USA od středy zavádějí reciproční cla. Zahraniční zboží v Americe zdraží, část firem tam přestane dovážet
Spojené státy zavedly od středy nová cla pro většinu svých obchodních partnerů. Mají je přimět k odstranění obchodních bariér a většímu odbytu amerického zboží na světových trzích. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa bude přínos cel velký, až legendární.
Vůbec největší cla budou na dovoz zboží z Číny, kde je kumulativní clo celkem 104 procent. Protože Donald Trump po tom, co Čína zavedla svá odvetná cla, zvýšil svou původní sazbu 30 procent ještě o přirážku 50 procent. Už dříve Spojené státy zavedly dodatečná cla na všechno čínské zboží.
Z Číny se do Spojených států dováží například textil, nádobí, domácí potřeby a hračky. Vše, co je v supermarketech levné, tak pochází z Číny.
23:18
Američané jsou velmi nervózní. Očekávají, že cla jsou jenom začátek ekonomické války, varuje Švejnar
Číst článek
Cla uvalily Spojené státy nejenom na své konkurenty, ale také na spojence. Třeba Tchaj-wan, který Spojené státy chrání, dostal 32procentní clo, Japonsko 24procentní, na všechno zboží z EU, včetně tedy na to české, je clo 20procentní. A další země jsou zatížené cly, které jsou od 10 do 49 procent.
USA doufají, že získají hodně peněz do státní pokladny. Trump prohlásil, že každý týden to má být až dvě miliardy dolarů, což je v přepočtu asi 46 miliard korun týdně. Spojené státy také doufají, že tím přimějí ostatní země, aby odstranily na své straně cla a netarifní bariéry, a že se potom bude prodávat více amerického zboží v cizině.
Také chtějí novými sazbami přitáhnout zahraniční firmy do Spojených států, aby na americkém území vyráběly bez cla. Tím by se zvýšila zaměstnanost, protože by bylo více pracovních míst. A nejnověji chce Trump uvalit výrazná cla také na léky. Chce tím přimět farmaceutické firmy, aby také přenesly svoji výrobu do Spojených států.
Dopady se zpožděním
Dopady cel na ceny zahraničních výrobků prodávaných v USA pocítí sice i američtí občané, ale může se to projevit až se zpožděním. Jde trochu o časovanou bombu, protože jejich dopad ukážou až příští měsíce. Clo se totiž nevztahuje na zboží, které už je v přepravě, a už vůbec ne na to, které už je v USA na trhu.
Na jedné straně může některé zahraniční zboží z amerického trhu zmizet, protože se už nebude vyplácet ho do USA dodávat. U některého se zase razantně zvýší ceny. Bude to souběh důsledků nově zavedených všeobecných cel a už platných 25procentních cel na všechna dovážená auta, hliník a ocel.
Čína dovozní cla nezrušila, Amerika je od středy zvýší na 104 procent. Trump svoje výhrůžky plní
Číst článek
Některé evropské automobilky už pozastavily dovoz do Spojených států. Třeba Audi dala pokyn dealerům v Americe, aby doprodali to, co je ve skladech, a nic dalšího zatím do USA vozit nechce. Čeká, jak se situace vyvine.
Porostou asi ceny nejenom textilu, který se vyrábí v Číně, ale třeba i alkoholických nápojů, které se dovážejí z Evropy, například francouzského vína nebo skotské whisky. Jenom z Burgundska se do Spojených států loni dovezlo 21 milionů láhví, tam se teď bude uplatňovat 20procentní clo.
Velkou Británii zase zatíží USA clem 10 procent. Za láhev, která původně stála 60 dolarů, teď zaplatí konzumenti 66 dolarů. V přepočtu dojde ke zdražení asi o 140 korun na jednu láhev.
Vyjednávání
Americký ministr financí Scott Bessent řekl, že USA oslovilo už téměř 70 zemí, že mají zájem o clech a odstraňování bariér jednat. Zatím jsou potvrzená jednání s Japonskem a Jižní Koreou. O clech mluvil také izraelský premiér Benjamin Netanjahu, když byl v pondělí v Bílém domě. Na Izrael by mělo dopadnout nyní 17procentní clo.
26:46
Trumpova rétorika je nestydatá. Amerika musí unést vlastní velkorysost, soudí hudebník Kocáb
Číst článek
Netanjahu nabídl úplné odstranění veškerých obchodních bariér v Izraeli pro americké zboží. Z americké strany zatím nedostal odpověď, že by se americká cla odvolávala nebo pozastavovala.
Také EU se snažila jednat se Spojenými státy, už když byla cla ohlašována. Komisař pro obchod Maroš Šefčovič nabídl Spojeným státům nulová cla na obou stranách, ale to, jak se zdá, nestačilo. Nabídku Spojené státy nepřijaly.
USA chtějí smazat schodek obchodní bilance ve výši 350 miliard dolarů a chtějí, aby se to pokrylo dodávkami energetiky nebo energetických surovin do EU. Není zatím ale jasné, jestli to mají být například technologie pro jaderné elektrárny nebo stlačený zemní plyn, který by se měl do Evropy více dovážet.
Také už delší dobu je docela jasné, že Spojené státy neberou EU úplně jako rovnocenného partnera. Snaží se spíše jednat s jednotlivými zeměmi. Právě proto bude příští týden jednat v Bílém domě o clech italská premiérka Giorgia Meloniová.
