Každý vztah má dvě strany mince, i ten v kapele, říká frontman The Lumineers, kteří vystoupí v Praze
Skupina The Lumineers přijede do Prahy už 24. dubna. Frontman kapely Wesley Schultz pro Radiožurnál prozradil, co ho inspirovalo k napsání nové desky Automatic nebo co pro něj znamená hit Ho Hey. „Skuteční fanoušci hledají u kapel alba, ne singly,“ říká a dodává, že za evropské publikum je obzvlášť vděčný.
Vaše nové album Automatic je venku. Co by měl člověk vědět, než poprvé zmáčkne play?
Řekl bych, že je dobré vědět, že jde o naše páté album. Já a můj skladatelský parťák a hudební bratr Jeremiah spolu píšeme už dvacet let, a právě tohle album to nějak reflektuje.
Je o dlouhém společném vztahu — ať už v kapele nebo v životě. O tom, jak je krásné spoléhat se na druhého, ale zároveň toužit po nezávislosti. Tak to prostě je.
Poslední východoberlínští punkeři se stěhují na Západ. Subkulturu vytlačuje její vlastní úspěch
Číst článek
Všechno důležité v životě má dvě strany mince. I mít děti — milujete je, ale máte o ně strach. Nemůžete mít jedno bez druhého. V kapele je to stejné, a není divu, že tolik kapel spolu nevydrží. Tohle album se snaží některé tyto věci pojmenovat.
Lišil se proces vzniku této desky od těch předchozích?
Ano. Inspirovali jsme se dokumentem Get Back od Beatles — místo dlouhých demo verzí jsme rovnou nahrávali ve studiu. Písně tak vznikaly přímo při nahrávání.
Často jsem ještě ten den psal texty, zatímco Jeremiah vymýšlel klavírní nebo bicí party. Bylo to svobodné a hravé, skoro jako když si hrají děti. V minulosti jsme přicházeli do studia s hotovými návrhy, teď jsme jen tvořili.
Je to víc než deset let od vydání Ho Hey. Co pro vás ta píseň znamená dnes?
Byla to naše průlomová písnička. Díky ní se o nás vůbec začalo mluvit. Byla to ta nejnepravděpodobnější skladba, která by měla uspět — a přesto to udělala.
Když se ohlédnu zpět, nedává to úplně smysl, ale jsem za to obrovsky vděčný. A taky jsem vděčný, že jsme pak mohli nabídnout i další písně, celé desky. Skuteční fanoušci hledají u kapel právě alba, ne jen singly.
Lenny Kravitz vystoupí v Praze. Představí písně z posledního alba i své nejznámější hity
Číst článek
Překvapí vás ještě, když tu písničku slyšíte někde náhodně?
Ano, pořád mě to překvapuje. Slyšel jsem ji v restauraci, v kavárně, v železářství, v Targetu… dokonce i na svatbě. Je to zvláštní a trochu neskutečné.
Hudební svět se mění rychle. Jak si jako kapela udržujete vlastní identitu?
Máte pravdu, trendy se mění šíleně rychle. Ale já obdivuju interprety, kteří si jedou svoje — Ramones, Green Day, Nick Drake, Tom Waits...
Mají silnou identitu a nedělají muziku podle toho, co zrovna letí. Myslím, že právě díky tomu vydrží déle. Když děláte to, co opravdu milujete, je to znát.
Vždycky, když hrajeme v zahraničí, připomene mi to, kam nás hudba zavedla. Bez ní bychom ta místa nikdy nenavštívili.
Je neuvěřitelné, že lidé na druhé straně oceánu znají naši hudbu. Ještě před deseti lety jsme přemlouvali vlastní rodinu, aby přišla na koncert — a teď hrajeme po světě. Čím jsem starší, tím víc si toho vážím. A díky tomu se na evropském turné ukáže ta nejlepší verze naší kapely.
Indická policie zastavila pouliční koncert Eda Sheerana. Popová superstar měla zpívat bez povolení
Číst článek
Cestování během turné může být náročné. Jak se daří balancovat osobní a pracovní život?
Upřímně? Žádná rovnováha moc není. Na turné se z vás stává jiný člověk. Každý večer vystupujete, vydáváte ze sebe energii a otevíráte se publiku. Je to krásné, ale náročné.
Musíte se chránit, dobíjet se přáteli ve volném čase. Každý večer je pro publikum výjimečné — a já musím být připraven i na ten další. Je snadné vyhořet, takže si neustále připomínám, že nejdůležitější je samotné vystoupení. Ale je to nakažlivé — lidé jsou nadšení, vy jste nadšení, atmosféra vás strhne.
Které nové skladby podle vás nejlépe fungují naživo?
Řekl bych, že píseň So Long, která novou desku uzavírá. Zní naživo velkolepě. Celou desku jsme nahráli tak autenticky, že na koncertech zní možná ještě líp než ve studiu. Bez studiových triků — prostě tak, jak hrajeme. A to je hrozně osvobozující.
Zahrajete v Praze i Cleopatru?
Rozhodně! Nehrajeme koncerty, kde by nezazněla Cleopatra. Tuhle píseň miluju.
