Sociolog: Každý politik má hodnoty, i Trump. Ten chce vydělat peníze, a když to jde, tak i pro USA
V politice se v současné době daří těm politikům, o kterých mnozí odborníci říkají, že nemají vymezené žádné hodnoty. Jak ale rozeznat hodnotovou a nehodnotovou politiku? A co preferují voliči? „Přibývá lidí, kteří tak trošku plavou na povrchu a nejsou ukotveni v dlouhodobějších hodnotách,“ popisuje v pořadu Osobnost Plus sociolog Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Americký prezident Donald Trump v současné době zavádí cla na spoustu zemí po celém světě. V této souvislosti se o něm říká, že ostatní státy považuje jen za účetní položku a že razí bezhodnotovou mezinárodní politiku.
Jak důležitá je v současné době hodnotová politika? Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus se sociologem Tomášem Kosteleckým
Kostelecký ale věří, že žádný politik nemůže být zcela bezhodnotový: „Každý politik má nějaké hodnoty, i ten, co vypadá, že žádné nemá. Může mít třeba tu hodnotu, že mu nezáleží na nějaké ideologii, klidně skáče z jedné na druhou podle toho, co mu přinese.“
„Myslím, že i Donald Trump má nějaké hodnoty. Jeho hodnota je, že je důležité vydělat na všem pokud možno peníze – pakliže se podaří, tak i pro Ameriku. Myslím, že mu nebude vadit, když Amerika bude skvělá a bude prosperovat,“ tvrdí sociolog.
„Ale je mu jedno, jakými prostředky to třeba udělá. A jiný politik už by třeba nebyl ochoten použít prostředky, které Donald Trump klidně použije. V tom vidím ten rozdíl. Ale nemyslím si, že se dá o někom říct, že nemá vůbec žádné hodnoty,“ shrnuje.
‚Dlouhodobější hodnoty‘
Sociolog Kostelecký zároveň vnímá trend, kdy čím dál víc voličů odchází od pojmu hodnota a vyhledává spíše pragmatické politiky: „Zmenšuje se počet lidí, kteří jsou dlouhodobě spojeni s nějakou politickou ideologií nebo stranou a více si nechávají otevřená vrátka.“
25:30
Trump díky clům získá krátkodobě peníze, chce být ve zprávách, domnívá se ekonom Matějka
Číst článek
„Nevědí přesně, koho budou volit, rozhodují se častěji na poslední chvíli právě proto, že hledají, co se jim zrovna bude hodit. Ubývá těch lidí, kteří by byli třeba ‚přesvědčení sociální demokraté‘, protože vždycky byli sociální demokraté a jejich dědeček a tatínek byli,“ přibližuje sociolog z Akademie věd České republiky.
Všímá si, že přibývá lidí, kteří takzvaně plavou na povrchu a nejsou tolik ukotveni v dlouhodobějších hodnotách.
‚Technokratický populismus‘
Nejsilnější opoziční strana v Česku, hnutí ANO, o sobě dlouhodobě říká, že není levicové ani pravicové, ale že je především „pro lidi“. Sociolog Kostelecký připomíná, že hnutí ANO začínalo jako mírně pravicová konkurence vůči vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD, dnešní SOCDEM).
Musk se Trumpa snažil odradit od zavádění vysokých cel. Na jeho automobilku mohou silně dolehnout
Číst článek
„Dnes má ANO typické znaky levicové strany, ale politologové popisují hnutí ANO jako příklad technokratického populismu. Jde mu o manažerský výkon, aby věci fungovaly. Řídit stát jako firmu. Ale kam ji chtějí vést, to už není úplně jasné. To se mění průběžně. Jde spíš o technologii toho, jak se strana ujímá vlády a jak řídí zemi než o to, kam ji vede,“ vysvětluje.
Současná obliba hnutí může být podle Kosteleckého do jisté míry spojena s aurou a oblibou jeho předsedy Andreje Babiše. Pokud by se bývalý premiér rozhodl odejít z politiky, zájem voličů o hnutí by se podle sociologa propadl.
„Část lidí, kteří chtějí volit ANO, to určitě dělají, protože nejsou spokojeni se současnou vládou, ale to tak je vždycky. Vždycky je část voličů opozičních stran nespokojena s vládou. Ale nezapomeňme, že ANO bylo už ve dvou vládách, v jedné částečně, druhou vedlo. Část voličů zřejmě byla spokojena s politikou, kterou ANO v té době dělalo, a tak si říkají, že je dobrý nápad je volit znovu,“ upozorňuje Kostelecký.
Jak je možné definovat hodnotovou politiku? Jak se změnil názor hnutí ANO na Evropskou unii? A zafunguje komunistický rebranding s hnutím Stačilo!? Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus ze záznamu v úvodu článku.
