OVĚŘOVNA: Kód 8 neoznačuje geneticky modifikované plodiny. O jejich škodlivosti navíc nejsou důkazy
„Chtějí nás zmást, využili trik,“ tvrdí zpráva, která varuje spotřebitele před „nebezpečnými“ geneticky modifikovanými potravinami (GMO). Pozor si lidé mají dát na nálepky s číslem 8 na začátku kódu. GMO ale v Česku na trhu nejsou, navíc neexistují důkazy o jejich škodlivosti. „Nikde není prokázáno, že jsou geneticky modifikované organismy nebo plodiny škodlivé,“ říká v dalším díle Ověřovny předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.
„Velmi důležitá informace, doufám, že ji využijete.“ Tak začíná zpráva, která se šíří po sociálních sítích a také řetězovými e-maily. Vyjmenovává jednotlivé číselné kombinace, které se mohou objevit na nálepkách na ovoci nebo zelenině (zde konkrétně na jablku) v obchodech, a co znamenají.
Číslice 3 nebo 4 na začátku kódu na nálepce prý znamená, že byla plodina ošetřena pesticidy (a před konzumací by ji tedy měl člověk dobře umýt, radí zároveň příspěvek), číslice 8 znamená, že je ovoce nebo zelenina geneticky modifikovaná. Podle zprávy jde o „nejnebezpečnější případ ze všech“. „Nepíší to slovy, ale používají čísla, aby nás oklamali a využili trik,“ uzavírá autor příspěvku.
Geneticky modifikované potraviny (či geneticky modifikované organismy, běžně používanou zkratkou pro obojí je GMO) podle odborníků ale nebezpečné nejsou. „Je to nesmysl. Nikde není prokázáno, že jsou geneticky modifikované organismy nebo plodiny škodlivé,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.
OVĚŘOVNA: Alza prý rozdává starším lidem notebooky za 70 korun. ‚Jedná se o podvod,‘ varuje společnost
Číst článek
„Co je na trhu, projde tolikerými zkouškami, že mají oborníci za to, včetně mě, že to nebezpečné není vůbec. Některé geneticky modifikované rostliny jsou naopak ještě zdravější oproti konvenčním plodinám,“ souhlasil Lukáš Fischer, vedoucí Katedry experimentální biologie rostlin na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
V Česku na GMO navíc ani nenarazíte – a pravděpodobně ani v Evropské unii ne. A číslo 8, před kterým příspěvek varuje, geneticky modifikované potraviny neoznačuje.
Význam kódů na ovoci
„Ačkoli předpona ‚8‘ byla kdysi vyhrazena pro GMO, v maloobchodě se nikdy nepoužívala,“ uvádí tisková zpráva Mezinárodní federace pro standardy v oblasti produktů (IFPS) z roku 2015. Čísla na nálepkách, pokud na ovoci či zelenině jsou, což není vždy, označují jednotlivé odrůdy v rámci systému PLU (Price Look Up).
Systém PLU je nejčastější způsob číselného označování volných potravin. Tyto kódy přiděluje federace právě k různým druhům zeleniny nebo ovoce a používají se od roku 1990.
A jak je to tedy s označováním GMO potravin či plodin? Geneticky modifikované potraviny, nebo takové, které obsahují geneticky modifikované suroviny, se označovat musí, a to pokud podíl geneticky modifikovaných složek ve výrobku přesahuje 0,9 procenta. A to slovy „geneticky modifikovaný“ nebo „vyrobený z geneticky modifikované složky“. Číslem nikoliv.
Označovat se musí také potraviny, ve kterých podíl geneticky modifikovaných složek ve výrobku nepřesahuje 0,9 procent, pokud je ale tato přítomnost záměrná.
OVĚŘOVNA: ‚Náš milovaný butik se stal obětí vloupání.‘ Podvodné e-shopy lákají na výprodeje
Číst článek
„To znamená, že kdybyste pekli housku z mouky, tak v té mouce smí být jenom necelé procento geneticky modifikované třeba pšenice a pak se to nemusí značit,“ vysvětlil vědec Fischer. V dezinformační zprávě zmiňované jablko by tak podle něj tedy bylo modifikované buďto stoprocentně, nebo vůbec.
V současné době je povoleno uvádět na trh EU 104 geneticky modifikovaných odrůd pěti rostlinných druhů (bavlník, kukuřice, řepka, sója, cukrová řepa).
Podle českého ministerstva zemědělství by teoreticky bylo možné se na trhu setkat s řepkovými či sójovými oleji z GMO. „Ve skutečnosti se na trhu v Česku ale žádné geneticky modifikované potraviny nevyskytují a na trhu v EU pravděpodobně také ne,“ uvedlo pro iROZHLAS.cz.
Pokud jde o produkty ekologického zemědělství, neexistuje žádná tolerance pro náhodné příměsi GMO. V ekologickém zemědělství je GMO použití zcela zakázáno, s výjimkou léčiv.
Záměrné zmatení spotřebitele?
Kódy na ovoci nejsou proto, aby spotřebitele zmátly, upozornil dále Ludvík. V případě třeba jablek jde o číselné označení, které informují hlavně o tom, jak už bylo řečeno, o jakou odrůdu se jedná.
Číselný kód na produktu má sloužit především pro lepší identifikaci v rámci obchodů a dovozců. Potom také rozlišuje některé další parametry, zejména systém pěstování. „Není ani nijak potřebné a nutné, aby to spotřebitel vůbec ‚věděl’ nebo se podle toho řídil, protože to slouží skutečně pouze k interní komunikaci,“ řekl Ludvík.
OVĚŘOVNA: Trump zatím vakcíny mRNA na covid nezakázal, podle lékového úřadu jsou bezpečné
Číst článek
„Zavedly to obchodní řetězce a dodavatelé. Většina odrůd jablek to musí mít. Týká se to většinou jenom nejlevnější kategorie, což je kategorie Volná jablka,“ doplnil Ludvík.
Číselný kód podle něj slouží i k lepší identifikaci na pokladně. „Někteří lidé měli tendence si ‚dražší‘ jablka nechat zvážit jako jablka levnější a koupit je za nižší cenu. Vlastně to slouží k jakémusi ověření této skutečnosti,“ dodal.
„Číselná komunikace je podstatně jednodušší, než na každou odrůdu vypisovat složitě název – že se odrůda jmenuje Golden Delicious, tak to tam ani nenapíšete,“ popsal dále na konkrétním příkladu předseda ovocnářů.
Odrůdy mají takřka po celém světě stejné číselné označení, takže to komunikaci v rámci celého obchodního a logistického řetězce usnadňuje i na mezinárodním poli. V kódu jsou pak obsaženy právě hlavně informace o způsobu pěstování. Třeba jestli bylo jablko vypěstováno v běžném konvenčním zemědělství, tedy opět nikoliv to, jestli bylo ošetřeno pesticidy, jak tvrdí e-mail.
Pesticidy navíc podle Ludvíka používá třeba i ekologické zemědělství. „Takové pesticidy musí být registrované podle zvláštního zákona,“ vylíčil.
Co jsou GMO zač?
„Geneticky modifikovaná rostlina vznikla tak, že byla připravena z jedné buňky, do níž se vnesl úsek cizorodé genetické informace, čímž došlo ke genetické modifikaci. Na začátku tedy někdo vyizoloval geny, upravil je ze zdrojového organismu a přenesl je do jedné buňky – třeba sóji,“ vylíčil přírodovědec Lukáš Fischer.
Z buňky se následně vypěstuje celá rostlina, která se pomnoží a dál pěstuje na polích. „Mají pozměněné hlavně ty vlastnosti, které jim buďto přináší výhodu při pěstování, anebo je nějak vylepšená i pro konzumenta,“ dodal Fischer.
OVĚŘOVNA: Fiala zařídí 2,5 milionu Sudeťáků, kteří vyhrají volby, tvrdí mail. ‚Politické sci-fi,‘ říká expert
Číst článek
Genetická modifikace nabízí podle obou odborníků možnost navodit nejrůznější odolnosti. „V tuhle chvíli se umí dobře odolnosti vůči hmyzím škůdcům, což následně buďto omezí využívání insekticidů, anebo třeba zvýší úrodu. Do budoucna může zajišťovat odolnost například vůči mrazu, typicky se hodně šlechtí na odolnost vůči suchu či odolnosti vůči vyšším teplotám,“ vysvětlil dále Fischer.
Takto vypěstovaná plodina by pak podle přírodovědce mohla Evropské unii pomoct naplňovat některé z vytyčených cílů souvisejících s unijní zelenou politikou. Třeba snížení množství používaných pesticidů o 50 procent do roku 2030.
Důsledné kontroly
Geneticky modifikované organismy prochází před uvedením na trh důkladným testováním. V EU je pak nutné i po jejich schválení a uvedení do oběhu pokračovat v jejich sledování.
To má včas zjistit případný negativní vliv GMO na lidské zdraví nebo na zvířata, což umožňuje případné stažení produktu z trhu a zabránění dalšímu uvádění podobných produktů na trh.
OVĚŘOVNA: Vakcíny mohou vést k úmrtí, tvrdí doktor. ‚Covid je nebezpečnější,’ říká ale expert
Číst článek
„Existuje něco jako Národní referenční laboratoř pro geneticky modifikované potraviny, která dostává a analyzuje vzorky, a to v České republice i v ostatních zemích Evropské unie. Dělají se namátkové kontroly, jestli něco, co se sem dováží, neobsahuje nějaké geneticky modifikované plodiny, které nebyly povolené,“ podotýká Lukáš Fischer. Jen v Česku je takových laboratoří osm.
Ve světě se přitom geneticky modifikované plodiny pěstují na ploše zhruba 25krát větší, než je Česká republika, odhadl vědec Fischer. „A pokud vím, zatím nebyl žádný negativní efekt, který by přímo souvisel s konzumací geneticky modifikovaných plodin,“ podotýká.
„Evropa je ke GMO možná jako poslední z vyspělého světa velmi rezervovaná. Povoleno to tady v zásadě není, uvažuje se spíš o nějakých podobných technikách. V tom směru teď dělá Evropa nějaké změny, protože chceme-li se bránit klimatu šlechtěním rostlin, které budou odolnější, tak se podobným praktikám, jako je GMO, do budoucna nevyhneme,“ uzavírá předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
