Příměří musí stát na silné ukrajinské armádě. Anexi Krymu Unie neuzná, tvrdí poradce premiéra Pojar
Světová média zveřejnila detaily amerického návrhu na mírové urovnání na Ukrajině. Předpokládá se de iure uznání ruské kontroly nad Krymem a de facto uznání téměř celé Luhanské oblasti a okupovaných částí Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti. „Většina Evropy by neuznala ruskou anexi Krymu,“ upozorňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Jaká je česká pozice k tomu, co je zatím známo o americkém plánu na ukončení konfliktu Ruska s Ukrajinou?
Že si máme počkat, jak to celé dopadne, nepředbíhat a nevěřit jednotlivým informacím o tom, co v nějakém návrhu je, kdo by koho měl uznávat a jak postupovat dále. Jednání ještě nejsou u konce a až budou, tak uvidíme, na čem bude nakonec shoda.
Poslechněte si rozhovor s poradcem vlády pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem
Německý ministr obrany Boris Pistorius v neděli pro německou veřejnoprávní televizi ARD tyto návrhy komentoval a říkal, že Kyjev by neměl zajít tak daleko, jak zachází poslední návrh amerického prezidenta, který by podle něj představoval kapitulaci. Je z hlediska českého státu tento návrh přijatelný, nebo ne?
Ten návrh není na stole takto, jak o něm píšou média, a proto nemá cenu o něm spekulovat.
Byly by Česká republika a Evropská unie schopné akceptovat, kdyby Spojené státy uznaly ruskou anexi Krymu? Pokud by to mělo znamenat úlevu Ukrajiny od války?
My bychom neuznali ruskou anexi Krymu. Většina Evropy by neuznala ruskou anexi Krymu. A to je prostě faktem. Uznají-li jednostranně Spojené státy anexi Krymu, tak jak uznaly jiné podobné územní anexe ve světě, tak to je jednostranný akt Spojených států. A takto by se na to muselo pohlížet.
Anexe Krymu
Jaké jsou požadavky koalice ochotných na urovnání konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou? Co bude prosazovat?
Že by mělo nastat příměří. A to příměří by mělo být dlouhodobé tak, aby Rusko nezačalo okamžitě další kolo války. A pokud ne okamžitě, tak během pár let nebo v zásadě kdykoliv.
A aby bylo to příměří postaveno na silné ukrajinské armádě a silné vůli Ukrajinců se dále bránit. Protože to je jediná garance, že se válka zpět nevrátí, jakmile bude jednou příměřím, snad ne dočasně, ale bude ukončena.
Trumpova vyjádření jsou matoucí a často si odporují. Záleží na tom, jakou má náladu, říká analytik
Číst článek
To znamená, že naše pozice je taková, že nejdřív má být bezpodmínečné příměří a potom teprve jednání o možných budoucích územních požadavcích?
V tuto chvíli se jedná nejenom o příměří. Jedná se o celých konturách toho příměří. Nikdy to není jenom tak, že je nejdříve bezpodmínečné příměří a pak další jednání.
Zároveň to ale není tak, že bychom očekávali dojednání všeobjímající mírové dohody a pak aby nastalo příměří.
Všeobjímající mírová dohoda není na stole, to není možné dle mého názoru dojednat. Takto války nekončí, pokud jedna strana nekapituluje a ta druhá není totálním vítězem.
To jednání není tak, že by se buďto jednalo o příměří a o ničem jiném, nebo se jednalo o všem ostatním a pak teprve o příměří.
Je to průnik a příměří nastane ve chvíli, kdy budou alespoň nějak jasné obrysy celkového ujednání o příměří. Nemusí to být úplné detaily. Ty detaily koneckonců přinese život a ne všechny se dají jednoznačně narýsovat.
Bezpečnostní záruky
Jak už jste nastínil, Ukrajina i evropské státy žádají bezpečnostní záruky, že Rusko Ukrajinu znovu nenapadne. Některé evropské země přislíbily vyslání svých vojáků. Předpokládáte, že Američané v souladu s návrhem, který je zatím v prezentován v médiích, překonají odpor Ruska? Dostanou příslušné evropské státy garance od Američanů, že jim v případě napadení pomohou?
Článek pět funguje a existuje. Spojené státy, předpokládám, pomůžou evropským státům v případě napadení. Ten článek pět se ale nevztahuje na Ukrajinu.
Spěch překáží politice, vzkázal Lavrov Američanům. Odmítl se vzdát elektrárny
Číst článek
Mně šlo o to, že kdyby evropské státy poslaly svoje vojáky na Ukrajinu, tak jestli by je Američané v případě napadení i na Ukrajině ochránili?
Ne, o tom to není. Ten článek pět se nebude vztahovat na Ukrajinu. Bude se vztahovat jako dnes na členské státy Severoatlantické aliance.
Spojené státy nicméně mohou podpořit přítomnost případných evropských vojáků na Ukrajině mnoha způsoby. A tím mohou podporovat stabilní dohodu, respektive její větší a dlouhodobější stabilitu.
Ale neočekávejme, že to bude o amerických vojácích na ukrajinském území. Koneckonců největší bezpečnostní garancí pro Ukrajinu je silná ukrajinská armáda, která bude mít vůli se bránit. Tu nikdo nenahradí.
Na to se zaměřujeme a pokračujeme ve vyzbrojování ukrajinské armády, aby se mohla bránit. V tom musíme pokračovat i ve chvíli, kdy dojde k příměří, protože tohle je jediná garance, že se ta válka nevrátí.
S tím Spojené státy počítají. Vědí, že ukrajinská armáda je podporována, koneckonců ji podporují také. Nikdy ale Spojené státy nebránily, a neočekávám to ani v budoucnu, tomu, aby Ukrajinu a její armádu podporoval i někdo jiný.
Všechny ostatní bezpečnostní garance jsou sekundárními garancemi. Podívejme se, jak to dopadlo v minulosti například s minskými dohodami, s budapešťským memorandem. Tam byla spousta bezpečnostních garancí garantovaná velmocemi světa. A k čemu to vedlo? K ničemu. Válku to neodvrátilo.
Soustředíme se na dodávky munice. Úvahy o vyslání vojáků na Ukrajinu jsou předčasné, popisuje Pojar
Číst článek
Čeští představitelé dlouhodobě říkají, že otázka vyslání našich vojáků na Ukrajinu je předčasná. Kdy to přestane být předčasné? Polsko nebo Itálie už oznámily, že se této mise nezúčastní, naopak Francie a Velká Británie vojáky vyslat chtějí.
Počkáme si na to, jaké budou obrysy konkrétní dohody. Za jakých podmínek by tam měla případná výcviková mise české armády smysl. Nyní cvičíme ukrajinské vojáky u nás nebo v zahraničí, tak bychom to mohli dělat na Ukrajině.
Ale nemá smysl o tom přemýšlet, dokud nebude jasné, za jakých podmínek by se to stalo. Koneckonců on to nebude ani výcvik Ukrajinců, ale výcvik i vyslaných vojáků, protože se z ukrajinského bojiště máme co učit.
Země, které k vyslání vojáků přistoupí, budou myslet na to, aby měly bezprostřední informace i bezprostřední výcvik z ukrajinského bojiště. Ale nemá smysl o tom spekulovat, dokud nevíme, do čeho jdeme.