Procházková: Američané chápou, že Rusko potřebuje svou sféru vlivu. S Evropou nemluví, je jim málo
Počet civilních obětí ruské agrese stále roste. Moskva stupňuje letecké útoky, čtyři regiony už formálně připojila ke svému území a americký prezident Donald Trump ani jeho vyjednavači nedostali dosud od Vladimira Putina nic. „Pro Rusko taky není úplně komfortní, stejně jako pro nás v Evropě, že nikdy nevíte, s čím se Trump probudí a co řekne,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus znalkyně Ruska a novinářka Deníku N Petra Procházková.
„Trump zatím změnu nepřináší. Hovořil o tom, že dosáhne míru za den, pak říkal do Velikonoc, teď za čtrnáct dní bude mít, pokud se nemýlím, 100 dní ve funkci. Tak uvidíme, jestli nebude chtít něco prohlásit. Ale k žádnému velkému míru se neschyluje, neschyluje se dokonce ani k příměří, o kterých se tady hovořilo v minulosti,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus Procházková.
Dosáhne Trump míru na Ukrajině? Poslechněte si celou Osobnost Plus s Petrou Procházkovou, novinářkou Deníku N a odbornicí na postsovětský prostor
„Ten proces je, a to jsme viděli na jiných válkách v minulosti, strašně pomalý. Rusko zatím nemá momentální důvod, aby válku zastavilo. Ale pravděpodobně ho za nějaký čas mít bude,“ míní.
Znalkyně Ruska vysvětluje, že ruský prezident Putin nemusí mít na Trumpa žádné zvláštní argumenty, jimiž ho udržuje na místě. „Stačí, že Rusko je a prezentuje se jako velká země, jako mocnost – a Putin jedná s Trumpem jako rovný s rovným,“ soudí.
„Když si všimnete některých rusko-amerických jednání, tak tam často zdůrazňují, že ani moc nemluví o Ukrajině. Mluví třeba o obnovení diplomatických misí nebo o vzájemném obchodě, o společném dobývání Arktidy. A Ukrajina je jenom jeden z problémů,“ popisuje novinářka a dodává, že Trumpovi právě toto jednání s velkou mocností imponuje.
„Trump první, co udělal, přestal rozlišovat mezi agresorem a obětí. Ukrajinu i Rusko pokládá za dvě rovnocenně znepřátelené země a tak s nimi jedná. Ale Putin má navíc, oproti Volodymyru Zelenskému, za sebou právě tu velikost, bohatství. A Trump je kšeftman,“ shrnuje Procházková.
Američané podle ní na rozdíl od Evropanů chápou, že Rusko kromě svého vlastního území potřebuje ještě nějaké sféry vlivu. „Protože Američané je potřebují také,“ podotýká s tím, že v tomto ohledu se Trump s Putinem navzájem chápou.
„‚My přece taky chceme mít Mexický záliv, nebo Americký, a Panamu a trošku i Kanadu.‘ ‚No tak dobře, tak ty si nech tohle a my si zase vezmeme toto‘,“ glosuje jednání velmocí.
Rubio radí Trumpovi přitvrdit vůči Rusku. Americký prezident ale Putinovi věří, píše americký deník
Číst článek
Osobnost v čele
Procházková uznává, že Američané se nebaví s jednotlivými představiteli států ani s představitelkami Evropské unie, protože je jim to málo.
„Oni, jak se říká, potřebují telefon, kam zavolají, a tam má být někdo, kdo rozhodne. V Evropě to ale tak nebude nikdy, protože my zkrátka nemáme a nechceme svého Trumpa. Nechceme přece Evropu změnit v něco, kde bude sedět v čele egomuž a ten bude rozhodovat o tom, kam se Evropa posune.“
Novinářka zároveň doufá, že v tomto ohledu bude Evropa fungovat jako celek.
„Zatím nás obě země (Rusko a Spojené státy) přestaly brát vážně. Třeba se dopracujeme k nějakému kompromisu. Já si nemyslím, že to musí být buď, anebo. Že tady buď budeme mít americký systém, nebo nedejbože ruský, anebo budeme úplně zanedbatelní. Lze najít kompromis, najít osobnost, která se postaví do čela. Musí to být někdo buď z Německa, Francie nebo Británie, i když Británie není členem Evropské unie.“
Skončila Evropa jako světový hráč? Čím Putin Evropu dál zneschopňuje nebo rozděluje? Poslechněte si celou Osobnost Plus z audia v úvodu článku.
