Historička Kolenovská: Po útoku v Krasnogorsku asi přijde mobilizace, mluví se o obnově trestu smrti
„Vladimir Putin vyrostl koncem 90. let na válce proti Čečensku. A dá se říct, že kdykoli mu padal ,rating‘, došlo k násilí, případně násilnému vpádu do jiné země typu Gruzie. Proto tu vidím dost jasnou spojitost,“ komentuje historička Daniela Kolenovská pro Český rozhlas Plus páteční teroristický útok v koncertním sálu v Krasnogorsku u Moskvy, ke kterému se už přihlásil tzv. Islámský stát.
Po pátečním útoku teroristů tak logicky přichází otázka, co vlastně Putin chystá?
„Jednoznačně se rozmnožily diskuse o znovuzavedení trestu smrti,“ odpovídá historička z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Sama tak očekává utužení trestního práva.
„To, co teď také vyžaduje ruská ,elita‘, je zásah proti migrantům, sjednocení národního narativu a odmítnutí toho, aby do Ruska přijížděli migranti za prací. Rusko je ale potřebuje, protože i oni mají dost podstatné demografické problémy,“ vysvětluje.
„Za velký problém považuji to, co šlo vidět na fotografiích, které přicházely od soudu, který se v neděli vyrovnával se čtyřmi údajnými pachateli, a to bylo jejich mučení. Známé Z-kanály v podstatě publikovaly i jeho průběh – jak jednomu z obviněných uřezávají ucho, dávají mu elektrošoky do přirození,“ popisuje v Osobnosti Plus Kolenovská.
„Bylo to skutečné týrání od lidí, kteří patří k policii, tedy k silovým strukturám, kterým tato míra násilí nepřísluší. Z ruských oficiálních míst jsem nezaznamenala jediné prohlášení, podle kterého je takové chování nepřijatelné,“ dodává.
Vyšetřování ani stav podezřelých ze střelby v Krasnogorsku Putin nebude komentovat, uvedl Kreml
Číst článek
„Proto se domnívám, že rovnováha mocí – která vyšetřuje, která soudí a ta, která pak trestá – zcela mizí. Už je dovoleno masivní násilí vůči komukoli, kdo se dostane do rukou policie,“ zdůrazňuje Kolenovská.
Mobilizace a utažení šroubů
Už dlouho se spekuluje, že po prezidentských volbách Putin spustí další mobilizaci.
„Ne náhodou, protože Ukrajina je ta, koho Putin zprostředkovaně viní z útoku Krasnogorsku u Moskvy. Další teorie, která kolem útoku vzniká, je ta, že části ruských silových struktur došla trpělivost – protože válku na Ukrajině vnímají jako něco, co by Rusko dělat nemělo – a vymanila se z kontroly Kremlu. Následně snad chtějí usilovat o zásadnější změnu režimu,“ popisuje to, co se v Rusku „říká“.
„Tento útok také svědčí o tom, že přes všechny investice, které Rusko dává do vnitřního bezpečí, tak to nepřináší výsledek. Proto se také dá uvažovat o dalším zvyšováním kontroly, a to ještě nad rámec toho, co už bylo provedeno. Nad rámec kamerových systémů, sledování a pronásledování oponentů apod.,“ naznačuje Kolenovská.
Putin potřebuje rozdělenou společnost
Historička z Institutu mezinárodních studií také upozorňuje na Putinem deklarovanou touhu po jednotě Rusů, skutečnost je ale opačná.
‚V takovém stavu se lidé přiznají k ledasčemu.‘ Podezřelí z Krasnogorsku byli zubožení, Kreml mlčí
Číst článek
„Jednota je hodnota, kterou Rusko vyznává tradičně v ruské filozofii – začínalo to úsilím o jednotu křesťanských církví. Co ale Putin se společností dělá, je opakované rozdělování na ty ,správné‘, kteří jsou vlastenci a patrioti. A pak na ty, které už od roku 2012 označuje za cizí agenty. Takže Putinova konkrétní reálná aktivita jde proti jednotě společnosti,“ vysvětluje v Osobnosti Plus.
Proč to tedy ruský prezident dělá?
„Bude to souviset s úsilím o jeden názor a sdílení jedné formy aktivity. Protože to, co Putin dělá, mimo jiné také ve vztahu k tzv. cizím agentům, je snaha přivést tuto část společnosti k pasivitě. K tomu, aby se na ničem nepodíleli, aby nic nedělali. Čili je to kanalizace veřejného aktivismu do státem vyžadovaných směrů a trendů,“ uvažuje Kolenovská.
Celou Osobnost Plus si můžete poslechnout v audiu v úvodu článku.
