Čína může na americká cla odpovědět i jinak než odvetou. Zásah do ekonomiky bude přesto velký
Americká cla na čínské výrobky, které prezident Donald Trump ve středu zvedl na 125 procent, už tak oslabená čínská ekonomika silně pocítí. Peking však může z rychle se měnící situace i těžit. Minimálně z krátkodobého hlediska posílí také vztahy s Evropou.
Co platilo ve středu, je ve čtvrtek už jinak. Zatímco začátkem týdne se ještě mluvilo o tom, že cla při dovozu zboží do USA stoupnou desítkám států, ve čtvrtek se ve Washingtonu mluví už jen o jediné zemi – o Číně, na jejíž zboží se budou uplatňovat cla až ve výši 125 procent. Důvodem má být to, že Peking uvedl, že se bude bránit uvalením recipročních cel a že bude „bojovat až do konce.“ Na další země Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa uvalily na 90 dní plošné desetiprocentní tarify.
„V nějaký moment, snad v brzké budoucnosti, si Čína uvědomí, že doba, kdy okrádala USA a další země, už není udržitelná a přijatelná,“ napsal k tomu americký prezident Donald Trump na sociální sítě.
Čína v posledních letech čelí celé řadě ekonomických problémů, popisuje David Gardáš, sinolog z projektu Sinopsis
Drakonické clo pocítí čínští exportéři, kteří budou mít menší výnosy a nové opatření je vystaví riziku, že nebudou nejlevnější na trhu. Pro malé e-komerce obchodníky to může být až likvidační, protože se cla budou nově vztahovat i na malé balíčky nízké hodnoty. Mluví se o 30 procentech nebo 25 dolarech za balík, uvádí ve své analýze, kterou má iROZHLAS.cz k dispozici, hlavní ekonomický analytik německého think tanku MERICS Jacob Gunter.
Americké opatření přichází navíc v období, kdy se čínská ekonomika potýká s problémy, které začaly už v době pandemie koronaviru. „Čína v posledních letech čelí celé řadě ekonomických problémů, a to dokonce v takové rovině, že některé musela sama reflektovat a otevřeně přiznat,“ říká pro Český rozhlas Plus sinolog z projektu Sinopsis David Gardáš.
Připomíná například krach realitního trhu a negativní demografický vývoj, který je jedním z důvodů, proč výrobci nemají na domácím trhu dostatečný odbyt a musí se orientovat na export. Tuto strategii však nyní budou muset obchodníci přehodnocovat. „Ztráta bohatého a velkého amerického trhu bude velkou ránou,“ podotýká Gunter.
Čínské protiopatření
Na odvetná opatření je však Peking připraven. Už za prvního působení Donalda Trumpa v Bílém domě, kdy probíhala obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami na světě, obcházela Čína cla tím, že přesouvala některé továrny do zemí nezatížených americkými tarify.
Platí čínská odvetná cla ve výší 84 procent na dovoz z USA. Trump opačně zvedl sazbu na 125 procent
Číst článek
Čínské zboží tak dodnes proudí do Spojených států například z Mexika, Vietnamu nebo jiných zemí jihovýchodní Asie.
Asijská velmoc zároveň zvyšuje poplatky za import amerického zboží na 84 procent. Má ale i jiné způsoby, jak cenu pro americké dodavatele a obchodní partnery navýšit – například pomocí speciální kontroly na vývoz ve světě žádaných kritických materiálů. Aby je mohli čínští dodavatelé poslat do jiné země, musí požádat o speciální povolení.
Podobných menších opatření, kterými lze zkomplikovat export nebo zvyšovat cenu amerického zboží, má Peking podle ekonomického analytika Guntera několik.
Peking zatím prohlašuje, že je jednání s Washingtonem otevřený a chce dojít ke kompromisu. Rétorika, kterou nastolil americký prezident, ale nestojí podle čínských komentátorů na vzájemném respektu. „Víme, že podvolováním se americké celní šikaně Čína nic nezíská, protože není žádným tajemstvím, že USA se nyní snaží odříznout Čínu od svého spotřebitelského trhu a změnit dodavatelský řetězec, aby sloužil jenom jejich zájmům,“ napsal ve středu čínský list China Daily kontrolovaný komunistickým režimem.
Co to znamená pro EU?
Přestože se nyní pozornost Spojených států zaměřila na Čínu, neznamená to, že se současná opatření nedotknou Evropské unie. Vzájemná čínsko-americká cla se podle Guntera promítnou na cenách v globální dodavatelském řetězci. „Jakékoliv výkyvy, které mohou být zapříčiněny právě těmito cly, se mohou promítnout i na globálních trzích,“ souhlasí Gardáš.
5:36
Peking se chtěl odpoutat od závislosti na Americe. Trumpova cla to urychlí, usuzuje ekonom Semerák
Číst článek
Přesto by z toho mohla Evropská unie profitovat, píše Gunter, protože ceny jejího zboží by mohly být jak na čínském, tak na americkém trhu výhodnější než v případě konkurence. Dodavatelé z Číny zároveň budou pod tlakem hledat si nové odběratele pro své zboží. Ty mohou najít právě v Evropě.
Pro Evropu to ale bude znamenat narušení snah o de-risking, tedy o snižování rizik, kdy se snažila omezit ekonomickou závislost na Číně. Nyní to pravděpodobně však už nebude prioritou vlád.
„Je pravděpodobnější, že jednotlivé členské státy uvítají nebo přímo budou vyhledávat přímé zahraniční investice od čínských firem ve jménu pozitivních ekonomických zpráv pro voliče,“ předvídá analytik ekonomického týmu.
Varuje však, že tím může Peking získat páku nad některými státy a „potenciálně ohrozit evropskou jednotu.“
Efekt může být ale i opačný. „Zatímco americká cla v krátkodobém horizontu budou tlačit ekonomiky Evropy a Číny blíž k sobě, stejná dynamika může v důsledku tlačit Evropu ke zrychlení de-riskingu a zastavení záplavy čínského exportu – za předpokladu, že ani jedna strana se mezitím nedohodne s Trumpem,“ uvádí Gunter. Další vývoj je ale těžké předvídat.
