Daně 2025: Český unikát. Vysokopříjmoví živnostníci mohou danit mnohem méně než zaměstnanci
Český daňový systém je relativně rovnostářský, některé jeho části ale nejchudší vrstvy obyvatel odrazují od zaměstnaneckých poměrů a vyhání je k práci ve švarcsystému či pobírání dávek. Velmi příznivý je naopak k vysokopříjmovým OSVČ. Ačkoli daňovým výhodám se lidé pracující „na sebe“ těší i v zahraničí, v Česku jsou rozdíly obzvlášť velké, v krajních případech ušetří nejbohatší živnostníci oproti zaměstnancům až desítky procent.
Příběh nedostatků českých daní však není příběhem sváru zaměstnanců proti živnostníkům, upozorňují výzkumníci z organizace PAQ Research, autoři projektu Daně pod lupou.
Níže si můžete vyzkoušet daňovou kalkulačku a porovnat, kolik zaplatíte na daních v porovnání s ostatními, na které PAQ Research pracoval s datovými novináři Českého rozhlasu.
Za rovným až mírně degresivním zdaněním v Česku, tedy že chudší lidé procentuálně odvedou ze svých příjmů velmi podobné či vyšší procento než nejbohatší, jsou čtyři hlavní faktory. Tím největším je spotřeba (viz modrý graf) – chudší lidé z logiky věci vydají za DPH na zboží a službách a za spotřební daň ze svého příjmu větší část než ti bohatší, jak jsme popsali již dříve.
Dalšími významnými faktory je jen mírně progresivní systém zdanění práce zaměstnanců. Chudší zaměstnanci sice odvádějí na daních a odvodech mírně nižší procento než vysokopříjmoví, ale ve srovnání s řadou západních zemí je jejich zatížení spíše vysoké.
- Sčítáme zaplacené daně a sociální a zdravotní pojistné, od kterého odečítáme obdržené dávky. Výslednou míru zdanění vyjadřujeme jako procento celkových příjmů, včetně pojistného zaměstnavatele. Zdanění zisků firem nezohledňujeme.
- Výsledná míra zdanění se pohybuje okolo 40 %. Daně dopadají více na nízkopříjmové – pětina obyvatel s nejnižšími příjmy odvádí 40,3 % ze svých příjmů, pětina s nejvyššími příjmy 38,9 %. Důvodem je relativně nízká progrese ve zdanění práce, vyšší dopad daní ze spotřeby na nízkopříjmové a nízké zdanění majetku.
- Míra daňového zatížení se liší i dle majetku. Pětina obyvatel s nejnižší hodnotou majetku odvádí 42 % ze svého příjmu, zatímco nejbohatší pětina 37 %.
- Rozdíly existují i dle typu pracovního statusu. Zaměstnanci na hlavní pracovní poměr v průměru odvádí 41 %, hlavní OSVČ 33 % a další ekonomicky aktivní 23 % (vedlejší OSVČ, pracující na dohodách a rentiéři).
- Detaily metodologie najdete na konci článku pod čarou.
K tomu se v českém mixu přidávají velmi nízké majetkové daně, které v řadě zemí vyrovnávají efekt danění spotřeby – na rozdíl od spotřeby na nich naopak více zaplatí bohatí. To v Česku ale neplatí a majetkové daně jsou minimální. Posledním prvkem do skládačky je podle ekonomů regresivní systém zdanění osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), v kterém nízkopříjmoví platí vyšší procento.
„Porovnejme modelový příklad řemeslníka s tržbami v úrovni průměrné mzdy (46 500 korun) a reálnými náklady 50 procent a IT specialistu s tržbami v úrovni dvojnásobku průměrné mzdy (93 tisíc) a reálnými náklady 10 procent,“ pokračuje výzkum PAQ Research.
1:50:01
Daňové změny v Česku? Pět expertů z politických stran debatovalo o daních
Číst článek
Řemeslník pracující jako OSVČ dosáhne reálného zisku 23 tisíc, ze kterého měsíčně odvede minima pojistného necelých osm tisíc – celkové zdanění tedy činí 34 procent. Naproti tomu IT specialista odvede na paušální dani měsíčně jen o necelých 1000 korun více a jeho celkové zdanění tak bude činit jen deset procent z reálného zisku.
Evropský unikát
Paušální daň je jednotná platba, kterou živnostník může naráz splnit všechny povinnosti placení daně z příjmu, sociálního i zdravotního pojistného. Právě vysoké sazby pojistného jsou hlavním faktorem velkého zdanění nízkopříjmové práce u nás. Obzvláště vysokopříjmovým se proto taková cesta může velmi vyplatit. Systém je evropským unikátem.
„Něco podobného je v Maďarsku, kde to ale umožňují jen malým manuálně pracujícím živnostníkům do limitu v přepočtu 1,1 milionu ročního příjmu. V Polsku podobnou daň zrušili,“ uvádí jeden z hlavních autorů studie Petr Vilím.
Ze systému tak těží především kancelářské OSVČ, typicky pracují s počítačem a kromě techniky, případně licencí softwarů a dopravného, nemají mnoho dalších výdajů – IT činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví, vědecké a vzdělávací obory.
Takoví živnostníci přitom mohou kromě paušální daně využít také možnosti výdajových paušálů. Myšlenkou za nimi je, že živnostník, který je de facto sám sobě firmou, musí značnou část svého zisku opět investovat, aby své podnikání udržel při životě, například nakoupit materiál.
Daně v Česku: Češi by zrušili výjimku pro tiché víno a méně danili levnou práci
Číst článek
Takové výdaje si společnosti mohou z daní odčítat. OSVČ mohou nicméně využít možnosti si náklady odečítat paušálně jako procenta ze svých příjmů. Jejich reálné výdaje ale mohou být výrazně nižší.
„Loni jsme dělali šetření mezi OSVČ a různými způsoby jsme se ptali, jaké jsou jejich reálné náklady… U těch, kteří platí 60procentní paušální výdaje v kancelářských profesích, vyšlo, že medián jejich skutečných nákladů je 16 procent, tedy třikrát menší než ty náklady, které si mohou odečíst,“ uvádí Vilím.
Rozdíly ve zdanění práce jsou nejvíce patrné v krajních případech – na jedné straně je zaměstnanec, který pracuje za minimální mzdu 20 800 korun na plný úvazek. Stát díky jeho práci zdaněním a přes odvody včetně těch, které odvede jeho zaměstnavatel, získá 9994 korun. U živnostníka, který má příjmy zhruba 120 tisíc korun měsíčně a splňuje pravidla pro nejnižší pásmo paušální daně, stát dostane 8716 korun.
Výrazně menší progrese ve srovnání se západními zeměmi, tedy že bohatší lidé platí procentuálně vyšší daně, je pak patrná, i pokud se podíváme pouze na zaměstnance, jak ukazuje graf níže.
Experti se nicméně shodují, že živnostníci by měli oproti zaměstnancům mít jisté daňové výhody.
OSVČ ve větším riziku
„Nemůžeme určitě chtít, aby bylo to daňové zatížení stejné. OSVČ má roli složitější v tom, že ve své činnosti míchá zaměstnance i společnost. Stará se o řadu věcí, které zaměstnanec neřeší,“ řekl Českému rozhlasu analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Analýza: Americká cla mohou zpomalit hospodářský růst u nás, stagflace ale nehrozí. Riziko je vyšší v USA
Číst článek
Faktorem je také podnikatelské riziko, kterému se OSVČ vystavují a výhody, o které oproti zaměstnancům přicházejí. „Nárok na placenou dovolenou, nárok na odstupné v případě ukončení poměru z důvodu reorganizace,“ uvádí ekonom z Vysoké školy ekonomické a také člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel.
Rozdíl mezi zdaněním práce OSVČ a zaměstnanců je běžný i v zahraničí. V Česku je ale nebývale vysoký. Zatímco v Česku je efektivní zdanění práce OSVČ a srovnatelného zaměstnance 10 ku 42 procentům, v Polsku je to 26 ku 41 procentům a v Německu pouhých 40 ku 48 procentům, uvádí PAQ Research.
Jedním ze závěrů studie Daně pod lupou rovněž je, že Češi mají relativně malé povědomí o daňovém systému. Znalejší jsou typicky OSVČ, které se na rozdíl od zaměstnanců o své daně starají sami, a mají i více motivace porozumět různým výjimkám a způsobům, jak si daně zorganizovat a legálně ušetřit.
Současné nastavení systému podle PAQ Research má řadu negativních ekonomických a společenských dopadů – omezuje motivaci k práci a vyhání lidi do práce v takzvaném švarcsystému, tedy práci na živnostenský list, ale s plněním povinností běžného zaměstnance, nebo posiluje chudobu.
Jedním z řešení by podle ekonoma Pavla mohlo být reformovat formu zdanění příjmů tak, aby se daňový mix změnil více ve prospěch daní z příjmů a méně ve prospěch pojistného, které je nyní relativně vysoké.
„Většina z nás žije v tom oparu neznalosti jako zaměstnanci, takže voliči pak nerozpoznají, že se něco děje špatně,“ uzavírá Skořepa z České spořitelny. „Lidská psychika funguje takovým způsobem, že když peníze máme a někdo nám je vezme, tak to bereme úkorněji, je nám to více nepříjemné, než když ty peníze vůbec nedostaneme.“
O výzkumu a metodologii
Ve výzkumu odhadujeme míru zdanění ekonomicky aktivních obyvatel Česka. Šetření metodicky a obsahově připravil PAQ Research. Kalkulačka založená na tomto šetření je zjednodušená (například předpokládá zaměstnání po celý rok).
Odhad zdanění
Pro porovnatelnost míry zatížení různých skupin obyvatel počítáme celkové zaplacené daně v poměru k jejich příjmům. Součástí těchto analýz jsou pouze ekonomicky aktivní obyvatelé s příjmy z práce či majetku. Nezahrnujeme tak například obyvatele, kteří pobírají výhradně důchod, protože by došlo k výraznému zkreslení míry zdanění.
Mezi odvedené daně zahrnujeme daně z příjmů fyzických osob, povinné pojistné (zaměstnanců, zaměstnavatelů a OSVČ), daně z nemovitých věcí a daně ze spotřeby (DPH a spotřební daně). Daně simulujeme na základě vyplněných údajů o příjmu, majetku, spotřebě a situaci domácnosti v roce 2024. Od těchto daní odečítáme nepojistné dávky (v hmotné nouzi a státní sociální podpory). Zdanění firem či hazardu nezahrnujeme.
Mezi příjmy zahrnujeme superhrubou mzdu zaměstnanců, reálný zisk ze samostatně výdělečné činnosti a výnos z pronájmu a kapitálu. Mezi výnos z pronájmu zahrnujeme i imputované nájemné (pomyslný nájem, který si vlastník platí sám sobě).
Daně i příjmy bereme za jednotlivce; proměnné za celou domácnost rozdělujeme podle deklarovaného podílu spotřeby. Pokud má respondent příjmy i z důchodu, spotřební výdaje pro výpočet snižujeme o část hrazenou právě důchody (jedná se o příjem, který není z ekonomické činnosti).
Sběr a zpracování dat
Sběr dat provedla agentura NMS Market Research od 27. ledna do 15. března 2025. Data byla sbírána online pomocí standardizovaného dotazníku (CAWI) na členech Českého národního panelu. Soubor je po převážení kvótně reprezentativní na českou populaci dospělých od 18 do 75 let z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, ekonomické aktivity, celkového příjmu domácnosti, kraje, velikosti sídla, zaměstnaneckého a OSVČ příjmu.
Dotazování se zúčastnilo více než 1300 dospělých, kteří vypovídali také o příjmech dalších členů domácnosti. Pro analýzy daňové zátěže byli využiti ekonomicky aktivní dospělí s příjmy z práce či kapitálu do 75 let, celkem 2 010 jednotlivců. Do analýz znalostí a postojů vstupuje 1259 primárních respondentů od 18 do 75 let. V datech byly provedeny kontroly kvality vyplnění a logické konzistence odpovědí (včetně vyhodnocení testů pozornosti). Respondenti s nekonzistentními odpověďmi, příliš rychle či nepozorně vyplněné byly z analýz vyřazeny.
