‚V takovém stavu se lidé přiznají k ledasčemu.‘ Podezřelí z Krasnogorsku byli zubožení, Kreml mlčí
Čtyři muži, údajně rodáci z Tádžikistánu, se o víkendu před moskevským soudem přiznali v plném rozsahu k podílu na útoku v koncertní hale Crocus City Hall, kde zemřelo nejméně 137 lidí a dvě stovky lidí byly zraněny. Muži se před soudem objevili v zuboženém stavu a Kreml to odmítl komentovat. Zdá se, že by mohli být napojeni na Islámský stát-Chorásán, odnož, která se z Afghánistánu rozšířila například do Íránu.
Jednomu ze čtyř mužů, kteří se kvůli údajnému podílu na teroru v Krasnogorsku objevili o víkendu před soudem, někdo nejspíš uřízl ucho a snažil se mu jej nacpat do úst, jak ukazují některé záběry. Také je vidět, jak mužům zavádějí do oblasti genitálií elektrický proud. Podle agentur ovšem nelze pravost videí potvrdit.
Jaké důvody mají muslimové v Rusku k radikalizaci a v jakém stavu se u soudu objevili čtyři podezřelí z teroru? Odpovídá znalec Ruska Ondřej Soukup
Agenturní snímky přímo ze soudní síně ale i tak ukazují zubožené muže. A v takovém stavu jsou lidé ochotní se přiznat k ledasčemu, třeba i k útoku na koncertní halu.
Samotný Kreml se k vyšetřování teroristického útoku i stavu vyšetřovaných odmítl vyjádřit.
K útokům se dosud přihlásil Islámský stát, konkrétně jeho odnož Chorásán, která zveřejnila i záznamy z kamery jednoho z útočníků. Podle nich byli zadržení muži s islamisty ve spojení.
Frustrace muslimů v Rusku
Důvodů, proč by se kdokoliv, zejména muži z Tádžikistánu, měli připojit k islamistům, je více. V Rusku žije početná muslimská menšina. Velkou část severního Kavkazu, Tatarstánu a Baškortostán tvoří právě lidé hlásící se k islámu, i když se liší mírou religiozity.
Kromě toho ale v Rusku žijí i muslimové, kteří přijeli například právě z Tádžikistánu, Uzbekistánu a dalších zemí Střední Asie. Jejich počet se odhaduje na pět až deset milionů lidí.
Soud v Moskvě obvinil čtyři podezřelé z útoku v Krasnogorsku, hrozí jim doživotní trest
Číst článek
V Rusku ovšem často pracují za velmi nedůstojných podmínek, pracují jako kurýři, taxikáři, uklízeči nebo stavební dělníci. Pocit vyloučení je může vést k radikalizaci.
Proti té se snaží zasahovat zejména místní vládci, kteří velmi tvrdě pronásledují projevy politického islámu. Přitom značná část z těch, které úřady označí za teroristy, lze považovat za pouhé praktikující věřící.
Dohled nad muslimy provádí i samotná Moskva. Zároveň ale nestaví nové mešity: pro 1,5 až dva miliony muslimů musí v hlavním městě Ruské federace stačit dvě tři mešity.
A pokud se muslimové sejdou jinde, okamžitě upoutají pozornost policie. I tohle může vést k radikalizaci, které se v tomto případě říká garážová.
Kdo je Chorásán
Lovit mezi frustrovanými lidmi v Rusku zřejmě začal právě Islámský stát-Chorásán, který se přihlásil k pátečnímu teroru.
Extremisté napadli diktaturu. Přes Ukrajinu by útočníky museli pustit nejdřív Rusové, tvrdí analytik
Číst článek
Do širokého povědomí se organizace dostala v létě 2021. V Afghánistánu se tehdy část radikálů, kteří nebyli spokojení se směřováním hnutí Tálibán, oddělili a přidali k Islámskému státu. Tálibán tehdy členové Chorásánu považovali za příliš nacionalistický, sami měli vizi globálního chalífátu.
Tálibán tehdy ovšem vojenskou sílu Chorásánu zlikvidoval, odtržení islamisté se proto začali uchylovat k teroristickým útokům. Stojí například za výbuchem u kábulského letiště v době, kdy se odtamtud evakuovali Američané a tisíce afghánských civilistů.
Organizace Islámský stát funguje jako franšíza. Nemá hierarchickou strukturu, ale jednotlivé skupiny přísahají vůdci Islámského státu věrnost, ačkoliv s ním nikdy nemusí přijít do styku a fungují samostatně.
To platí i pro Chorásán, který se z Afghánistánu začal šířit také do Íránu, kde jeho členové spáchali pumový útok během připomínky smrti generála Kásima Solejmáního letos v lednu. A nyní zřejmě působí i v Rusku.
