• Evropští konzervativci v čele s Evropskou lidovou stranou (EPP) volají po transparentním financování neziskových organizací.
• Opírají se přitom o teorii, podle které Evropská komise platí klimatickým aktivistům za to, aby lobbovali europoslance ve prospěch Green Dealu.
• Neziskový sektor se ohrazuje, lidovci se podle něj snaží uměle vyvolat skandál. Občanské organizace se kvůli tomu obávají o své financování a politický vliv v Bruselu.

Brusel 6:00 13. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Nejvýraznějším hlasem, který volá po větší kontrole neziskových organizací, jsou poslanci Evropské lidové strany (EPP), největší frakce Evropského parlamentu. Ti začali zpochybňovat fungování neziskovek na začátku letošního roku.

Evropští lidovci tvrdí, že odbor Evropské komise pro životní prostředí využívá peníze z grantových dohod k tomu, aby klimatické nevládní organizace motivoval k lobbování poslanců Evropského parlamentu ve prospěch Green Dealu.

Lidovci míní, že se jedná o překročení pravomocí Komise, která tak podle nich hájí vlastní zájmy z peněz daňových poplatníků, nikoli obecný evropský zájem.

Podle europoslanců z EPP pochází „problematické“ finanční prostředky z programu LIFE. Peníze z něj získávají organizace, které se vyznačují často urputným bojem za životní prostředí a které bývají v nesmiřitelném konfliktu s vlivnými zemědělskými sdruženími a průmyslovými podniky.

„Samotný název toho programu naznačuje, že se program týká organizací typu Friends of the Earth, což je v Česku Hnutí DUHA, Evropské federace cyklistů nebo WWF (Světový fond na ochranu přírody - pozn. red.) pro střední a východní Evropu,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Vendula Kazlauskas, projektová manažerka a analytička Asociace pro mezinárodní otázky.

„Jsou to programy, které se snaží chránit přírodu a divočinu a dostávají se do přímého protikladu se zájmy zemědělců nebo průmyslu,“ říká.

Kauza s lobbováním

Kromě europoslanců ze středopravicové EPP se na kritice Komise podílí také frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) a krajně pravicové skupiny.

V europarlamentu výrazně posílí krajní pravice. Nejvíce jí pomohl výsledek v Francii, ukazují odhady

Číst článek

Jedním z jejích nejsilnějších hlasů je německá europoslankyně a místopředsedkyně parlamentního rozpočtového výboru Monika Hohlmeierová (EPP). Ta tvrdí, že Evropská komise smlouvami s neziskovými organizacemi porušuje zásadu vzájemného respektu mezi institucemi.

„Zasahují do základních pravidel, jako je legislativní nezávislost, transparentnost, zamezení střetu zájmů, spravedlivé a nestranné rozdělování finančních prostředků a odpovědnost za řádné využívání peněz daňových poplatníků,“ uvedla a apelovala k ukončení smluv a navrácení „zneužitých peněz“.

Sama Hohlmeierová ale kromě práce v Evropském parlamentu pobírá další příjem 75 tisíc eur ročně (přibližně 1,87 milionu korun) za členství v dozorčí radě německé zemědělské firmy BayWa, která obdržela 6,5 milionu eur (asi 162 milionů korun) právě z programu LIFE.

Volání po transparentnosti

Jak uvedl český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP), zneužité peníze z programu LIFE, o nichž evropští lidovci hovoří, mohou pocházet až z dob před deseti lety. Důkazy však poskytnout nechtěl, a to kvůli údajnému nátlaku, který podle něj Evropská komise a neziskový sektor vyvíjí na lidovecké zdroje.

„Nechceme likvidovat nevládní organizace. Chceme pouze transparentnost,“ upřesnil podle deníku The Guardian. To serveru iROZHLAS.cz potvrzuje i europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z EPP. Podle ní evropští lidovci dbají pouze na to, aby se peníze daňových poplatníků utrácely řádným způsobem.

„Samozřejmě že ti, kteří na to (kauza s lobbingem) přišli, důsledně chtějí, aby se ta věc vyřešila. Myslím si, že máme jasný postoj k tomu, že neziskové organizace sice dělají dobrou práci, ale za peníze evropských daňových poplatníků. Proto je potřeba, aby nad tím byla veřejná kontrola,“ uvádí Nerudová.

Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu podle ní vyvinul tlak na Evropskou komisi, aby několik tisíc smluv odtajnila. Všechny teď čeká audit, dodala europoslankyně.

Případem se zabýval také Evropský účetní dvůr (ECA), podle kterého není financování EU poskytnuté neziskovým organizacím dostatečně transparentní. „Komise jasně nezveřejňovala informace, které měla k dispozici o činnostech nevládních organizací v oblasti prosazování zájmů, jež byly financovány z grantů EU,“ říká pondělní zpráva ECA.

‚Falešný narativ‘

Organizace Civil Society Europe v pondělí reagovala na kauzu prohlášením, které podpořilo přes 570 nevládních organizací. „Evropské organizace občanské společnosti v současnosti čelí útokům ze strany některých poslanců Evropského parlamentu,“ stojí v úvodu. Poslanci EPP a krajně pravicových skupin se prý opírají o zavádějící informace s cílem uměle vyvolat skandál.

Jak Civil Society Europe v prohlášení zdůrazňuje, útok na financování neziskových organizací představuje riziko v podobě zužování občanského prostoru a oslabení demokracie.

„Tento falešný narativ spojuje odpůrce evropské Zelené dohody s příznivci konspiračních teorií. Poslanci nesprávně hovořili o fiktivních částkách v řádu miliard eur směřujících k občanské společnosti,“ uvádí.

13:39

Zrušte Green Deal, vyzývá europoslanec Knotek. Nerudová: To je nápad ekonomického analfabeta

Číst článek

Na závěr Civil Society Europe vyzývá europoslance, aby zajistili pevný právní rámec, ve kterém mohou nevládní organizace prosperovat a spolupracovat s politiky. Z Česka se ke stanovisku připojily mimo jiné organizace Fórum 50 % a Zelený kruh.

Evropská komise rovněž uvedla, že žádné z činností, které jsou uvedené v grantových dohodách mezi Evropskou komisí a nevládním sektorem, nejsou nezákonné. A podotkla, že za veškerou aktivitu odpovídají neziskové organizace, nikoli Komise.

„Evropské fondy standardně čerpají i ty největší podniky a znečišťovatelé. Je jednostranné si vybrat neziskovky, které disponují penězi z 0,006 procenta evropského rozpočtu a opomíjet ty velké peníze, které dostává byznys,“ argumentuje analytička Kazlauskas.

Hlouběji se do prověření celé záležitosti ponořil server Politico, který nahlédl do smluv, na které se konzervativní europoslanci nejčastěji odkazují. Na jejich základě teorii o lobbingu ve prospěch Green Dealu nedokázal potvrdit.

Evropští lidovci své tažení zakládají na neprokázaných tvrzeních, uvedl pro web iROZHLAS.cz ředitel pro evropskou politiku v organizaci Access Now a bývalý europoslanec za Piráty Marcel Kolaja.

„S velkým politováním musím říct, že i v době, kdy víme, jak jsou dezinformace nebezpečné, z úst politiků z řad politických stran, které chtějí proti dezinformacím bojovat, slyšíme obvinění na adresu občanské společnosti, která se nezakládají na pravdě, nejsou ničím podložená, nebo jsou dokonce vyvrácená,“ popisuje.

„Dezinformace se stále šíří a šíří je politici politických stran umírněné pravice. To znamená, že se to neomezuje pouze na krajní pravici, ale že se skutečně jedná o politický mainstream,“ tvrdí bývalý europoslanec.

Upravit, zastavit. Většina českých europoslanců je proti cílům Green Dealu, změnu chce i Fiala

Číst článek

Obavy z toho, že by lidovecká rétorika mohla vést ke spojenectví s krajní pravicí, vyjadřují nevládní organizace i levicově orientované frakce v Evropském parlamentu. Dosud přitom pozice středopravicových stran spočívala v tom, že si od krajní pravice udržovaly odstup.

Rozhodnutí o financování

Očekává se, že o návrhu ohledně manipulace s finančními prostředky budou europoslanci hlasovat na plenárním zasedání o udělování rozpočtového absolutoria, takzvaném discharge. Jedná se o proces připomínající účetní závěrku evropských institucí, kterou Evropský parlament schvaluje.

„Do tohoto discharge se poslanci z Evropské lidové strany snaží vpašovat doporučení, kterými chtějí omezit financování a fungování organizací občanské společnosti,“ říká Kolaja.

Nerudová v reakci sice potvrdila, že systém financování čekají v příštím rozpočtovém období změny, zároveň ale podotýká, že peníze se neziskovému sektoru krátit nebudou. Týkat se podle ní budou pouze přísnější kontroly.

Lobbistická scéna v Bruselu

Lobbování v Bruselu dominují podniky, které na něj vynakládají obrovské částky. V roce 2023 je organizace Transparency International odhahla na 1,7 miliardy eur (přibližně 42,4 miliard korun).

„Bruselskou lobbistickou scénu téměř zcela ovládají korporátní lobbistické skupiny, které snadno převyšují a přeplácejí neziskové organizace. Další omezení prostoru pro tyto organizace by mělo vážné důsledky pro kvalitu legislativního procesu,“ upozorňuje organizace Corporate Europe Observatory.

Krajní pravice se stává populární. Na druhé straně se zvyšuje občanský aktivismus, říká německý aktivista

Číst článek

Jeden z částečných zlomů nastal už loni v listopadu, kdy Evropská komise vydala nové směrnice, podle kterých se musí nevládní organizace vyvarovat lobbování, které cílí na konkrétní politiky nebo europoslance. Pokyny se přitom vztahují nejen na program LIFE, ale na veškeré financování Evropské unie.

Podle Kazlauskas mohou směrnice výrazně omezit činnost neziskového sektoru a zároveň vyšlapat cestu korporátním skupinám, které si lobbování mohou dovolit. „Jedním z cílů programu LIFE bylo, aby se dorovnaly podmínky a neziskové organizace měly prostředky na prosazování zájmů, za které bojují a které považují za správné,“ doplňuje.

V opačném případě by to podle Kolaji znamenalo negativní dopad jak na demokracii, tak na další směřování Evropy. „Zákonodárcům by neplynuly ověřené analýzy a data od organizací, které se na to specializují, ale dostali by pouze informace, které se hodí zájmům jednotlivých korporací. Rozhodnutí zákonodárců by byla poté založena na nesprávných a nevyvážených datech,“ míní.

Kateřina Vrbatová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít