Do vodních toků se dostává také fosfor a dusík, ať už z domácností, nebo se zbytky hnojiv z polí. Vědci se proto se svými bioreaktory zaměřili taky na ně.
Experti z Centra dopravního výzkumu jezdí už čtrnáct let k dopravním nehodám a sbírají tam data o stáří anebo ojetí pneumatik. Díky tomu si vytvořili obrázek o stavu obutí aut na českých silnicích.
Klima chránit většinou chtějí, ale na řadu konkrétních otázek nemají názor. Nejistí, jak je identifikoval výzkum Institutu 2050 o postojích Čechů ke změně klimatu.
Přírodu i stabilní klima je podle nich nutné chránit, Zelenou dohodu podporují, ale mají k ní výhrady. Více než pětina Čechů patří podle výzkumu České klima 2024 do skupiny takzvaných Sympatizujících.
Vědci z Masarykovy univerzity byli první, kdo tento proces nafotili. „Použili jsme k tomu kryo-elektronovou mikroskopii, pro kterou je ale potřeba vzorky zmrazit tekutým dusíkem,“ popisuje vědkyně.
Některými houbami se ale můžeme otrávit i prostě jen tak, že se jich dotkneme. „Člověk by si ale musel třeba olíznout ruku, případně tou rukou jíst,“ vysvětluje mykolog Vladimír Antonín.
Peptidy jsou chemikálie složené z aminokyselin, z nichž některé umí ničit bakterie. Nalezneme je v přírodě, ale nové typy peptidů je možné vyrobit i uměle.
„Cíl bylo zjistit, jak se pulec vyvíjí v žábu. Zkoumáme embrya, která pak následně oplodníme a v různých částech jejich vývoje je tzv. umrtvíme a naskenujeme,“ říká Jakub Harnoš pro Český rozhlas.
„Cílem toho všeho je zjistit, zda je možné ovlivnit nárazem trajektorii asteroidu, který by případně ohrožoval Zemi,“ uvedl Petr Pravec z Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově.
Jak samotná voda, tak i bahno, větve, suť nebo odpad, které přinese, můžou být nasáklé zdraví ohrožujícími látkami, jako jsou chemické nečistoty, vylité oleje nebo mikrobiální nečistoty.
Evropská unie, a tedy i Česká republika, se zavázala do roku 2030 snížit plýtvání jídlem na polovinu. A právě podobné výzkumy můžou podle vědců ukázat, na co se zaměřit.
„Odrůda Carolina Reaper může mít pálivost v rozmezí od 1,2 milionu po 2,5 milionu jednotek. Výrobci často neznají skutečnou pálivost, takže uvádí to, co je v literatuře,“ říká chemik Pavel Diviš.
„Když je hrazda špatně nastavená, je to, jako by mi špatně fungovaly ruce. Když je moc tvrdá, tak může například gymnastu příliš vymrštit a následně může dojít k nějakému pádu,“ vysvětluje sportovec.
Desítky let zanedbávané větrací šachty v panelových domech se mohou zanášet různými bakteriemi a plísněmi. Tým vědců zkoumá, jak přesně se zanáší, aby mohli vyvinout zařízení, které je bude čistit.
Brněnští vědci začali na 3D tiskárně vyrábět keramické implantáty, které budou sloužit jako zdroj materiálu a lešení pro hojící se kosti. Pomůžou pacientům s poraněnou páteří nebo s rozštěpem patra.
Lékaři by v budoucnosti mohli lépe bojovat s genetickými poruchami a zemědělci efektivněji šlechtit plodiny. Vědci z české Akademie věd totiž jako první na světě zobrazili povrch chromozomu.
Brněnští vědci si z Antarktidy přivezli několik kilogramů vzorky jemného prachu a v laboratořích teď zkoumají jeho složení. To jim na maličká smítka prozradí celou jejich historii.