Prokop: Český daňový systém je hloupý. Velké zdanění práce motivuje lidi pracovat načerno
Český daňový systém je podle sociologa a šéfa agentury PAQ Research Daniela Prokopa neefektivní. Česko oproti jiným státům více daní práci a méně spotřebu nebo majetek, čemuž se věnovala i obsáhlá analýza PAQ Research. „Více daníme věci, které brzdí ekonomický růst. Vysoké danění práce vyvolává u lidí motivaci pracovat načerno a u rodičů zůstávat déle doma a nepracovat,“ říká Prokop v pravidelném pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení.
V nedávno vydané obsáhlé analýze srovnáváte český daňový systém se zahraničními. Jaká jsou nejdůležitější zjištění?
Srovnáváme to se zeměmi, které jsou nám podobné ekonomicky a historicky – to znamená Polsko, Slovensko a Maďarsko. Základní rozdíl je, že my více daníme věci, které brzdí ekonomický růst.
Pozemková daň může rozpohybovat trh s bydlením. Už pravicoví ekonomové jako Friedman říkali, že zatížení pozemků je efektivnější než danit investice, nastiňuje sociolog Daniel Prokop
To znamená zaměstnaneckou práci a zisky firem, tam vybíráme víc než tyto země. A naopak menší část daňového mixu v Česku tvoří daně ze spotřeby a nemovitostí a majetku, což jsou věci, které na ekonomický růst mají mnohem menší negativní vliv, nebrzdí tolik ekonomiku.
Český daňový systém je relativně hloupý v tom, jak sází na daně, které brzdí ekonomický růst a má zakrnělé daně, které nejsou tak škodlivé, jako jsou spotřební daně a daně z nemovitostí. Druhý problém je, že v českém daňovém systému je spousta výjimek. Řada daní, které jsou dány korunově, se nevalorizuje, tedy nezvyšuje v čase.
Daně v Česku: Češi by zrušili výjimku pro tiché víno a méně danili levnou práci
Číst článek
A díky tomu vybíráme zhruba o jedno procento HDP, to znamená 80 miliard, méně než podobné země. Není to tak, že bychom měli nižší sazby, ale máme spoustu výjimek v danění kapitálu, v oblasti DPH, pronájmů a podobně.
‚Brzdíme ekonomiku‘
Jak jste to celé počítali?
Abychom ilustrovali, jak to dopadá na část společnosti, tak jsme udělali výzkum mezi 1200 domácnostmi. Spočítali jsme všechny části daňové zátěže – práce, spotřebu i majetek – u dvou tisíc respondentů z těchto domácností. Počítali jsme, kolik ekonomicky aktivní lidé zaplatí na daních, když se to celé sečte.
Říkal jste, že nejvíc je u nás zdaněná práce, to je asi polovina toho, co na daních zaplatíme, následují spotřební daně asi s 30 procenty, potom jsou daně z kapitálových příjmů ve výši tří procent a daň z nemovitosti s necelým procentem. Už jste zmínil, že se v tomto se lišíme oproti srovnatelným státům. Co a jak je tam vyšší a naopak, z čeho se tam platí nižší daně?
Ta čísla, která jste zmiňoval, to je daňový mix, který Česko jako stát vybere. Z toho největší procento vybíráme z práce, zejména ze zaměstnanecké práce, a ještě větší procento je v ziscích firem. A naopak když sečteme spotřebu a nemovitosti, tak tam vybíráme daleko méně. Podle Eurostatu nebo OECD je tam obrovský rozdíl, nějakých 150 miliard.
My jsme založeni na danění aktivity, něčeho, co vyvolá negativní motivaci v tom, že se vyplatí pracovat načerno, nebo když jste rodič, tak jít později do práce. Jsou to daně, na které mohou ekonomické subjekty reagovat tím, že budou méně ekonomicky aktivní. Brzdíme tím ekonomiku, protože třeba pozemek nikam neuteče.
Státní rozpočet měl za první čtvrtletí schodek 91,2 miliardy. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit
Číst článek
Druhá věc je, že proti západním zemím hodně daníme nejchudší pětinu zaměstnanců. Je to ale srovnatelné s okolními zeměmi, protože jsou také založeny na tom robustním sociálním a zdravotním pojištění.
Když to ale srovnáme se západní Evropou, tak my v Česku hodně daníme lidi, kteří mají příjem nějakých 23 000 korun, pohybují se kolem minimální mzdy, jsou na částečných úvazcích atd. Prodaňujeme se k pracující chudobě. Když máte minimální mzdu, tak z té v Česku zaměstnavatel a zaměstnanec odvedou zhruba 10 000 korun měsíčně, to znamená 120 000 na daních ročně. A oproti tomu daně z nemovitosti jsou kolem 200 600 a spotřební daně jsou nižší než v zahraničí. Takže my hodně daníme tu nízkopříjmovou práci.
Degresivní danění
Základní výpočet, ke kterému jste dospěli, je takový, že v průměru každý z nás z každé vydělané stokoruny zaplatí kolem 40 korun státu. Ale je tam nerovnováha, o které jste mluvil před malou chvílí, že relativně víc platí nízkopříjmoví než ti, kteří vydělávají více. Když budeme konkrétní, tak vy jste vypočítali, že ten, kdo si vydělává 22 000 korun měsíčně, tak odvede ze svých příjmů 40 korun a 30 haléřů z každé stokoruny. Ten, kdo vydělává přes 90 000, ten odvede 38,90. On to není velký rozdíl, ale přesto rozdíl to je, čím to je?
Spočítali jsme všechny příjmy lidí, do příjmů počítáme náklady práce, tedy superhrubou mzdu, příjmy, které zaměstnavatelé vydají na zaměstnance.
Počítáme tam příjmy z pronájmu, hodnocení majetku, kapitálové příjmy a potom se spočítá, kolik z nich zaplatí na danění práce, spotřeby a majetku.
19:59
Blíží se termín pro daňové přiznání. ‚Velká část lidí optimalizuje, aby neplatili víc,‘ popisuje sociolog
Číst článek
Nejsou tam rozpočítané daně firem a to, co není alokované na fyzické osoby. A když se to takhle sečte, tak z těchto celkových příjmů zhruba 40 procent odvedeme na daních. Drtivá část je tedy z práce, jak ukazuje graf na webu serveru iROZHLAS.cz. Majetkové daně v tom grafu ani nevidíte, jak jsou v Česku malinké.
A to je tedy odpověď na otázku, proč tahle nerovnost?
Protože v Česku máme relativně velké majetkové nerovnosti a minimální majetkové daně. Díky tomu, že hodně daníme práci, tak efekt je takový, že spodní pětina lidí odvádí jenom o trošku míň z práce než horní pětina, ale odvádí mnohem víc na spotřebě. Protože část spotřeby jsou věci, které jsou podobné – kolik dáte za potraviny a věci, které jsou zatížené DPH. A na majetku odvádí všichni podobně. A když tohle všechno sečtete, tak ta spodní pětina odvádí na daních o něco víc.
Je to malinký rozdíl, ten systém je mírně degresivní. Odpovídá to tomu, co zjistili ekonomové v minulosti o českém daňovém systému. Malá progresivita v danění práce je vyrovnaná tím, že nízkopříjmoví platí víc na spotřebě.
