Výborný: Nejhorší katastrofa za století. Ovocnáře nenecháme padnout, ale 100 procent dát nemůžeme
Mrazy podle odhadů způsobily vinařům škody přesahující dvě miliardy korun. Zasažení jsou také ovocnáři a většině z nich může hrozit, že skončí. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) vzkazuje, že vinaře ani ovocnáře nenechá padnout. „Předběžně počítám s alokací minimálně 70 až 100 milionů korun,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Jak chcete dosáhnout toho, aby vinaři a ovocnáři nepadli?
My jsme ihned tento týden na můj pokyn aktivovali program, který máme na ministerstvu zemědělství připravený od roku 2016, je notifikovaný. A je to právě program pro podobné krizové situace a rizika, která mohou nastat naprosto neočekávaně.
Katastrofa, která nás postihla – mrazy tento a minulý týden – nemá srovnání za posledních 100 let v České republice.
Kolik prostředků v tom programu máte?
Já předběžně počítám s alokací minimálně 70 až 100 milionů korun, ale zdůrazňuji, že to je číslo velmi předběžné. My ho samozřejmě budeme upřesňovat podle skutečně doložených a prokázaných škod. A to primárně na ovocných sadech v Čechách, částečně i na Moravě.
Nevylučuji, že ta částka se může i navýšit. Skutečně musíme počkat, protože odhady jsou zatím předběžné, ale jsou astronomické.
‚Otepluje se a přitom nám mrznou stromy.‘ Na výkyvy teplot si musíme zvykat, říká Hruška z Akademie věd
Číst článek
Je to víc než jedna miliarda. Jen v sadech v Čechách jsou místa, kde nesklidí ani jednu třešeň, ani jedno jablko.
Vy říkáte, že škoda je vyšší než jedna miliarda. Ale jen vinaři tvrdí, že mají škody víc než za dvě miliardy. A k tomu musíme připočíst škody pěti stovek pěstitelů ovoce, tedy většiny pěstitelů ovoce v Česku. Všem asi nebudete moci pomoct. Tedy někteří padnou?
Ne, pane redaktore, ta čísla říkáte správně. Já se příští týden ve čtvrtek potkám jak se zástupci pěstitelů ovoce, tak i s vinaři a budeme se bavit o potřebách, možnostech, také samozřejmě státního rozpočtu.
Není to stoprocentní kompenzace, to chci zdůraznit. Ani to není možné podle toho programu. Ale musíme se pokusit poskytnout takové prostředky, aby například nedošlo k výraznému tlučení sadů.
Aby ten rok, kdy vypadne úplně příjem z tržby – protože v Čechách se jedná o 100 procent ovocných sadů – dokázali tito podnikatele přežít.
Samozřejmě chci zdůraznit, že budeme posuzovat, zda dotyčný pěstitel byl pojištěn. Na to si samozřejmě dáme pozor. Ale to je právě předmětem jednání příští týden, abychom si řekli, jaká je konkrétně situace. Budeme muset počkat na data a podle toho budeme potom postupovat.
Letos nepomohlo nic
Odborníci říkají, že podobné situace, kdy vegetační období začne dřív kvůli vysokým až letním teplotám na jaře a pak úrodu zničí mrazy, se kvůli změně klimatu budou opakovat. Uvažujete o dlouhodobějším řešení?
Tak to je spíše otázka na širší debatu se samotnými pěstiteli. Případně na projekty, které bych chtěl zadat směrem všem výzkumným ústavům, protože to je přesně jejich role.
Musíme umět reagovat na výkyvy počasí třeba i v rámci nových šlechtitelských technik, kdy budeme preferovat takové odrůdy například ovoce, které bude více odolné vůči těmto dramatickým změnám klimatu třeba v jarních měsících.
A je ve hře třeba i podporovat ovocnáře v tom, aby se posunuli do výš postavených oblastí, kde vegetační období začíná později?
To je pouze jedna z možností. Ale chci upozornit, že mrazy, které přišly letos, postihly úplně všechny.
Nadcházející dva týdny budou zásadní pro úrodu ovoce. Celonoční mrazy mohou mít fatální důsledky
Číst článek
Hovořil jsem s ovocnáři ve čtvrtek a velké firmy mají skutečně diverzifikovaná rizika. Mají část sadů v nížině 150 metrů nad mořem, část jich mají třeba na Jičínsku a jinde, kde je nadmořská výška o několik stovek metrů výš. A stejně to nepomohlo.
Letos bohužel bylo úplně jedno, jestli se jednalo o odrůdu odolnou, jako jsou třeba višně, nebo naopak náchylné třešně.
Prostě v okamžiku, kdy přijde mráz, který má 6 až 7 stupňů a bohužel celou noc, trvá 10 hodin, tak tam bohužel zpravidla nezachráníte vůbec nic.
My samozřejmě budeme podporovat ovocnáře i v tom, aby měli k dispozici prostředky, jak se bránit standardním jarním mrazům. To určitě v rámci investic také plánujeme.
Vztahy s Agrární komorou
Zemědělci – z jiného důvodu ne kvůli mrazům – chystají další protest, nejspíš bude v polovině května. Jednáte spolu, pokoušíte se ještě tento protest odvrátit?
Samozřejmě, že ano. Já jsem naposledy tento týden diskutoval s vedením Agrární komory Zemědělského svazu a dalších organizací.
Takže musím odmítnout slova o tom, že bychom nehovořili nebo neodpovídali na dotazy. Já preferuji osobní kontakt, nechci si předávat nějaké dopisy.
‚Otepluje se a přitom nám mrznou stromy.‘ Na výkyvy teplot si musíme zvykat, říká Hruška z Akademie věd
Číst článek
A kolegové moc dobře vidí, jaké kroky děláme, jaké možnosti jsou, vědí, s čím jedu v pondělí na jednání rady ministrů zemědělství do Lucemburku. Já jsem připraven v tomto dialogu samozřejmě pokračovat i nadále.
Proč máte problém s tím dodat Agrární komoře písemnou odpověď na seznam jejich priorit, o kterou vás požádala?
Pane redaktore, já s tím žádný problém nemám. Znovu opakuju: s prezidentem a vedením Agrární komory jsem strávil v úterý dvě hodiny večer velmi intenzivním jednáním.
Na všechny ty dotazy, které jsou v dopise, jsme odpověděli, o nich jsme se bavili.
Agrární komora to chce mít ale z nějakého důvodu na papíře, trvá na tom.
Když to chce mít na papíře, tak obsah toho jednání, který je samozřejmě k dispozici z úterý, tak my to přepíšeme na papír a dodáme Agrární komoře.
Ať si každý udělá obrázek, který je důležitější. Jestli je to osobní rozhovor, kdy hledáme ty cesty, anebo jestli nutně ten papír. Ale nemám s tím problém.
My jsme ten dopis obdrželi někdy 7., 8. nebo 10. dubna. Tak na něj samozřejmě ve lhůtě, která pořád běží, odpovíme. V tom problém určitě není.
Ale znovu zdůrazňuji, pro mě je důležitější to, co si řekneme u jednacího stolu, než co si budeme posílat na papírech.
Podpora dřevostaveb
Ještě jedno téma bych s vámi rád probral. Vy chcete jako ministerstvo zemědělství dosáhnout toho, aby se u nás v Česku víc stavěly dřevostavby. Jak toho chcete dosáhnout?
To je velmi důležité téma, protože chceme obecně podpořit dřevozpracující průmysl. Dneska se více jak 30 procent těženého dřeva v České republice vyváží do zahraničí. Tam se zpracuje, pak se nám vrací zpátky.
‚Čtyřicet procent úrody pryč.‘ V noci opět mrzlo, teploty spadly i pod minus deset stupňů
Číst článek
A to je obrovské minus pro českou ekonomiku. Tu přidanou hodnotu musíme ponechat tady v České republice. Proto jsme tento týden zveřejnili materiál společně s ministerstvem průmyslu, obchodu a a s ministerstvem životního prostředí – Surovinová politika pro dřevo.
A mimo jiné uvádíme kroky, jak to podpořit. Například tím, že to upravíme a zjednodušíme stavební předpisy tak, aby se dřevostavby mohly stavět vyšší než 12 metrů, až do 22 metrů.
Budeme to chtít podpořit a motivovat i daňově. Například v rámci úpravy daně z nemovitosti stavby s podílem dřeva a z dalších obnovitelných materiálů.
A těch kroků je celá řada. Jednáme napříč resorty a chceme, aby se obecně u nás dřevo zpracovalo a nevyváželo ven.
A jste přesvědčený, že těmito opatřeními dosáhnete toho, že se i zvýší zájem o dřevostavby v Česku?
Dřevo je materiál budoucnosti. Když se podíváme do Německa, Rakouska, Švédska, tak vidíme, že tam je podíl dřeva v rámci stavebnictví řádově vyšší než v České republice.
Naše ambice je, abychom do roku 2035 minimálně 25 procent rodinných domů měli s dostatečným podílem dřeva.
A chceme jít příkladem jako ministerstvo zemědělství. Upravíme už teď svoji vlastní metodiku a minimálně 25 procent stavebních zakázek bude právě vázané na dřevo.
Myslím, že i lidé pochopí výhody dřeva. A velmi brzy tady budou i finanční výhody.
Bude ale toho dřeva u nás v Česku dost, když vezmeme v potaz, jak lesy zasáhla kůrovcová kalamita?
Beze sporu ano. Protože obnova lesa je 22 milionů kubíků ročně a těžba je 14. Takže i z těchto jasných čísel vyplývá, že lesů u nás přibývá a bude nadále přibývat. Dřevo budeme využívat jako cenný materiál.
