Poslanci schválili lex plyn. Umožní rychlejší stavbu elektráren, oživení uhlí a má přinést konec mařičů
Povolování a výstavba nových plynových elektráren by se měly významně urychlit. Umožňuje to novela energetického zákona přezdívaná lex plyn, kterou přijala Sněmovna. Její součástí je i několik pozměňovacích návrhů, vztahujících se k elektřině.
Jedním je návrat individuálních kontrol větších solárních elektráren postavených do roku 2010, zda nepobírají víc dotací než odpovídá stanovené návratnosti projektů. Zavedení kontrol totiž vypadlo z předchozí novely označované lex OZE 3 kvůli nesouhlasu senátorů a nyní je tedy poslanci vrátili opět do hry právě v lex plyn.
24:52
Odhadl Trumpa, vsadil na zlato a pád amerických akcií. Investor Barta opět očekává úspěšný rok
Číst článek
Zcela novou úpravou je pak zákaz provozu tzv. mařičů elektřiny. Jde především o zařízení typu fén, která spotřebovávají elektřinu v době, kdy by jí byl v síti nadbytek nebo je cena na trhu nevýhodná, a proto se vyplatí ji bez dalšího užitku vyfouknout formou tepla do vzduchu.
„Zařízení, která pálí elektřinu bez užitku, nemají v energetice místo. Není přijatelné, aby někdo záměrně plýtval energií, a natož z toho ještě profitoval. Schválením mého návrhu jasně říkáme, že tudy cesta nevede,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) po schválení novely.
Mařiče mají být vyloučeny z poskytování podpůrných služeb či tzv. flexibility v elektrizační soustavě. Konkrétně půjde o zařízení, která dalším způsobem efektivně nevyužívají spotřebovávanou elektrickou energii. Ostatní, například taková, která v potřebné době využívají elektřinu třeba k ohřevu vody, budou moci dál služby provozovatelům přenosové nebo distribuční soustavy poskytovat.
Ministr Vlček: Mařiče elektřiny typu fén chceme zakázat, možností je úprava energetického zákona
Číst článek
Znemožnění využívání mařičů ocenila také Komora pro obnovitelné zdroje (OZE).
Pokud jde o urychlení stavby paroplynových elektráren, hlavním důvodem je zajištění dostatku elektřiny v příštích letech, kdy se začnou odpojovat zdroje na uhlí.
„Je to velmi zásadní věc pro českou energetiku a obecně i pro otázku bezpečnosti. Pokud bychom tyto změny legislativy neudělali, a hlavně nerozjeli další investice, tak má Česká republika na konci třicátých let opravdu regulérně velký problém. Nedostatek energie a závislost na dovozu,“ uvedl Lukáš Vlček.
Podle lex plyn budou mít například projekty plynových elektráren s výkonem nad 100 megawatt status staveb pro energetickou bezpečnost a jejich stavební povolování, včetně například souvisejícího plynovodu, bude spadat do kompetence Dopravního a energetického stavebního úřadu. Novela by tak mohla zkrátit povolovací procesy až o pět let.
V Česku mají vyrůst obří fény na maření přebytečné energie. Něco je tu hodně špatně, říkají energetici
Číst článek
Novela ale také předpokládá, že investor do plynové elektrárny bude muset v žádosti o autorizaci uvést informaci o předpokládaném výběru dodavatele této elektrárny. Žadatel také bude muset po dobu výstavby a údržby takové elektrárny plnit požadavky na bezpečnostní zájmy státu, které mu stanoví ministerstvo průmyslu.
Zároveň lex plyn umožňuje další provoz uhelných elektráren v případě, že by bez nich hrozil buď nedostatek dodávek elektřiny nebo nefunkčnost přenosové sítě. O konkrétní potřebě a podmínkách provozu bude hlavně rozhodovat správce přenosové soustavy ČEPS a Energetický regulační úřad.
„Na základě matematických modelů, respektive konkrétního výpočtu určitých náhrad budou tyto nezávislé instituce stanovovat, za jakých podmínek je možné uhelné bloky dále provozovat,“ uvedl Vlček.
Boj v Senátu?
Jak se ke změnám v lex plyn postaví senátoři, zatím není jasné. Nejvíc kontroverzí ale bude kolem návratu individuálních kontrol solárů. Naopak zákaz mařičů, pokud nebude retroaktivní, by neměl být problém, říká senátor, předseda hospodářského výboru Miroslav Pleva zvolený za STAN.
26:02
V oblasti dronů je plno, zajímá nás třeba elektronický boj, říká investor Vojta Roček z Presto Tech Horizons
Číst článek
„Na kontroly solárních zdrojů jsem názor nezměnil, mám s tím velký problém. Ne že bych nechtěl kontrolovat dotace, ale opatření je v rozporu s evropskou směrnicí, notifikací a konečně i s usnesením Senátu v této věci přijatým již před dvěma lety,“ reagoval pro Český rozhlas Miroslav Pleva.
Jeho stranický kolega, ministr Vlček se nicméně chystá se senátory znovu jednat a vysvětlovat změny i celý obsah normy. „Snažíme se Senátem kontinuálně diskutovat, ale samozřejmě nebudu zasahovat do práce a suverenity Senátu. Tak jako ve sněmovně i v Senátu si odpracujeme zdůvodňování tohoto zákona,“ uvedl Vlček.
Poslanci udělali v kontrolách solárů navíc určité změkčení, kdy zúžili okruh solárních elektráren z let 2009 až 2010 podléhajícím individuálním kontrolám výnosnosti jen na ty s výkonem nad 145 kilowattů, a nikoli již od 30 kilowattů.
Podle senátora Plevy to znamená, že se počet kontrolovaných subjektů sníží zhruba o tisíc, na principu to nic nemění. „Retroaktivně měníme podmínky a chceme po provozovatelích předložit doklady patnáct let dozadu, které už ani nemusí mít,“ upozornil Pleva.
Schválení lex plyn ocenila i Komora OZE, byť s výhradami. Vedle plynových zdrojů novela umožňuje například urychlit i výstavbu větrných elektráren. „Vítáme vymezení větrných parků od 15 MW jako staveb pro energetickou bezpečnost. Zároveň však nepovažujeme za šťastné rozlišení výroben z OZE dle výkonu, místo 15 MW by měla být 1 MW. Tento přístup považujeme za diskriminační, uvedla například Komora.
Lex plyn ve Sněmovně předložila skupina poslanců v čele s ministrem Vlčkem. Pro jeho schválení hlasovalo 170 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů. Proti nehlasoval nikdo.
