Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Analytička: TAL zásoboval rafinerie v Německu a Rakousku, měly přednost. Zvýšení kapacity to změnilo

Česko je po 60 letech nezávislé na dodávkách ropy z Ruska ropovodem Družba díky dokončení rozšíření ropovodu TAL. Informoval o tom ve čtvrtek premiér Petr Fiala (ODS), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a generální ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček. „Poté, co to definitivně skončí, má Mero plán, jak využít Družbu k dovozu jiných paliv,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nové, rychlejší čerpadlo  u začátku ropovodu TAL v Terstu - jedno z těch, které umožní zvýšení přepravní kapacity ropovodu

Po celé trase TALu se přidaly elektromotory, čerpadla, oběžná kola pro čerpadla a další technická zařízení, popisuje Klímová (ilustrační foto) | Foto: Dominik Tesár | Zdroj: Český rozhlas

Dá se od této chvíle mluvit skutečně o energetické nezávislosti?
Pokud jde o ropu, určitě ano, tímto jsme na Rusku nezávislí. Kapacita TALu, a hlavně našeho navazujícího IKL ropovodu, který vede z Německa a potom až do Česka a vlastní ho české státní Mero, je dostatečná na to, aby se uzásobila celá spotřeba Česka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Po trasu TALu přibyly elektromotory, čerpadla a další zařízení. Tím se zrychlil průtok, vysvětluje hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová

Jenom pro zajímavost, kapacita našeho IKL byla dostatečná i dřív, ale na to, abychom se zásobovali jenom z téhle strany. Úzkým hrdlem byl právě TAL, tedy Transalpinský ropovod – jeho kapacita pro nás byla jenom poloviční oproti tomu, co potřebujeme.

Hlavním důvodem je, že v něm nebylo místo, protože on zásobuje především rafinerie v Rakousku a Německu. Ty rakouské na TALu byly závislé z 90 procent, jižní Německo ze sta procent. Před námi je sedm jiných rafinerií v Rakousku a v Německu, které měly přednost. My jsme museli čekat, až co zbyde. To se změnilo zvýšením kapacity.

Ještě k té nezávislosti: pokud jde třeba o ropné produkty, jako je nafta, tam Česko část musí dovážet. My nepokrýváme celou spotřebu z vlastní produkce a část dodávek jde ze Slovenska, které bere ruskou ropu, takže v tomto bych byla s nezávislostí opatrná.

„Ropovodem TAL a následným ropovodem IKL k nám bude proudit až 8 milionů tun ropy ročně a to bezpečně stačí na pokryti spotřeby celé České republiky.“

premiér Petr Fiala (ODS)

Rychlejší průtok

Jak je to s nezávislostí u dalších komodit v energetice?
Tam to už tak slavné zatím není. Když se podíváme na zemní plyn nebo elektřinu, tak ano, jsme nezávislí na Rusku. Ale pokud jde třeba o plyn, Česko loni navýšilo dovoz ruského plynu meziročně o dvě miliardy kubíků, což byl třetí největší nárůst v celé Evropské unii.

A pokud je o elektřinu, tam podle predikcí státní firmy ČEPS budeme závislí na dovozu elektřiny kolem roku 2030, zatímco nyní jsme čistým exportérem. Ale tam je potřeba zdůraznit, že nehrozí závislost na Rusku, ale spíš třeba na Německu, Skandinávii nebo Francii.

Když se vrátíme k ropovodou TAL+, jak se kapacita zdvojnásobila, díky jakým investicím?
Po celé trase TALu se v různých částech přidaly elektromotory, čerpadla, oběžná kola pro čerpadla a také další technická zařízení, jako jsou průtokoměry a podobně. Tím se zrychlil průtok ropy a zvětšila se přepravní kapacita, aniž by se někde musely třeba vykupovat pozemky a pokládat další roury, proto to šlo v podstatě i tak rychle.

Důležité je také, že se musela udělat ještě další opatření z pohledu logistiky v přístavu v italském Terstu, kam připlouvají tankery s ropou, aby se tam vůbec vešly. Protože kapacita byla naplněná a teď se tam bude muset odbavovat dvakrát více tankerů pro Česko. Takže  byla provedena opatření, aby se mohly vyskladnit a vešly se tam. Celkem za rozšíření Mero zaplatilo 1,6 miliardy korun.

Je to skutečně zásluha jenom současné vlády a Mera, že se TAL rozšířil?
Nejdůležitější bylo, že Mero se už v roce 2012 stalo akcionářem TALu, kde získalo pět procent. Ale dál bylo klíčové rozpoutání války na Ukrajině Ruskem v roce 2022, kdy ostatní akcionáři TALu, což je především rakouské OMV, německá odnož Shellu, souhlasili s rozšířením.

Další využití Družby

Co bude dál s ropovodem Družba?
Družba, jak řekl šéf Mera Jaroslav Pantůček, zůstane dál natlakovaná pro případ požadavku jiného zákazníka, kterého má Mero, a tím je Orlen Unipetrol. To je mimochodem vlastník rafinerií a také objednavatel a plátce a nákupčí vší té ropy. Odstřižení od ruské ropy by nešlo bez Orlenu, který vlastní polská firma Orlen, protože oni si tady našli jiné dodávky, jiné objednávky.

Do Česka přestala Družbou téct ropa. Od Orlenu nedoputovaly Rusům peníze za únorové dodávky

Číst článek

Ale Orlen má smlouvu s ruským dodavatelem Družbou až do konce června, ale ruský dodavatel kvůli sankcím dodávky neplní. Otázka je ovšem, jak to bude v dalších měsících, jestli tam třeba něco ještě neproteče.

Každopádně poté, co to definitivně skončí, má Mero plán, jak využít Družbu k dovozu jiných paliv, jako je třeba vodík.

Nebo projekt pro druhou cestu, abychom zase nebyli závislí jenom na jedné trubce, byť ze západu – že by Družbou proudila neruská ropa, a to přes Ukrajinu, protože Družba pokračuje na Ukrajinu do přístavu Brody, kde by se dala napojit na další ropovod, který vede z černomořského přístavu v Oděse, a tam by mohly připlouvat tankery s neruskou ropou z jiných zemí.

Podmínkou ovšem je, aby skončila ruská válečná agrese na Ukrajině a aby také Oděsa zůstala v ukrajinských rukou.

Vladimír Kroc, jkd Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme