Zfalšované pitvy i vyměněná těla. Polsko žádá vydání Rusů, kteří vyšetřovali pád letadla u Smolenska
Patnáct let po leteckém neštěstí u Smolensku, kde zemřel i tehdejší polský prezident, přichází úřady s novými informacemi. Polský státní zástupce nově žádá o vydání ruských vyšetřovatelů, kteří měli zflašovat zprávy z pitvy obětí. „Přestože zjištění vzbuzují legitimní obavy, kritici upozorňují, že nové vyšetřování bylo zpolitizováno a mezinárodní experti zůstávají obezřetní,“ líčí pro iROZHLAS.cz historička z Varšavské univerzity Karolina Wigura.
K leteckému neštěstí poblíž vojenského letiště u ruského Smolensku došlo před patnácti lety, 10. dubna 2010. Na palubě vládního speciálu Tu-154M bylo 96 lidí včetně polského prezidenta Lecha Kaczyńského, jeho ženy Marie Kaczyńské a dalších členů politické, vojenské a duchovní elity. Nikdo z delegace mířící na 70. výročí Katyňského masakru nepřežil.
Jelikož k nehodě došlo na území Ruska, šetření se podle zajetých konvencí ujal ruský tým, který měl na starosti i pitvu obětí. Jejich výsledky však podle polského státního zástupce Krzysztofa Schwartze nebyly přesvědčivé. Chyběly důkazní fotografie, jinde zprávy nebyly kompletní a některé texty se opakovaly. Polsko proto požádalo o exhumaci těl.
‚Konec lží ve jménu státu.‘ Polsko rozpustilo komisi vyšetřující nehodu, při které zemřel bývalý prezident
Číst článek
„Ve více než šedesáti pitvách jsme našli závažné porušení toho, čemu říkáme kriminální vyšetřování,“ cituje polský server W Polityce státního zástupce Schwartze. „Není jasné, jestli k tomu došlo úmyslně, šlo o zanedbání nebo o nekompetenci. Jisté je, že tyto protokoly byly vytvořeny nekvalitně, některé dokonce stylem copy-paste,“ popisuje.
Osm obětí mělo být navíc i špatně identifikovaných nebo dokonce zaměněných.
Státní zástupce proto požádal Moskvu o spolupráci, aby mohl 43 lidi zodpovědných za pitvy vyslechnout, Rusko ale odmítlo. Schwartz proto na začátku dubna požádal o vydání mezinárodních zatykačů na zodpovědné osoby. „Musíme podniknout všechny kroky a získat vysvětlení od ruských expertů. Věříme, že ruská strana musí vysvětlit, proč došlo k porušení pravidel,“ doplnil Schwartz.
Historička a politoložka Karolina Wigura z Varšavské univerzity však pochybuje, že k tomu dojde. „Kvůli velmi napjatým vztahům mezi Polskem a Ruskem je velmi nepravděpodobné, že by k jejich vydání došlo,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Pochyby o vyšetřování Ruska
Není to poprvé, co Polsko upozornilo na nesrovnalosti v ruském vyšetřování. S postupem ruských kolegů nebyli spokojení polští vyšetřovatelé už před 15 lety, kteří sice byli do procesu přizvání, neměli ale stejné postavení ani přístup k důkazům. „Přestože Polsko se mohlo zúčastnit, nemělo stejnou kontrolu nad procedurami nebo přístup ke všem důkazům, včetně trosek letadla a černých skříněk, které si Rusko ponechalo,“ líčí Wigura. Trosky letadla se do země nevrátily dodnes.
Co si řekli bratři Kaczyńští krátce před katastrofou ve Smolensku? Rusko žádá Polsko o záznam rozhovoru
Číst článek
„Toto uspořádání vedlo k nespokojenosti v Polsku, hlavně když Rusko utajovalo nějaké důkazy a postupem času spolupráci omezovalo. Vedlo to k šíření dezinformací a lží,“ doplňuje, jaké dopady to mělo na společnost.
Další pochyby se objevily brzy poté, co Rusko v lednu 2011 zveřejnilo výsledky šetření. „Zpráva dávala plnou vinu na polskou stranu, citovala pochybení pilota, špatné počasí a údajný tlak od polských představitelů. Tehdejší polská vláda pod premiérem Donaldem Tuskem ji kritizovala pro jednostrannost a vydala vlastní zprávu, která také mluvila o chybě pilota, ale ukázal i na nedostatky na ruské straně, včetně špatného navigování kontrolory letového provozu,“ dodává Wigora.
Důležitá je obezřetnost
Polská historička upozorňuje, že ani nejnovější polské šetření nemusí ukazovat přesný pohled na událost, o které mluví jako o „jedné z nejvíc rozdělujících a nejvíc zpolitizovaných událostí veřejného života v Polsku od 2010.“
Snahy najít nové důkazy totiž má současná vládnoucí strana Občanská platforma a dříve i Právo i spravedlnost, jejímž předsedou je Jaroslaw Kaczyński, bratr zesnulého prezidenta, které to vzaly jako politický boj. Kromě Ruska se obviňují i samy navzájem.
„Přestože nejnovější zjištění vzbuzují legitimní obavy, kritici upozorňují, že nové vyšetřování bylo zpolitizováno a mezinárodní experti zůstávají obezřetní u vyvozování závěrů bez plné transparentnosti a přístupu k primárním důkazům,“ uvádí Wigura.
