V Česku uniká do ovzduší metan za miliardu korun ročně. ‚Ruční brzda‘ proti oteplování nefunguje
Průmyslové úniky metanu jsou drahé a navíc výrazně přispívají k člověkem způsobenému oteplování, které zažíváme. Přesto k nim ve velkém dochází, a to ve světě i v Česku, kde to od loňska zakazuje evropské nařízení. Firmy skladující či přepravující ropu a plyn přesto vypouštějí metan běžně do ovzduší. „Zákonem se řídíme, úniky dlouhodobě snižujeme,“ hájí se společnosti. „Je to záměrné vypouštění a porušení legislativy,“ říkají experti v terénu.
Zaparkovali jsme v obci Dambořice na trase mezi Brnem a Uherským Hradištěm a vydáváme se podél fotbalového hřiště do polí za vesnicí.
„Pod Dambořicemi leží velké ložisko ropy, kterou tu Moravské naftové doly (MND) těží přibližně od roku 1986. My tu teď budeme u různých zařízení odhalovat emise metanu – ty, které by z těchto zařízení unikat neměly,“ vysvětluje Veronika Murzynová, expertka na tuto problematiku z Centra pro dopravu a energetiku.
Na Moravu přijel také Théophile Humann-Guilleminot se speciální termální kamerou. „Pracuju pro mezinárodní organizaci Clean Air Task Force, snažíme se o snižování emisí metanu ve všech sektorech. Týká se to zemědělství, odpadového hospodářství a pak také právě ropného, plynařského a celkově fosilního průmyslu,“ říká certifikovaný technik.
„Snížit emise metanu je nezbytné, pokud máme mít šanci vyhnout se nejhorším důsledkům změny klimatu a skutečně omezit růst teplot do roku 2030, respektive 2050,“ podotýká.
Théophille Humann ukazuje na ropný vrt, na různé nádrže a velké nadzemí sběrné středisko ropy. To jsou všechno zařízení Moravských naftových dolů v Dambořicích. Francouz zapíná speciální kameru. Ta po spuštění trochu vrčí a ukazuje, jak se z trubek a komínů zdejších ropných zařízení „kouří“. Na přídavné obrazovce vidíme úniky plynů, které jinak lidským okem nejdou postřehnout.
4:07
Evropa loni vyrobila téměř polovinu své elektřiny z obnovitelných zdrojů. Navzdory nepříznivému počasí
Číst článek
„Tohle je přetlakový ventil. Z něj toho uniká opravdu hodně. A není to pouze metan, ale i další plyny, které vznikají při zpracování ropy. Všechny mají dopady na klima a některé i přímo na lidské zdraví,“ komentuje zjištění Humann.
„Je to naprosto šílené i ekonomicky, protože oni takhle vypouštějí do vzduchu metan, který tvoří až devadesát osm procent zemního plynu. A kromě toho také etan, propan nebo butan, což jsou také plyny, které se dají zpracovat a využít,“ doplňuje.
Podle experta z Clean Air Task Force tím firma vyhazuje zdroje, které se dají zpeněžit. „A je mnohem lepší je využít, než je takhle prostě vypustit do vzduchu. Třeba tohle je nádrž, kde skladují ropu. Oni z ní záměrně vypouštějí metan a těkavé organické látky. Měřili jsme tu už v letech 2021 a 2024, takže je to už potřetí, kdy vidíme, jak ze stejné nádrže odvětrávají plyn,“ říká Humann, zatímco kamera ukazuje oblaka pro oko neviditelného dýmu, jak stoupají k nebi.
„Ten plyn je vypouštěný naschvál, aby nemusel být zachytáván. Tohle je praktika, kterou už nová evropská legislativa nepovoluje. Platí od roku 2024 a zakázala rutinní odvětrávání metanu a jeho flérování, tedy spalování přebytečného plynu,“ tvrdí Veronika Murzynová.
Míní, že je v moci ropných, plynařských či uhelných společností podobným únikům zamezit. „Uniká to z částí, které jsou k tomu přímo určené, aby ventilovaly. Existují technologie, jak plyny lapat a zabránit jejich odvětrávání přímo do ovzduší,“ popisuje.
Do dvou let
Kromě tohoto podle ní zakázaného záměrného odvětrávání metanu mluví Murzynová o takzvaných fugitivních únicích. Jde hlavně o různé netěsnosti. „Nejde o úniky přímo z těch míst určených k odvětrávání a dá se jim zabránit pravidelnými kontrolami a včasnou opravou,“ říká.
Po loňské výpravě k těmto zařízením sdílely Centrum pro dopravu a energetiku a Clean Air Task Force svá zjištění z terénního průzkumu přímo s provozovatelem, ale Moravské naftové doly na to podle Murzynové nijak nereagovaly.
‚Zelený Donald.‘ Trump jde aktivně proti ochraně klimatu, někteří ho ale nazývají radikálním ekologem
Číst článek
Žádost o rozhovor pro Český rozhlas společnost Moravské naftové doly odmítla. K zaslaným dotazům se vyjádřila písemně: „Technologie postupně upgradujeme s cílem minimalizovat emise metanu. Snažíme se, aby naše technologie byly hermetické, protože by úniky pro nás znamenaly bezpečnostní riziko a také finanční ztrátu. Obsluha zařízení provádí kontroly minimálně jednou denně.“
Firma se také podle svých slov teprve chystá splňovat podmínky stanovené Evropskou unií. „Každoročně se provádí také revizní kontroly. Připravujeme se na implementaci požadavků nového evropského nařízení a jeho požadavků do systémů naší společnosti,“ pokračuje prohlášení.
Do stejného koncernu KKCG spadá také společnost MND Gas Storage. Dceřinná firma Moravských naftových dolů tady v Dambořicích provozuje mimo jiné jeden z největších podzemích zásobníků plynu v Česku. Měření organizace Clean Air Task Force tam během března také zaznamenalo velké množství trvale unikajícího plynu na stejných místech jako v letech 2021 a 2024.
Podle předsedy představenstva MND Gas Storage Pavla Marka jde ale o úniky, které vznikají netěsnostmi a nejde jim plně zamezit. „Jsou to klasické fugitivní úniky. Samozřejmě je evidujeme, monitorujeme a všechny je hlásíme dozorujícím orgánům. Nedá se jim až tak zamezit, nicméně nejsou to velké úniky. Ta kamera, předpokládám, že také používají FLIR, nedovede emise kvantifikovat,“ říká Marek.
Předseda představenstva tvrdí, že se MND Gas Storage snaží i tyto úniky omezit, protože je to mimo jiné i v ekonomickém zájmu společnosti. „Žádná firma nenechá unikat to, co si později bude muset dokoupit. U takového zásobníku to mohou být až desetitisíce kubíků plynu, takže je v našem zájmu tyto emise odstraňovat,“ uvádí.
Podle Clean Air Task Force a Veroniky Murzynové z Centra pro dopravu a energetiku skutečně kamera nedovede kvantifikovat, kolik plynu uniká. I tak ale označují zaznamenané emise z nezapálené fléry a dvou trvale větrajících ventilačních průduchů za velké. Nejde podle nich jen o netěsnosti, ale stejně jako v případě Moravských naftových dolů o záměrné odvětrávání plynu, které je od loňska zakázané.
„Jsou tam ale nějaké výjimky a v rámci nich pracujeme. Jde o situace, jako je výstavba, oprava, vyřazení z provozu. Plánujeme investice do nápravy, máme několik variant a odklad na řešení této záležitosti nejvýše dva roky,“ připouští Marek, že i rutinní ventilování je u zásobníku zemního plynu MND Gas Storage v Dambořicích problém. „Do dvou let budeme všechna tato nařízení určitě plnit. Teď připravujeme realizaci investic.“
Marek ještě komentuje úniky těkavých organických látek naměřené na zařízení MND Gas Storage v sousedních Uhřicích. „Z těch otevřených nádrží vždycky nějaké úniky budou a na to se právě teď připravují ta nová opatření. Ta jsou kapitálově náročná, ale je to řešitelné a projednáváme to s Českým báňským úřadem,“ prohlašuje.
Úniky nejmíň za miliardu
Clean Air Task Force ve spolupráci s českým Centrem pro dopravu a energetiku měřily úniky metanu i na dalších místech Česka. Soustředily se hlavně na ropná a plynová zařízení na jižní Moravě, takže vynechaly uhelnou infrastrukturu, kde bývají úniky metanu také běžné. Kromě už zmíněných podniků objevily emise plynu ještě u zařízení čtyř dalších společností.
3:38
Lyžování na blátě, Trump bičující zaměstnance. Plné kino tleskalo studentským filmům o změně klimatu
Číst článek
Firma Lama Energy na dotazy Českého rozhlasu nereagovala a úniky u Břeclavi nevysvětlila. Firma SPP Storage se nechce k měřením organizace Clean Air Task Force vyjadřovat. Obecně ale uvádí, že si uvědomuje důležitost tématu a zavádí opatření na monitoring a snižování emisí metanu. Společnosti GasNet a státní Net4Gas shodně napsaly, že se také řídí platnou evropskou legislativou a že dlouhodobě pracují na tom, aby úniky metanu co nejúčinněji odhalovaly a odstraňovaly.
„Na regulační stanici GasNetu nedošlo v březnu letošního roku k žádné události nebo provoznímu opatření, které by mělo za následek vypuštění většího objemu metanu do ovzduší,“ napsala firma GasNet ke konkrétním naměřeným únikům ve Velkých Němčicích.
Společnost Net4Gas vysvětlila naměřené úniky metanu u kompresní stanice v Kralicích nad Oslavou tím, že mohlo jít o zbytkové emise po povinném kontrolním startu kompresoru. Po něm je nutné stroj z bezpečnostních a technologických důvodů odtlakovat a provětrat.
Všechny plynařské či ropné společnosti, které odpověděly, tedy tvrdí, že zákon dodržují, emisím metanu zabraňují a snaží se v tom zdokonalovat a že případné úniky jsou malé, nejde jim zabránit nebo plynou z nutné údržby či bezpečnostních opatření.
Théophille Humann se s těmito vysvětleními setkává i v jiných zemích, ale on se svou kamerou po celé Evropě vidí velmi často teď už i zákonem zakázané rutinní vypouštění škodlivého metanu do ovzduší. A Česko podle něj není výjimkou.
„Česko je v tom evropský průměr. A to není dobré. V Česku zaznamenáme úniky metanu asi v sedmdesáti až osmdesáti procentech případů. V některých zemích je to sto procent, tedy u všech zařízení, u kterých naši termální kameru zapneme. Evropský průměr se podle naší předloňské zprávy pohybuje mezi 60 a 70 procenty. Realita je taková, že průmyslové úniky metanu jsou celosvětově velké a je potřeba je omezit,“ říká Humann.
Za porušování nové legislativy Evropské unie zatím ale v Česku nehrozí žádné sankce. Stát má za úkol určit úřady, které budou na dodržování pravidel dohlížet a vymáhat ho. „Samozřejmě že evropské nařízení je i přímo aplikovatelné, ale pokud by došlo na lámání chleba, tak je vhodné mít k tomu český zákon. Ten bude realisticky v roce 2026,“ říká Petr Holub. Pracuje coby vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí, které má vytvoření systému na starosti.
3:01
Odpadní vody tekly na stavbě dálnice D3 u Budějovic do nesprávné nádrže. Kvůli tomu unikal metan
Číst článek
„V tuto chvíli jsme Evropské komisi předběžně nahlásili orgány, které budou zodpovědné za jednotlivé oblasti. Jde o Český báňský úřad, Státní energetickou inspekci a ministerstvo životního prostředí za dovozy a vývozy. Ale je to předběžné, protože chystáme ten zákon, který sankce a orgány pevně určí. Schvalovat ho ovšem bude až nové složení Poslanecké sněmovny po volbách,“ předpokládá Holub.
Podle českých statistik tvoří emise metanu z ropných, plynových a uhelných zařízení asi dvě procenta českých emisí skleníkových plynů. Absolutní množství tohoto druhu emisí od roku 1990 asi pětinásobně pokleslo, mimo jiné po uzavření některých uhelných dolů. Vychází se ale z odhadů Českého hydrometeorologického ústavu, nikoli z přesných měření.
Přepočteno na metan je to z průmyslu a energetiky podle Petra Holuba přes 70 tisíc tun metanových emisí ročně. Pokud firmy investují a zabrání těmto únikům, které oteplují atmosféru, mohou na tom podle Holuba zároveň vydělat.
„Z informací od Evropské komise i z diskusí s provozovateli vyplývá, že se dá ušetřit jedna miliarda korun ročně, pokud by se všem únikům metanu zamezilo. Plyn, který neunikne, můžete prodat, a tím se mohou investice do odstranění emisí zaplatit,“ vypočítává ministerský expert na problematiku metanu.
Pokud jde o náklady na inovace, které by únikům metanu zabránily, MND Gas Storage uvádí náklady pro celý sektor plynových zásobníků. Podle předsedy představenstva Pavla Marka by to jeho firmu i další dva provozovatele v Česku stálo celkem 1,7 miliardy korun. Mezinárodní energetická agentura spočítala, že globálně by šlo asi polovině úniků metanových emisí zemního plynu zabránit (tedy plyn zachytit a vtlačit ho zpět do sítě) s nulovými čistými náklady, tedy za peníze uspořené tím, že plyn neunikne jen tak do vzduchu.
Krávy nejsou hlavní problém
Jak uvádí například americká NASA, podle vědců může právě nadměrná produkce metanu přibližně za 20 až 30 procent člověkem způsobeného oteplení planety. Koncentrace metanu v atmosféře se za posledních 200 let víc než zdvojnásobila a stále prudce stoupá.
Hlavním problémem přitom nejsou krávy, jak se často uvádí, i když i v zemědělství jsou metanové emise vysoké. „V energetice jsou ale podobně velké a jde jim zabránit jednodušeji,“ uvádí Veronika Murzynová z CDE.
25:59
Vohánka: Dekarbonizace je megatrend, který se nezastaví. Politici se ale s byznysem musí bavit
Číst článek
„Jde o sektory ropy, uhlí i plynu. Metan vzniká při těžbě, skladování i přepravě i při konečné spotřebě. Takže třeba zkapalněný plyn z USA je na tom – i kvůli tomu – co do emisí skleníkových plynů podobně jako uhlí vytěžené a spálené v Česku,“ odvolává se Murzynová na data Mezinárodní energetické agentury (IEA).
„Čímž nechci říct, že bychom měli pokračovat v pálení uhlí. Jen si uvědomit, že z hlediska změny klimatu plyn není řešení. Je to jako z deště pod okap,“ srovnává Murzynová. Petr Holub z ministerstva životního prostředí s tím nesouhlasí a tvrdí, že i LNG z tohoto srovnání vychází přece jen o něco lépe.
Kromě toho, že nové nařízení Evropské unie, které vychází ze Zelené dohody pro Evropu, už zakazuje tzv. rutinní vypouštění metanu či jeho spalování, stanovuje i další termíny. Pravidla se tedy budou zpřísňovat, například i pro uhelný sektor. Země EU mají také zajistit pravidelné kontroly zařízení, ze kterých může metan unikat.
„Firmy budou muset kvantifikovat své emise a zamezit únikům, co nejvíc to půjde,“ říká Murzynová. Stejná pravidla mají postupně začít platit i pro společnosti mimo Evropskou unii, které plyn či ropu do EU dovážejí.
Vše vychází z takzvaného Globálního metanového slibu, ve kterém se většina zemí světa připojila k závazku snížit celosvětově metanové emise o 30 procent mezi lety 2020 a 2030. Součástí této skupiny ovšem nejsou země jako Čína, Indie, Rusko, Írán, Venezuela a dokument coby samostatné země nepodepsali ani členové EU Maďarsko, Polsko, Litva a Lotyšsko.
„Dobrovolně se k tomuto závazku připojily i některé firmy fosilního průmyslu, ještě než bylo snižování metanových emisí přikázáno legislativně. Podobné zákony se zavádějí i mimo Evropskou unii. Příkladem dobré praxe může být třeba Nigérie,“ všímá si odbornice Centra pro dopravu a energetiku Murzynová.
Se silnými a závaznými pravidly pro omezování úniků metanu přišly také Spojené státy za vlády Joea Bidena. Jeho nástupce Donald Trump se ale i tato klimatická opatření snaží zrušit.
