s rostoucím vzděláním.“
Kvalifikované lépe placené pozice podle studie regionálních geografů z Univerzity Karlovy chybí na některých vnějších ale i vnitřních periferiích – tedy na hranicích krajů. Tam také často bývá horší dostupnost veřejné dopravy.
Co se týče nezaměstnanosti, ta je dlouhodobě vyšší v hraničních oblastech Česka. Tato situace se podle porovnání, které zmínění experti dělali, v podstatě za posledních třicet let nezměnila. Rozdíly i v tomto ukazateli stále na mnoha místech kopírují hranici protektorátu a oblasti Sudet.
Ekonomickou prosperitu regionů podle ekonomického geografa Ondřeje Slacha z Ostravské univerzity z velké části ovlivňuje jejich poloha. „Komparace Zlínský kraj versus Plzeňský kraj nám říká mnohé. Blízko Slovenska je trochu rozdíl, než když máte blízko Bavorsko,“ vysvětluje.
Lepší nabídka práce je podle průzkumu hlavním motivátorem pro stěhování. Obecně o přesunu do jiné části Česka v uplynulém roce uvažoval skoro každý pátý dotazovaný.
Stěhování
Nejsilnější proudy přesunů v datech vidíme z Brna a Ostravy do Prahy. Výrazně z vnitřní migrace těží obce v okolí Prahy jako třeba Králův Dvůr, Chýně, Jesenice a Říčany. Jenže právě okolí Prahy ale třeba i Brna se podle Slacha přehřívá.
„Typický problém, který mají překotně rostoucí obce s rozšířenou působností (ORP) v rámci Česka – podle aktuálních dat třeba okolí Prahy, jižní část od Šlapanice a okolí Brna – je nesoulad mezi růstem počtu obyvatel a rozvojem obce. Jinak vyjádřeno: problém z hlediska zajištění napojení na technickou infrastrukturu, jako jsou třeba kanalizace, problém z hlediska přeplněných kapacit škol a školek,“ popisuje ekonomický geograf Ondřej Slach.
2:00
Ústecký kraj: znevýhodněný uhelný sever topící se v exekucích, ale i energetický motor Česka
Číst článek
„A problém metropolitních regionů je, že je to bohužel pořád primárně spojeno s automobilem. To znamená, že v konečném důsledku se vám navyšují dopravní toky v rámci metropolitního regionu, což se potom opět promítá do zhoršování životního prostředí a vytlačování lidí z toho města dál od města samotného,“ dodává.
Podle urbánního geografa Alexandra Nováčka z Ostravské univerzity můžou takové extrémy být navíc ekonomicky nevýhodné. „Na jedné straně máte obce, kde ubývají obyvatelé, kde máte infrastrukturu vybudovanou a ta infrastruktura se tím pádem stává méně využívanou, méně finančně udržitelnou. Na druhé straně budujete nová sídla, kde musíte vybudovat celou infrastrukturu znovu. Takže ty peníze utratíte dvakrát.“
Naopak na druhé straně v přepočtu na obyvatele podle dat Českého statistického úřadu nejvíc „ztratila“ lidi Karviná, Mladá Boleslav a Havířov.
Selektivní migrace
Stěhování častěji zvažují lidé, kteří nyní nejsou s životem ve svém regionu úplně spokojení. Ale taky jsou to častěji mladí a vzdělanější lidé. Pokud lidé z nějakého místa odchází, tak to podle sociální geografky Pavlíny Netrdové z Univerzity Karlovy a Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) může být znakem toho, že v místě už nevidí svou budoucnost.
„Máme v Česku spoustu depopulačních regionů, které dlouhodobě ztrácí obyvatelstvo. A to ještě ne celkově, ale jde o takzvaně selektivní migraci. To znamená, že z nich odchází především mladá populace, vzdělaná populace.“
Změny odhaluje opět srovnání dat za posledních třicet let v mapách. Západ a severozápad Čech stejně jako sever Moravy a Slezsko v devadesátých letech patřily k nejmladším územím Česka. Za posledních třicet let ale zestárly.
I kraje jako celky jsou ale v mnohých parametrech těžko srovnatelné. Nejméně obyvatel – podle dat Českého statistického úřadu zhruba 300 tisíc má Karlovarský kraj. Naopak největším krajem na počet obyvatel je aktuálně kraj Středočeský, kde žije přes milion a půl lidí. Za ním následuje Praha, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj.
V něm teď žije asi milion a 200 tisíc obyvatel. Nicméně v době, kdy kraje vznikly – tedy v roce 2004 – byl nejpočetnějším regionem Česka. Jenže na severu Moravy a ve Slezsku lidí dlouhodobě ubývá.
Problém řeší třeba bývalý hornická obec Doubrava na Karvinsku. Starousedlice Monika Bohátová říká, že se jí sousedi ztrácejí, ona sama by ale jinam nešla. „Mám tady rodiče, mám tady vnuka,“ říká na vysvětlenou.
Trend by tu ale mohlo zvrátit výše zmíněné lepší pracovní uplatnění pro místní. Starostka Doubravy Jiřina Ferenčíková z uskupení Naše Doubrava doufá, že pomůže nová průmyslová zóna. „Podstatné je mít příjem, mít práci. Čím bude méně obyvatel, tím bude menší motivace něco stavět, protože nebude, pro koho bychom to dělali.“
53:23
Jihomoravský kraj: bohatý region s velkými vnitřními rozdíly. Místní politiku ovlivňuje víra i víno
Číst článek
Ve výzkumu aktivní politiky zaměstnanosti výzkumníci objevili potřebu síťování v regionech, vysvětluje sociální geografka Netrdová:
„V tom se ukázala ohromně důležitá role hejtmana, který se snaží dát ty hráče dohromady. A tam se objevily v kvalitě veřejné správy velké rozdíly mezi regiony. To, o co se snaží třeba Brno nebo Ostrava, aby pomohly i ostatním regionům, v některých jiných regionech vůbec není.“
V praxi to znamená, že třeba obchodní komora, která zastupuje potřeby zaměstnanců, a zaměstnanci v odborech spolu málo komunikují, což brání dalšímu rozvoji v regionu, dodává sociální geografka.
Roli má ale i národní politika. Podle Netrdové má Česko sice poměrně povedenou strategii pro rozvoj regionů, ale v jiných politikách, například u podpory vědy a výzkumu, se příliš nemyslí na to, jaký budou mít na regiony dopad.
Rozevírání nůžek
Nejen pro Česko je podle sociálních geografů v současnosti typické hlavně rozevírání nůžek právě na úrovni menších místních celků i uvnitř jednotlivých krajů.
„Regionální rozdíly přetrvávají a zvětšují se, jsou tady nějaké stabilní vzorce. Ale to, co sledujeme, je jejich přesun na mikroúroveň. Daleko větší roli začínají hrát takzvané měkké faktory – lokální iniciativy, šikovný starosta, vůbec úroveň veřejné správy – které nám, zjednodušeně řečeno, tu mapu, kdo je nahoře, nebo dole, velmi diferencují a fragmentují nám ji. Tudíž nelze říct, že celý kraj je na tom špatně a potřebuje podporu, nebo naopak,“ vysvětluje Netrdová.
49:39
Moravskoslezský kraj: rázovitý region si nese ekologickou zátěž, trápí jej i rostoucí vnitřní rozdíly
Číst článek
Pro ilustraci lze opět uvést příklad z Moravskoslezského kraje, konkrétně z Ludgeřovic na Opavsku. Obyvatel zde enormním tempem přibývá. „Měly by tady být ještě dvě řady domů, jak se na vrchu staví nová školka, a naproti další domy, každý bychom měli mít ještě jednoho souseda,“ popisuje místní Jan Karpita a dodává: „Do Ostravy je to odsud pět minut, do Opavy to taky není daleko a je tady klid, krásné prostředí.“
Jenže na každé dvě prosperující oblasti v Česku připadá jedna, které se tolik nedaří. Z dvou set oblastí obcí s rozšířenou působností je podle ministerstva pro místní rozvoj víc než třetina hospodářsky a sociálně ohroženým územím. Jde o ty části Česka s vyšší nezaměstnaností, staršími lidmi, malou podnikatelskou aktivitou a někdy taky větším počtem sociálně vyloučených lokalit.
A rozevírání nůžek ilustruje i index takzvané destabilizující chudoby, který zpracovala výzkumná společnost PAQ Research. Hodnota destabilizující chudoby se počítá na základě exekucí, bytové nouze, života v sociálně vyloučeném prostředí a podílu lidí s nízkým nebo omezeným vzděláním.
V Doubravě na Karvinsku stále doufají, že se jim podaří uniknout nejhorším scénářům a noví obyvatelé si do obce najdou cestu. Možná by se pak našel i provozovatel prázdného koupaliště a otevřela by zavřená hospoda.
