Český kolovrátek zní: Potřebujeme co nejvzdělanější společnost. Neznám politika, který by tvrdil, že o vzdělání nejde. No, a tím to tak asi končí, skutek utek. Neutek úplně, ale stát i kraje v tom dělají mnohem méně, než by čekal každý, kdo tu věčnou touhu po „vzdělanostní společnosti“ slýchá před každými volbami.

Komentář Praha 16:30 4. února 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Výzkumná nezisková organizace PAQ Research, kterou založil a vede Daniel Prokop, na konci ledna zveřejnila analýzu, která dokládá, že ve všech českých krajích poptávka po všeobecných středních školách převyšuje nabídku. Jinak řečeno: všeobecných středních škol je stále málo.

Od roku 2023 přitom patří snaha o víc míst ve všeobecných oborech mezi dlouhodobé státní či ministerské priority ve vzdělávání s výhledem do roku 2027. Nejde jen o ministerstvo školství, víc takových škol, víc míst v nich pro své děti chtějí především rodiče.

32 procent rodičů chce gymnázia

PAQ Research udělal na toto téma výzkum; oslovil rodiče celkem 6,8 tisíc dětí od 5 do 16 let v mateřských a základních školách. Největší váhu při dotazování položil na rodiče dětí v posledních dvou ročnících základní školy. Výsledek je jasný: 32 procent rodičů jako první volbu pro své dítě uvádí všeobecné středoškolské vzdělávání. To je o 14 procentních bodů víc než současný podíl přijatých.

Střední školství je nejužší bod vzdělávacího systému, myslí si Prokop. Systém nutí rodiče k taktizování

Číst článek

Proč se děti na všeobecnou střední školu nedostanou, i když by chtěly a i když to chce stát? Překážkou je nedostatek míst, taktizování rodičů, kteří chtějí dítě za každou cenu dostat na střední školu, a u chudších rodin taky prostý fakt, že příprava na přijímačky může být dost nákladná a rodiče si to nemohou dovolit.

PAQ Research také nabízí odhad, co by pro rodiče představovalo nejlepší volbu. Co by nejvíc chtěli, kdyby na to měli prostředky, kdyby netaktizovali a kdyby bylo dost míst. Z odhadu vyplývá, že by všeobecné obory volila zhruba polovina rodičů. Odborné střední školy s maturitou by volilo 41 procent a učiliště jen 8 procent rodičů.

Odpovědnost mají kraje

Odpovědnost za celou soustavu středních škol nesou kraje. Ministerstvo může jen doporučovat nebo finančně motivovat. V jeho moci není nařídit, kolik bude v kraji gymnázií.

25:04

Bez zvýšení daní si s výdaji nikdy neporadíme, školství by potřebovalo o 40 miliard víc, míní ekonom

Číst článek

Ukazuje se, že většina krajů víc gymnázií a lyceí nechce. Světlou výjimku tvoří Vysočina, Jihomoravský kraj a z části také Plzeňský kraj.

A opačný příklad: v Pardubickém kraji dostala povolení ke všeobecnému vzdělávání jen dvě všeobecná lycea z šestnácti. Čtrnáct z nich povolení od kraje nezískalo.

Důvod? Asociace středních průmyslových škol se obává, že by přišla o žáky, kteří by mířili na gymnázia a lycea. Je jí jedno, že odtud mohou absolventi hledat mnohem širší škálu uplatnění. Další argument: zaměstnavatelé potřebují průmyslováky, ne gymnazisty.

Tohle se děje v době, kdy celý svět mluví o umělé inteligenci a o tom, že ta, nikoli staré průmyslové podniky, bude určovat trendy budoucnosti. Jsme, jak se říká, sto let za opicemi. Nebo přesněji sto let za AI.

Autor je externí spolupracovník Forum 24

Martin Fendrych Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít