Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

České vědě nechybí talenty, ale zahazujeme je. Kvalita vědy se nedá počítat na body, tvrdí Strakoš

Čeští vědci mají důvod k radosti. V příštích pěti letech do Česka poputuje půl miliardy korun na deset vědeckých projektů, které uspěly se žádostí o grant Evropské výzkumné rady (ERC). „Myslím, že jsme nikdy neměli nedostatek talentů a nápadů, ale tak trošku jsme šampioni v tom ty talenty zahazovat a nepodporovat je tak, jak bychom mohli,“ soudí matematik a bývalý hodnotitel ERC grantů Zdeněk Strakoš.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

matematik a bývalý hodnotitel ERC grantů Zdeněk Strakoš

Buď je něco špičkové, a to i ve světovém měřítku, anebo není, říká Strakoš | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

„ERC projekty vznikly na základě porozumění, že velké konsorciální projekty s velkou byrokracií a týmy lidí nejsou efektivní. A že věda vyrůstá zespoda, z iniciativy jednotlivců,“ přibližuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zdeněk Strakoš, matematik a bývalý hodnotitel ERC grantů

Jak vysvětluje, pro získání grantů musí vědci zodpovědět otázku, k čemu je jejich výzkum dobrý a proč by měl uspět v konkurenci ostatních. Formulování projektu přitom může trvat mnoho let, během nichž vědec rozvíjí své myšlenky, což má svůj význam i v případě neúspěšného podání. A není ani vyloučeno, že v dalším kole uspěje.

Granty ERC jsou rozděleny do tří základních kategorií přírodních, fyzikálních a humanitních věd a dále podle jednotlivých oborů ve specializovaných panelech. V prvním kole projekty hodnotí lidé z oboru, kteří k nim ale nemají přímý vztah, v druhém pak vědci, kteří na blízkých tématech přímo pracují.

„Projekty se nehodnotí tím, že se odškrtnou nějaká kritéria. Tak se to dělá v Česku a je to špatně. Kvalita ve vědě se nedá spočítat kvantitou nějakých bodů. Hodnocení probíhá tak, že renomovaní vědci a zároveň zkušení hodnotitelé říkají svůj názor na projekt a argumentují. Základem hodnocení je diskuze,“ popisuje.

Excelence? Prázdný pojem

Strakoš upozorňuje, že vědecký vývoj není v rámci světa homogenní, ale vždy záleží na individualitách. „Jak poznáte ty nejlepší? Tím, že jim umožníte formulovat problémy a sledovat, jak je zpracovávají. A to je cíl ERC. A myslím, že funguje opravdu dobře a že se to prokázalo. Jsou tvrdá data k tomu, kolik těch grantů vedlo k průlomům,“ uvádí.

Mladí vědci Čermák a Podmanická získali Cenu Global Winners. Chtějí inspirovat další inovátory svého věku

Číst článek

Zdůrazňuje přitom, že věda je mezinárodní a hovořit o české, německé nebo rakouské vědě je absurdní.

„Vědu v České republice dělá spousta lidí a mnozí vůbec nemají české občanství nebo národnost. Zejména u ERC jsou týmy mezinárodní, protože ERC je světoznámá značka a nejvýznamnější i nejtěžší grantová soutěž, která pokrývá všechny obory,“ doplňuje.

Strakoš přiznává, že nemá rád ani slovo excelentní, protože zejména v Česku je významově vyprázdněné.

„Jsme šampioni v tom, že říkáme, že všechno je excelentní. Podívejte se, kolik za minulé desetiletí bylo programů excelence. A kolik z toho vzniklo ERC grantů. Buď je něco špičkové, a to i ve světovém měřítku, anebo není. A pak tomu nedávejme tyto nálepky,“ podotýká. 

„Hlavním problémem české vědy rozhodně nejsou peníze. Ale je třeba je distribuovat tam, kde je záruka, že z nich něco vznikne. K tomu máme objektivní kritérium, kterým jsou ERC granty a kolik jich v souvislosti s tím kterým programem vzniklo. Nikdo to nemůže ovlivnit, je to dáno znalostmi světové vědy,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.

Šárka Fenyková, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme