Stojíme na počátku globální obchodní války. Trumpova cla se zapíší do historie, myslí si Rusnok
Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil, že Spojené státy zavedou reciproční cla vůči řadě ostatních zemí. Jak se tím promění trend globalizace? A zasáhne zavedení cel i Českou republiku? „Jsme malá, velmi otevřená ekonomika závislá na exportu průmyslových výrobků. Dopadne to na nás velmi silně,“ upozorňuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu bývalý guvernér České národní banky a ekonomického poradce Allianz pojišťovny Jiří Rusnok.
Donald Trump na začátku svého středečního projevu v Růžové zahradě Bílého domu označil včerejšek za jeden z nejdůležitějších dnů v americké historii. Zapíše se zavedení cel i do učebnic ekonomie?
Určitě se zapíše do historie, a tím pádem i do učebnic ekonomie. Bohužel ale jen jako příklad toho, jak může vypadat hospodářská politika, která se neopírá o žádnou relevantní ekonomickou teorii a praxi. Celé východisko americké politiky vůči clům je postaveno na zcela mylných základech, což způsobí velký problém nejen celému světu, ale i Americe.
Když se jednou spustí obchodní válka, není jednoduché ji zastavit. Čekejme paralelní konflikty, stagnaci a nižší životní úroveň, odhaduje bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok
Co očekáváte, že se stane?
Stojíme na začátku globální obchodní války, která když se jednou spustí, tak není jednoduché ji zastavit. Připomínat to může skutečnou válku vedenou reálnými zbraněmi.
Postupně dojde k eskalaci napětí, změní se globální toky zboží a velká část světa bude mít minimálně střednědobě mnohem nižší ekonomickou výkonnost, než by měla za jiných okolností, kdyby to nenastalo. Logicky se tak sníží životní úroveň, což může vyvolat všechny důsledky, které takové věci obvykle ve společnosti mívají.
‚Globalizace nezmizí‘
Půjde o obchodní válku Amerika versus všichni ostatní, nebo čekáte, že soubojů bude daleko více?
Obávám se, že na začátku to bude Amerika versus všichni ostatní. Posléze, až země zavedou obranná opatření, zareagují i ostatní, protože se jich to rovněž dotkne.
Podle pravidel Světové obchodní organizace totiž de facto není dost dobře možné mít jiná cla vůči různým aktérům. V důsledku toho vzniknou na světovém obchodním kolbišti další paralelní konflikty.
Americká cla
USA zavedou reciproční cla vůči řadě ostatních zemí, nebudou to ale stoprocentní odvetná cla. Ve středu v podvečer našeho času to oznámil americký prezident Donald Trump. Na dovoz veškerého zboží z Evropské unie dopadne clo 20 procent, reciproční clo na dovoz čínského zboží bude činit 34 procent. Na zahraniční automobily dopadnou 25procentní cla.
Může středeční krok amerického prezidenta změnit trend globalizace?
Určitě to bude významný moment ve vývoji celkové spolupráce na globální úrovni v oblasti hospodářské. Jak hluboký tento výkyv bude a jak udržitelný bude do budoucna, je ovšem otázka.
Já osobně jsem velmi skeptický k tomu, že by se najednou Amerika vrátila k tomu, že bude průmyslovou velmocí a v podstatě všechno si vyráběla sama. Podle mého názoru se nelze takto vrátit zpět. Svět dnes vypadá jinak technologicky i komunikačně.
Globalizace nezmizí. Všichni jsme na jedné planetě, a to nás evidentně bude nutit i přes všechny problémy do budoucna nějak spolupracovat. Ostatně je to ta nejefektivnější cesta pro všechny. Všichni na tom v konečném důsledku vydělávají. Je to milionkrát ověřená teorie i praxe.
Donald Trump slibuje, že to pomůže americké ekonomice. Může na tom ekonomika Spojených států za nějakých okolností opravdu vydělat?
Některé její části mohou krátkodobě nebo střednědobě posílit. Na druhé straně jako celek na tom vydělat nemůže.
‚Největší riziko‘
Analytici v důsledku zavedení amerických cel odhadují, že v České republice dojde ke zpomalení růstu HDP o desetiny procentního bodu. Vidíte to podobně?
Je strašně problematické v tuto chvíli odhady kvantifikovat, když máme ještě řadu neznámých. Velmi hrubě to ale takto lze odhadnout, i když jde spíše o optimistické odhady.
Možná první rok to bude několik desetin HDP, ale je třeba si uvědomit, že to bude působit i v dalších letech. Rozhodně nám to vezme kus toho produktu, kterého jsme schopni dosahovat. Jedno procento HDP v Čechách je zhruba 80 miliard. Pokud se tedy v souhrnu uberou dvě tři procenta, jsou to i pro českou ekonomiku velké peníze.
Největší riziko vidím ve zprostředkovaných dopadech přes celou Evropu a přes německou ekonomiku. Jsme malá, velmi otevřená ekonomika závislá na exportu průmyslových výrobků. Dopadne to na nás velmi silně.
EU zvažuje v reakci na Trumpova cla ekonomickou ‚bazuku‘. Americké firmy může stát miliardy
Číst článek
Povede to v Česku nevyhnutelně ke zdražování, a tím ke zvýšení inflace?
To není vůbec jednoznačné. Rozhodně ne krátkodobě, protože tam budou různé protisměrné pohyby. Dokonce na začátku si dovedu představit, že to může vést ke snížení inflace nebo i k poklesu některých cen. Část výrobků, které se nebudou schopny už dostat na americký trh, bude totiž hledat za každou cenu odbytiště jinde, čili v Evropě.
Na druhé straně, pokud nastanou reciproční opatření ze strany Evropy, mohou zdražit výrobky jdoucí z Ameriky. Není jich ale naštěstí tolik. Pro Evropu tedy není až takovým rizikem inflace, jako spíše stagnace, recese hospodářství a s tím spojené další důsledky.
Jaké karty drží v ruce Evropa? Měly by na zavedení amerických cel reagovat také centrální banky? A s čím vším Jiří Rusnok radí pražskému arcibiskupství, kde působí jako člen ekonomické rady? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu ze záznamu v úvodu článku.
