Češi vědí o veřejných systémech málo. Brzdí to změny ve školství i daních, říká Prokop
Politici nejsou motivovaní dělat změny pro většinovou populaci, protože ta má nižší znalosti o tom, jak fungují veřejné systémy. Pro tu asi pětinu populace, která má o konkrétních věcech lepší znalosti, politici raději vytvoří výjimky. V pravidelném pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení to říká sociolog a zakladatel organizace PAQ Research Daniel Prokop.
V jedné z debat předvolebního projektu Českého rozhlasu Česko 2025 jsme se věnovali daním. Většina Čechů má nízké znalosti o daních a veřejných výdajích. Sedm z deseti správně odpovědělo na méně než polovinu z 11 otázek v reprezentativním šetření, které pro Český rozhlas dělala vaše společnost PAQ Research. Samotného vás to překvapilo, že ta negramotnost je až taková?
Já si myslím, že tam nebyly takové špeky, že byste musel znát přesně nějaké procento, takže mě to překvapilo.
Češi ví o veřejných systémech málo. Brzdí to změny ve školství i daních, říká Prokop
Na druhou stranu v Americe také výzkumy končí tak, že 60 procent lidí se ve veřejných systémech nevyzná. Jsou tam překvapivé výsledky ve smyslu, že 36 procent lidí odpovědělo, že si myslí, že na státní úředníky, když tam pominete učitele, Česko dává víc než na důchody, a přitom realita je, že na důchody dává dvanáctkrát tolik.
Vím, o čem mluvíte.
Také jste špatně odpověděl?
No, povedlo se mi správně odpovědět, zaplaťpánbůh, na devět z 11 otázek, protože jinak už bych si s vámi nepovídal, kdybych to měl horší.
Když si 40 procent populace myslí, že na úředníky dáváme víc než na důchody, když to je dvanáctkrát méně, tak to samozřejmě má své důsledky v politice, protože výzkumy ukazují, že lidé, kteří jsou míň informovaní v těchto věcech, jsou míň efektivní.
To znamená – nedokážou využívat daňový systém a výjimky v něm, nedokážou se tolik zabezpečit na stáří, investovat dobře a orientovat se, co od systému můžou čekat, to je jedna věc. Za druhé jsou neefektivní politicky, vybírají často politická řešení, které se jim samotným ani nevyplatí.
1:49:20
Dá se rozevírání nůžek mezi obcemi a kraji zastavit? Sedm expertů z politických stran řešilo rozvoj regionů
Číst článek
To znamená, že jak ukazují zahraniční průzkumy, chybná přesvědčení o nastavení daní a veřejných výdajů nebo veřejných penězích obecně ovlivňují politické rozhodování?
Přesně. A třetí problém je, že samozřejmě, když se 60 procent lidí v těch věcech nevyzná, tak to umožňuje nebo motivuje politiky systém udržovat v neefektivitě, jak v daních, zdravotní prevenci nebo třeba středních školách a jen těm 20 procentům z populace, kteří mají větší znalosti, nabídnou nějaké únikové cestičky.
Nějaké výjimky, myslíte?
Ano. Dokážou se třeba snáze dostat na střední školy, protože se lépe připraví na testy Cermatu. Závisí hrozně na tom, jak si dokážete vybrat školu a strategizovat v přihláškách, takže hrozně závisí na znalosti toho systému.
Méně znalostí, méně změn?
K tomu se dostaneme. To znamená, že tohle všechno paradoxně ty změny brzdí?
Tak. A tím, že střední třída, která je tahounem společenské změny, tak dokáže proplout tím systémem a paradoxně ho udržuje neefektivním.
Protože politici ty změny těm neinformovaným neprodají. Prvně by museli vysvětlit problém a radši to prodají přes ty výjimky.
Znalosti v oblasti daní a výdajů zřejmě souvisejí i s podporou nebo nepodporou důležitých reforem. To by znamenalo, že u nás je podpora reforem spíš nízká?
To se liší. Jsou reformy typu zdanění nízkopříjmových, daň na tichá vína, které mají většinovou podporu, a potom jsou reformy v dani z nemovitosti, ve švarcsystému, v OSVČ, kde se právě třeba o 20, 30 procentních bodů liší podpora mezi lidmi, kteří se v tom systému vyznají, a kteří o tom naopak ani nevědí.
Daně 2025: Český unikát. Vysokopříjmoví živnostníci mohou danit mnohem méně než zaměstnanci
Číst článek
Takže když si vezmeme třeba zdanění kancelářských OSVČ a uzavření švarcsystému, tak to podporují lidi, kteří vědí o tom, že to existuje, vědí o tom, že to je evropsky dost nestandardní a zároveň samozřejmě nejsou ty vysokopříjmové kancelářské OSVČ. Takže vy jako ten politik míříte těmihle reformami, a nejenom v daních, na relativně úzkou skupinu lidí, která se v tom orientuje.
A to je jeden z politických mechanismů za českou stagnací v řadě oblastí. Je nutné zvětšovat skupinu lidí, které o problémech ví, aby byla politická poptávka větší.
Jak se to dělá?
Já myslím, že to se snažíme dělat třeba tady v tom pořadu. Ale že by to mělo být úkolem politiků, když se kouknete třeba na „Modrou knihu“ (politický program ODS z roku 2005, pozn. red.).
Tam je hodně zajímavých nápadů, hodně asi horších nápadů, ale je to program na 200 stran, který má ideje. Snažili se ho prodat přes nějakou tu kalkulačku, kde si volíte daně… To se, myslím, z politiky úplně vytratilo, snaha prodávat řešení.
Programové diskuze, programové dokumenty před volbami jako takové, všechno přebíjí marketing, který je sice důležitý, byl důležitý i v tom roce 2005, protože nakonec těch 200 stránek prodávala hlavně ta kalkulačka, ale jsme v jiné době...
A je tu podle mě také chybné pojetí toho, co znamená politická vize, že se například řekne, že bude víc lidí vzdělanějších a dokončovat vysoké školy. Ale tuhle vizi má skoro každý. Důležité je říct, jak toho dosáhneme, jak na financování vysokých škol, jak rozšířit ty všeobecné, střední školy. A pak k té vizi musíte mít nějakou odvahu. Třeba když ty střední školy zřizují kraje, tak jim dávat peníze podle toho, kolik udělají těch středních škol.
Sněmovna reaguje na plné školy, chce zpřísnit odklady. Navrhuje i slovní hodnocení místo známek
Číst článek
U středních škol je problém v nabídce, ale, jak jste říkal, střední třída to dokáže prokombinovat, a i tou chabou nabídkou proplout?
Jde o strategii v přihláškách. Protože máte tři a musíte odhadnout, jaké budete mít v přijímacích testech Cermatu body, a podle toho rozdělit školy. Abyste tam měl první rizikovou, druhou a třetí víc jistou. Musíte si vybrat, jaký typ školy vám pomůže na vysokou školu nebo vás dostane k lepší kariéře.
Co jsou moderní trendy ve strategizování?
Tam je vidět, že rodiče vybírají školy hodně neefektivně, že často už ta první škola je „na jistotu“. Třeba máte těžké školy, kde v jednom roce jsou děti hodně neúspěšné, a tak se v dalším roce lidi leknou a paradoxně se tam dostanou i ti s nižšími body.
Takže tam je strategizování a snižuje to efektivitu sytému. Lépe to dělají děti nebo rodiče, kteří jsou vzdělanější. Ti rodiče samozřejmě lépe připraví děti na zkoušky Cermatu, takže přidají několik bodů přípravou, byť nevíme, kolik bodů to je.
