Špicar: Oslabili jsme svoji odolnost. Měli bychom do Evropy přesunout znovu výrobu léků a zbraní
Americký prezident Donald Trump na 90 dnů pozastavil vysoká cla, která předtím uvalil na většinu zemí světa. „Stále doufáme, že se podaří dohodnout výsledek, který nebude znamenat dramatické zvýšení cel, protože by k němu pravděpodobně došlo oboustranně. To by poškodilo obě strany Atlantiku,“ upozorňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar pro Český rozhlas Plus.
Přesto je situace nepřehledná jak pro politické představitele, tak firmy samotné. „Stále platí, že musíme jednat jednotně a s chladnou hlavou,“ apeluje host pořadu Interview Plus. „Reciproční odpověď Evropy, která by byla velmi tvrdá, může přijít pouze ve chvíli, kdy se ukáže, že eskalace konfliktu je daná pouze tím, že se nechce dohodnout americká strana.“
Podpora cel je podle něj ve Spojených státech založená hlavně protekcionisticky a tamní firmy se k nim přiklání z konkurenčních důvodů. Uznává ovšem, že jsou oblasti, kde je celní zatížení nerovnoměrné.
„Donald Trump má pravdu v tom, že Evropa má mnohem vyšší cla na americká osobní auta. Už ale neříká, že u nákladních automobilů je to přesně obráceně,“ dokládá. Řešením by podle něj bylo zavedení alespoň částečné zóny volného obchodu.
„Evropa má problémy ekonomické i bezpečnostní. To samé se týká Spojených států. Je v zájmu obou stran Atlantiku, abychom spolupracovali, a ne se navzájem oslabovali ve prospěch těch třetích stran,“ apeluje.
Ideální partner pro Ghanu
Za cly je podle něj přesto patrný jasný záměr Donalda Trumpa – přimět firmy k přesunu výroby do USA a tím zajistit jak pracovní místa, tak i růst americké ekonomiky.
„V Evropě máme mnohonásobně dražší elektřinu a plyn, což speciálně průmyslové a energeticky vysoce náročné firmy vede k tomu, že se jim přestává vyplácet vyrábět v Evropě,“ vysvětluje Špicar. „A právě kvůli tomu se stěhují do Spojených států. Pakliže dojde k zavedení cel, budou mít další motivaci to udělat.“
24:05
Amerikanista Pondělíček: Odložená cla? Zapadá to do Trumpovy strategie přepálit začátek a pak ustupovat
Číst článek
Kromě USA se ale českým firmám otevírá další možné pole pro export a expanzi. Příležitostí navázat spolupráci byla například nedávná delegace prezidenta Petra Pavla doprovázeného zástupci českých firem do Ghany a Mauretánie.
„Dopadlo to. Příležitosti tam jsou a jsou opravdu velké,“ chválí Špicar, který se cesty také zúčastnil. „Evropu považují za ideálního partnera pro prohloubení spolupráce. My Češi navíc nemáme koloniální minulost, máme skvělou pověst a s Ghanou máme vztahy, které trvají mnoho desetiletí.“
Příležitostem jsou navíc nakloněny i evropské instituce, které by mohly pomáhat s financováním rozvíjejících se projektů. Pro africké státy je zase podle něj cenný transfer technologií, know-how i etického a ekologického přístupu k výrobě nebo těžbě surovin.
Čína na evropském trhu
Podobně důležitá je i těsná ekonomická spolupráce s dalšími partnery z třetích zemí. Aktuálně začíná Evropská komise jednat o volném obchodu například se státy v arabském zálivu, klíčová je i Austrálie. Překážky bude nutné odbourávat ale i na domácím trhu, zdůrazňuje Špicar.
‚Policajt‘ Amerika a hra o finanční řád světa. Proč chce Trump oslabit dolar a má Čína eso v rukávu?
Číst článek
„Pro Evropu je nesmírně důležité, abychom konečně zliberalizovali vnitřní trh a odstranili netarifní bariéry, které podle Maria Draghiho představují bariéru, kterou na sebe při vzájemném obchodu uvalujeme my sami a která odpovídá výši přes 40procentní clo,“ upozorňuje.
Takovému kroku se ale budou podle něj bránit jednotlivé národní státy, jež chtějí protežovat vlastní firmy a značky. Naopak oblast, kde potřebujeme regulace zachovat, jsou obchodní vztahy s Čínou.
„Americko-čínské vztahy opravdu velmi eskalují. Proto máme strach, že ta obrovská čínská produkce, která končí na trhu Spojených států, může být dříve nebo později přesměrována do Evropy a představovat velmi silnou konkurenci evropským výrobcům,“ obává se Špicar a připomíná, že cly je zasažena i evropská soběstačnost.
Čína může na americká cla odpovědět i jinak než odvetou. Zásah do ekonomiky bude přesto velký
Číst článek
Ovšem návratu farmaceutického, zbrojařského nebo chemického průmyslu do Unie ale stojí v cestě dražší pracovní síla i ekologická opatření.
„Byla chyba, že jsme oslabili svoji odolnost tím, že jsme tyto průmysly přesunuly třeba do Indie nebo Číny. Je to teď jeden z hlavních úkolů Evropy,“ vyzývá viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
„Pokud bych měl volit mezi mírným snížením standardů na ochranu ochranu životního prostředí ve prospěch toho, že tu budeme znovu vyrábět antibiotika, která zachraňují životy, nebo zbraně, které chrání naši svobodu, tak jsem pro,“ uzavírá.
Zvažují firmy přesun výroby do Spojených států? Jaká je naše konkurenční výhoda pro spolupráci s africkými zeměmi? A co musí udělat český průmysl, aby obstál v době deglobalizace? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru výše.
