Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Expert: Putin pozval Trumpa do klubu vládců železné ruky. Říká to, co chce americký prezident slyšet

Prezident Vladimir Putin v podstatě přizval Donalda Trumpa do klubu vládců železné ruky. Jeho strategie a cíle se začínají rýsovat. Strategie ruského prezidenta spočívá v tom, že svému americkému protějšku nabídne to, co si nejvíce přeje, píše britský expert na Rusko Mark Galeotti pro britský deník The Times.

Svět ve 20 minutách Washington/Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump na summitu lídrů G20 v japonské Ósace (fotografie z 28. června 2019)

Ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump na summitu lídrů G20 v japonské Ósace (fotografie z 28. června 2019) | Foto: Kevin Lamarque | Zdroj: Reuters

Putin minulý týden řekl, že Trumpovo přání získat Grónsko má hluboké historické kořeny, i když to s Ruskem nemá nic společného. Podpořil tak jeho výstřední ambice a zároveň naznačil, že bude-li šéf Bílého domu o Grónsko usilovat, Moskva zůstane stranou.

23:28

Jak bohaté je Grónsko? Naleziště obsahují víc než milion tun ‚nové ropy‘, odhadují Američané

Číst článek

Putin také podporuje Trumpovu představu, že je šéfem podniku s názvem USA Inc. a geopolitiku považuje za prostředek k národnímu obohacení, píšou The Times.

Bílý dům zesílil požadavek, aby Ukrajina poskytla Americe práva na podíl z výnosů z jejích přírodních zdrojů a související infrastruktury. Podmínky jsou naprosto koloniální. Kyjev to pobouřilo, ale Moskva Američany potichu povzbuzuje.

Mluví se i o tom, že by se do Ruska mohly vrátit americké ropné a plynárenské společnosti. Ředitel Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev dokonce nabídl americkým firmám možnost partnerství při těžbě v Arktidě.

Tři pilíře Putinovy strategie

Putinova vyjednávací strategie stojí na třech pilířích, které nahrávají Trumpovým osobním sklonům. Zaprvé Moskva naznačuje ochotu pokračovat v mírovém procesu, ale za každý krok požaduje ústupky. Než například přistoupí na příměří v Černém moři, žádá zrušení sankcí proti ruským zemědělským vývozcům.

Zbraň u hlavy Zelenského. Trump klade nesplnitelné požadavky, přijetí dohody s USA by byla kapitulace

Číst článek

Zadruhé Putin využívá Trumpových nesympatií vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému i jejich společného přesvědčení, že s Ukrajinou se má jednat jako s poddaným, jehož majetek si mají rozdělit.

Putin vlastně Trumpovi nabízí ukrajinské přírodní zdroje za to, že Rusko získá část území Ukrajiny a právo mluvit jí do vlády.

Nesouhlas Kyjeva lze prezentovat jako sobectví vazala, který si neváží toho, co pro něj Amerika udělala. Putin doufá, že se Trump rozzlobí a přiměje Kyjev k poslušnosti, aby nevypadal jako slaboch.

Zatřetí Putin využívá Trumpovy nedůvěry vůči Evropské unii, o které prohlásil, že „vznikla proto, aby šidila Spojené státy“. Řadu požadavků Ruska, například aby jeho zemědělská banka směla opět používat systém převodů Swift, však nemůže splnit pouze Washington, a tak se stávají zdrojem dalšího transatlantického napětí.

Putinovo zdůrazňování nejužitečnějších aspektů Trumpovy agendy a povahy naznačuje, že do určité míry v ukončení války nevěří. To mu vyhovuje, protože je spíše taktik a oportunista než stratég. Jeho cílem je mít Ukrajinu nadále pod palcem, jen není jasné, jak daleko by zašel kvůli kompromisu – ale možná to neví ani on sám, píše britský expert na Rusko Mark Galeotti pro britský deník The Times.

Nobelova cena

Ruský lídr se snaží dosáhnout co nejlepší dohody a ponechat si okupovaná území s tím, že Ukrajina bude nadále vydána napospas ruským hrozbám a vměšování. Nechává si otevřené všechny možnosti.

Jestli jednání selže, což je podle Galeottiho pravděpodobné, bude se snažit zajistit, aby vina padla na Zelenského nebo na Evropany. Trump, který se rozzlobí na toho, kdo jeho iniciativu zmařil a připravil ho o Nobelovu cenu míru, by byl pro Putina skoro stejně užitečný jako úspěšná dohoda.

NATO z 90. let a podle Putina. Musíme být připraveni na to, že v Pobaltí může dojít k agresi, míní analytik

Číst článek

To možná vysvětluje nedávný výrok Zelenského, že „Putin brzy zemře a bude po všem“. Je nepravděpodobné, že by měl Zelenskyj nějaké důvěrné informace, a nejspíš narážel na jejich věk – jemu je 47 let, Putinovi 72.

Slovo „brzy“ však vyvolalo spekulace, že ruský prezident je na smrtelné posteli. Není to ale nic nového. Podobné úvahy se objevují už od první invaze v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym.

Naděje, že Putin své manipulace s Trumpem nějak přežene, je momentálně vzdálená, i když se to může stát. Kyjevu tak nezbývá než doufat, že Putin brzy zemře a jeho skon ukončí konflikt za podmínek, které budou moci Ukrajinci přijmout. Zatím se však nic takového nezdá pravděpodobné, uzavírá Mark Galeotti analýzu pro britské noviny.

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme