Obce akumulují dlouhodobé úspory, míní Musil. ‚Nemůžeme si stěžovat, že spoří,‘ namítá Münich
Státní kasu trápí deficit, obce i kraje ale hospodaří s přebytky, upozornila Národní rozpočtová rada. Úspory samospráv rostou, ale investice se nezvyšují. Řešením by mohla být změna rozpočtového určení daní ve prospěch podpory hospodařící centrální vlády. „Peníze se mají používat na financování veřejných služeb,“ říká člen Národní rozpočtové rady Petr Musil pro Český rozhlas Plus. „Peníze v obcích neleží náhodou,“ oponuje ekonom Daniel Münich.
Pane Musile, považujete hospodaření územních samosprávních celků za natolik přebytkové a ony úspory za natolik mohutné, že by z rozpočtového určení daní měly dostávat méně?
Data jednoznačně ukazují, že samosprávy, zejména obce, akumulují dlouhodobě úspory. Ty částky narůstají jak v absolutních číslech, tak i v poměru k hrubému domácímu produktu
Zhodnotí obce stovky miliard na účtech? Debatují ekonomové Petr Musil z Národní rozpočtové rady a Daniel Münich z think-tanku IDEA při institutu CERGE-EI
V rámci Evropské unie jsme v tomto, zjednodušeně řečeno, totálně ustřelení, protože když budu mluvit o těch relativních číslech poměru k HDP, což je srovnatelné mezinárodně, tak jsme na více než trojnásobku průměru Evropské unie.
A jaký názor má Daniel Münich? Myslíte si, že úspory jsou opravdu natolik ustřelené, jak říkal váš předřečník, že by se mělo změnit rozpočtové určení daní v neprospěch obcí?
Ten problém má dva zásadní podproblémy. Jeden je, že skutečně obce nehospodaří efektivně se spořenými prostředky.
Druhá věc je, že prostředky, které mají, tak nemají jen tak z plezíru a není to tím, že by prostě nevěděly, za co je utratit. Ale je to tím, v jakém systému musí obce fungovat, do kterého jsme je posadili našimi zákony a naším dotačním systémem.
A pokud chceme, aby se občanům i na úrovni obcí dostávalo veřejných služeb, což znamená veřejná infrastruktura a školky, školy, chodníky, tak pokud se nezmění systém, tak si nemůžeme stěžovat, že obce spoří.
Musil: Nedostáváme služby
V roce 2024 dosáhl přebytek hospodaření obcí a krajů hodnoty 51 miliard korun a na konci loňského roku úspory obcí a krajů dosáhly rekordní výše přes 455 miliard. Čeho jsou tyto vysoké úspory obcí i krajů výsledkem? Dobrého, anebo špatného hospodaření? Já totiž žiju v tom, že odjakživa platilo, že kdo má našetřeno, v podstatě hospodaří dobře. A kdo dluží, a dluží například centrální vláda, tak hospodaří špatně. Už to neplatí, pane Musile?
Já bych neřekl, že něco neplatí. Nebo že můžeme jednoduše říct, že když někdo hromadí peníze na bankovních účtech, že je to známka dobrého hospodářství. Tomu já říkám municipální merkantilismus.
Státní rozpočet měl za první čtvrtletí schodek 91,2 miliardy. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit
Číst článek
My teď máme pocit, že když hromadíme peníze, tak že je to super a že každý starosta, který odevzdá radniční kasu na konci svého volebního období s větším nahromaděným množstvím peněz, tak je lepší než ten starosta, který tam byl předtím.
Ale ve skutečnosti jde o to, že ty peníze se mají používat právě na financování veřejných investic, veřejných služeb. Koneckonců jsou to peníze nás, daňových poplatníků, a my tím, že tyto peníze jsou zadržovány na bankovních účtech samospráv, za ně nedostáváme tolik, co bychom mohli.
Münich: Problém je v počtu obcí
Pane Münichu, myslíte si tedy, že to je špatné hospodaření? Z jakého důvodu obce hromadí na svých účtech ty úspory?
Ty důvody jsou skutečně klíčové. Hovoříme teď asi jenom o obcích, protože velká část peněz se týká Prahy, což je samozřejmě taky obec svým způsobem, ale je to úplně jiný případ.
Víme, že Česko má kromě jiného i rekord v počtu obcí, což je ale součástí problému. Jestliže neřešíme problém malých obcí a nejsme schopni ho vyřešit, pak nám ten problém jaksi vyplyne někde jinde.
Když si to spočítáme na průměrnou obec, tak nám vyjde, že průměrná obec má uspořeno okolo třiceti milionů korun a ročně průměrná obec uspoří jeden a půl milionu.
17:56
Chudý region neznamená neúspěch ve škole. Záleží na podpoře, službách a školkách, ukazuje sociolog
Číst článek
Když chce obec postavit školu nebo školku, tak má dvě možnosti – čekat, než bude vypsaná dotace. Z vlastní zkušenosti vím, že je takzvané čekání na Godota, protože aby dotace odpovídala tomu, co přesně potřebujete, tak ta šance je strašně malá.
A když potom konečně vypíšou vhodnou dotaci po letech, vy se o ni přihlásíte, tak je jen pětiprocentní pravděpodobnost, že tu dotaci získáte. Takže je velice pravděpodobné, že na školku nebo na školu budete čekat. A je spousta dalších věcí, na které budete čekat klidně deset dvacet let.
I když tu dotaci dostanete, tak zároveň budete potřebovat peníze složit, abyste tu věc spolufinancovali. Takže pokud dnes malá škola nebo malá školka bude stát okolo 60 milionů, tak ani obec, která si naspořila těch průměrných 30 až 35 milionů, na to dnes nemá.
Toto je potřeba vědět, abychom si uvědomili, že ty peníze neleží jenom tak náhodou pro plezír. Obce vědí, na co je utratit.
Pane Musile, zbývá menším obcím něco jiného než konzervativní investiční politika? Zbývá jim něco jiného než šetřit? Od Daniela Münicha jsme slyšeli, kolik dnes stojí třeba přístavba školky nebo školy, a to ani nemluvíme o krajích, kde staví třeba nové zařízení pro seniory nebo nové gymnázium. To může být i miliarda.
Já argumentům pana Münicha rozumím. Právě přesně pojmenoval další problémy, které pramení z toho, že máme takto rozdrobenou samosprávu. Máme 6250 obcí, každá by ideálně chtěla mít školu, školku, tělocvičnu, školní jídelnu a tak dále. Ale toto všechno strašně dlouho trvá, než se našetří, než obec získá dotaci.
19:51
‚Vajglovné‘ zbytečně administrativně zatěžuje obce. Je potřeba mít jednodušší systém, říká sociolog
Číst článek
Ale zároveň je takto rozdrobená samospráva, potažmo struktura škol a školek, strašně nákladná. Já jsem si tady jenom připravil nějaká data. Například abychom vytvořili jednu korunu přidané hodnoty ve vzdělávání, tak musíme vynaložit více než osm korun na veškerou kapitálovou zásobu, kterou máme, to znamená na budovy především.
A je to argument pro to, aby se změnilo rozpočtové určení daní, pane Musile?
Spíš proto, aby se obce slučovaly.
Spolu s kraji už mají obce v bankách rekordních 455 miliard korun. Měl by část získat stát, nebo municipality peníze potřebují na investice? Poslechněte si celý pořad Pro a proti v audiu na začátku článku.
