Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Příroda se každoročně probouzí dřív. Tento trend bude pokračovat, míní výzkumnice z ústavu Czechglobe

Nástup fenologických fází rostlin a ptačích populací na jaře je podle vědců stále časnější a trend v posledních letech ještě zesiluje. Problematice se věnují například experti z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky Czechglobe. Jednou z nich je i Petra Dížková.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaro (ilustrační foto)

Jaro (ilustrační foto) | Foto: Atriplexmedia | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY 3.0

Co konkrétně monitorujete a v jakých lokalitách jižní Moravy?
Zabýváme se monitoringem několika druhů bylin, keřů, stromů a ptačích populací v lokalitách lužních lesů na jižní Moravě. Jedná se o běžně se vyskytující druhy, například o sněženky, křivatce, plicníky, dýmnivky či sasanky, u keřů, například o hlohy či trnky a ze stromů pak o habry javory, duby, jasany nebo třeba lípy. U ptačích populací sledujeme zejména sýkoru koňadru a sýkoru modřinku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Petrou Díškovou

A to dřívější probouzení na jaře je záležitostí všech těchto druhů?
Ano, co se týká jarních fenologických fází, tak u všech těchto druhů sledujeme v dlouhodobém kontextu dřívější nástup.

Jak velký ten posun je? A je u všech druhů, ať už rostlin nebo ptáků, ten rozdíl stejný?
To vždycky záleží na konkrétním druhu a také na konkrétní fenofázi. Obecně větší posuny vidíme u těch časnějších druhů, to znamená u těch, u kterých začínají fenofáze dříve v sezóně, a pak taky obecně u časných fenofází.

Ten rozdíl je spíš v řádu dnů nebo týdnů…?
Opět záleží na konkrétním druhu a konkrétní fenofázi. U některých druhů monitorujeme ty posuny v řádech několika dnů, ale u některých druhů už i v řádech třeba dvou až třech týdnů.

Stupňuje se postupem času tento trend?
V posledních zhruba deseti letech u některých druhů vidíme, a že se ty trendy zesilují, ale neplatí to obecně, protože máme i druhy a fenofáze, u kterých vidíme, že se ten trend v posledních, řekněme, deseti letech příliš významně nemění.

21:21

Rostliny jako rajčata či brokolice prožívají stres. Čeští vědci zkoumají, jak se projevuje

Číst článek

Dá se očekávat pokračování tohoto efektu? To znamená, že se budou ty rostliny a ptáci probouzet dřív a dřív atd.?
Podle předpokládaných klimatických podmínek se bude i nadále zvyšovat průměrná teplota vzduchu v České republice. A právě teplota vzduchu je jedním z hlavních faktorů, který ovlivňuje nástup fenologických fází, takže lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat, a že fenofáze budou nastupovat v dřívějších termínech. Ale dalším významným faktorem při nástupu těch fenofází je také délka dne, takže ta rostlinám nedovolí například vyrazit nebo vykvést už v lednu.

To znamená, že nějaká hranice tam bude vždycky?
Nějaká hranice tam bude. Určitě ten předpoklad není takový, že bychom měli rašení nebo kvetení na počátku ledna, na počátku nového roku.

A jak dlouho se tomu výzkumu věnujete?
Profesionálně osmým rokem. Ale jinak už od vysoké školy, nějakých jedenáct, dvanáct let.

Tomáš Pancíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme