Staré pásové dopravníky z Bíliny poslouží dál. Až skončí těžba, mohly by držet solární panely
Otázku, co udělat s pásovými dopravníky, které zbydou po těžbě v povrchových dolech, řeší v Bílině. Zařízení, která jsou desítky kilometrů dlouhá, jsou určená k přepravě uhlí a vytěžené zeminy. Nově by ale mohly sloužit jako nosníky pro solární panely. Těžaři teď novinku testují na výsypkách, které zbývají po těžbě hnědého uhlí.
„Pásových dopravníků je tady tolik, že kdybychom je seřadili za sebe, tak dosahují délky 90 kilometrů. To znamená, že bychom na nich z Bíliny dojeli až do Prahy,“ říká mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký a rozhlíží se po krajině.
Dopravníky jsou zatím funkční a stále přepravují materiál včetně hnědého uhlí do úpravny a pak do tepláren a elektráren.
Strojaři z firmy Prodeco v čele s Ladislavem Michálkem už ale začínají přemýšlet, co udělat s dopravníky, které po skončení těžby nebudou potřeba. A přišli s nápadem na využití středních dílů dopravníků.
„Těch se tady na Bílině vyskytuje asi 11 tisíc kusů. Výhledově po utlumení těžby budou k dispozici. De facto by přišly sešrotovat,“ přibližuje Michálek.
Strojaři navrhují, že konstrukce použijí tam, kde je nestabilní podloží dobývacího prostoru.
„Tady na těch plochách nelze aplikovat fotovoltaiku ukotvenou pevně do země, protože při poklesu těžených hmot by došlo ke zkřížení konstrukcí a popraskání panelů. Ideální je využít to, co tady máme, to, co se už nemusí vyrábět, a jenom s drobnou úpravou tomu vdechneme život na dalších 25 let,“ popisuje Ladislav Michálek.
Odborníci taky hledají vhodné typy solárních panelů. Podle Petra Pikny, který se projektem zabývá, mají být tenkovrstvé a bez křemíku. „To jsou technologie nanášené na skle, neobsahují křemíkové články, které by se mohly lehce polámat transportem,“ vysvětluje.
Testování potrvá ještě několik měsíců. Pak budou panely připojeny do trafostanice.
