Trump si od cel slibuje vyšší příjmy, ochranu před importem i volný obchod. To nejde, říká ekonom
Americký prezident Donald Trump zvažuje další výjimku z cel, která předtím sám nařídil. Tentokrát by mohlo jít o automobilový průmysl. „Lobbisté, kteří už se řadí do fronty, aby si promluvili s prezidentem a jeho administrativou, se také postarají o řadu dalších výjimek, které celní výnosy dále sníží,“ předpokládá pro Český rozhlas Plus ekonom a pedagog na New York University Jaroslav Borovička, který působí i ve správní radě institutu CERGE-EI.
Podle Borovičky je v Trumpově rozhodování velmi těžké vysledovat jasný cíl. „Tím se vytváří obrovská nejistota v celém rozhodování pro všechny zúčastněné, jak pro ostatní země, tak i pro firmy ve Spojených státech,“ upozorňuje v pořadu Interview Plus.
Trump sám má podle ekonoma pro zavádění cel tři hlavní skupiny argumentů. „První je fiskální, to znamená, že cla slouží jako zdroj vládních příjmů, které podle Trumpa můžou nahradit do velké míry daně z příjmů. Ty chce systematicky snižovat,“ vysvětluje.
„Druhý argument, který Trump používá, je ochranářský. To znamená, že cla mají zabránit importům, ochránit domácí výrobce a přimět firmy přesunout výrobu do Spojených států,“ pokračuje.
Třetí argument je podle Borovičky vyjednávací. „To znamená, že cílem vysokých uvalených cel je ve skutečnosti dlouhodobě volný obchod, ale dočasná vysoká cla jsou nezbytným opatřením, jak dostat obchodní partnery k jednacímu stolu,“ vypočítává.
Nadhodnocená čísla
Představené argumenty používá podle něj americký prezident střídavě, i když nejsou kompatibilní. „Fiskální argument vyžaduje, že cla budou trvalá a vysoké dovozy budou pokračovat, aby z nich bylo možné vygenerovat příjmy do státního rozpočtu,“ poukazuje pedagog.
Výhled mezinárodního obchodu se navzdory loňským prognózám zhorší. Důvodem jsou Trumpova cla
Číst článek
„Ochranářský argument má naopak za cíl pomocí trvalých cel dovozy omezit. A konečně vyjednávací argument vidí cla jako přechodná. A sekvence rozhodování nedává úplně jasný signál, co je konečným cílem, Trump se rozhoduje spíše impulzivně, co zrovna daný den přinese,“ doplňuje Borovička.
Trumpův poradce Peter Navarro podporuje první strategii, tedy zavádění cel pro naplnění federální pokladny Spojených států. Podle Borovičky Trump ale čísla zásadně nadhodnocuje.
„Dejme tomu, že by se třeba cla dlouhodobě ustálila na hladině kolem 10 procent,“ říká ekonom. „Dovozy tvoří zhruba čtyři biliony dolarů ročně, takže hovoříme zhruba o 400 miliardách dolarů výnosů, což je méně než 1,5 procenta HDP. A v tomhle okamžiku mají Spojené státy schodek federálního rozpočtu na úrovni 6,5 procent HDP,“ vysvětluje.
„Takže celní příjmy by snížily schodek někam k hladině pět procent HDP, což je stále obrovské číslo. Cla nedokáží vyřešit dlouhodobý fiskální problém a v téhle situaci by Trump v žádném případě nemohl přistoupit k dalšímu snižování třeba federálních daní,“ doplňuje Borovička.
Vlivové skupiny
Podle ekonoma je zjevné, že na cla mají velký vliv lidé kolem Trumpa. „Lobbisté, kteří už se řadí do fronty, aby si promluvili s prezidentem a jeho administrativou, se také postarají o řadu dalších výjimek, které celní výnosy dále sníží,“ pokračuje.
8:14
Chovají se pohrdavě a arogantně, popisuje jednání Trumpovy administrativy s EU ministr Dvořák
Číst článek
Rozmanitost těchto lidí může mít také velký vliv na nekompatibilnost argumentů, které používá, míní Borovička. Patří mezi ně jak lidé z MAGA hnutí, experti s doktorátem z Harvardu, tak i šéfové technologických firem, například Elon Musk.
„Ale je pravda, že skupina v čele s Elonem Muskem svou nedávno ještě velmi silnou pozici rychle ztrácí. Muskovi určitě nepomohla jeho nedávná radikální rétorika,“ myslí si expert.
„Došlo k ostré roztržce s poradcem prezidenta Petrem Navarrem a Muskovi nepomáhá ani to, že se mu nedaří dosáhnout úsporných cílů, které měl naplánované pro své ministerstvo pro vládní efektivitu,“ dodává.
Proč se Trump rozhodl pozastavit na 90 dnů platnost většiny cel až po propadu dluhopisů? Snaží se Trump celní politikou tlačit konkrétně na Evropskou unii? Podaří se mu donutit technologické giganty, aby přesunuli výrobu zpět do Spojených států? Přinese to s sebou nějaké výhody? A proč chce Trump oslabit dolar? Poslechněte si celé Interview Plusv audiu v úvodu článku.
