„Jsme přesvědčeni, že Indie může odehrát velmi důležitou roli na cestě k ukončení konfliktu na Ukrajině,“ uvedl Tusk. Polsko patří mezi země, které Ukrajinu nejvíce podporují.
Na čtvrtečním jednání o klidu zbraní mezi Izraelem a Hamásem nebudou přítomni zástupci palestinského hnutí. Obě strany totiž odmítají jednat u jednoho stolu.
V textu adresovaném šéfovi unijních summitů Charlesi Michelovi Orbán bez podrobností tvrdí, že rusko-ukrajinský konflikt se v blízké budoucnosti radikálně vyostří.
„Důležité je, že to nebyly jenom země EU a NATO, ale i země z jiných regionů, které můžou mít na některé věci jiný názor. Stejně jsme ale byli schopní se shodnout,“ řekl Jan Marian Radiožurnálu.
„Všichni vědí, že tento návrh nebyl myšlen vážně, ale měl něco společného s mírovou konferencí ve Švýcarsku,“ uvedl Scholz v narážce na summit, který v sobotu v alpské zemi začíná.
Biden požádal i palestinské hnutí Hamás, aby nabídku přijalo. To ve svém prohlášení uvedlo, že izraelskou nabídku vnímá pozitivně a je připraveno o ní jednat.
„Evropská unie je bezradná v otázkách zahraniční politiky a často se jen bezmocně díváme na našeho spojence za Atlantikem, co řekne a co udělá,“ uvedl slovenský premiér Robert Fico.
„Aktuálně neexistují žádné předpoklady pro jednání, protože všichni dobře znají stanovisko Ukrajiny neakceptovat jakékoliv rozhovory. Proto speciální vojenská operace pokračuje,“ oznámil Kreml.
OSN apeluje na země, aby urovnaly konflikty týkající se vodních zdrojů. Mezi celosvětové dopady nedostatku vody se řadí nucená migrace, nedostatek potravin nebo zdravotní hrozby.
„Buď vyvraždíte miliony Ukrajinců a z Ukrajiny zbude poušť, a přinutíte Ukrajinu ke kapitulaci. Ale těžko očekávat, že by se podařilo přinutit ke kapitulaci Rusko,“ řekl Zeman.
Na Ukrajině zuří ruská válka. Na protivládních demonstracích, na proruských serverech a v opozici zní slovo mír, mír, mír. Kdo by nechtěl mír, všichni chceme mír.
„Situace na bojišti zůstává mimořádně obtížná. Cíl prezidenta Putina ovládnout Ukrajinu se nezměnil a nic nenasvědčuje tomu, že by se připravoval na mír,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg.
Společné prohlášení desítek zemí představil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Znovu vznášíme náš požadavek na Rusko, aby zastavilo svou agresivní válku proti Ukrajině,“ řekl.
Lavrov podle serveru BBC News obvinil Západ, že se snaží dotlačit Kyjev k další eskalaci konfliktu a nevyvíjí žádné úsilí ohledně ukončení jeho „horké fáze“.
Nebylo výjimkou, že Putinovy úřady zadržovaly lidi na ulici jen za to, že měli Picassovu mírovou holubici. Silovici jim sdělovali, že tento symbol je v zemi zakázán.
Na otázku, jaká je pravděpodobnost, že se podaří dosáhnout příměří nebo míru pomocí diplomatických jednání, Lavrov odpověděl, že na to je potřeba se zeptat ukrajinského prezidenta.
„Chceme žít při vědomí, že budeme vychovávat děti, které určitě pak budou bojovat? Protože Rusko znovu přijde, pokud jej nevrátíme na jeho místo,“ zdůraznil ukrajinský prezident.
Američtí představitelé se až tak neobávají použití jaderných zbraní kremelským režimem, jako spíš propadu Ruska do chaosu a s tím spojené ztráty kontroly, a to i nad jeho jaderným arzenálem.
Moskva v sobotu prostřednictvím náměstka ministra zahraničí oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině. Kyjev podle médií odpověděl svými podmínkami.
„To, co v rámci možností děláme, je vést dialog s oběma stranami o konkrétních záležitostech,“ uvedl Guterres. Nejdůležitějším výsledkem snahy je podle něj dohoda o exportu zemědělských komodit.
„Mír nebyl nevyhnutelný, na to nikdy nemůžeme zapomenout,“ prohlásil americký prezident v projevu před několika desítkami lidí v areálu univerzity v Ulsteru.
Rusko jako agresor musí podle německého kancléře Olafa Schulze učinit první krok k míru, a to stáhnout vojáky z Ukrajiny. Řekl to po jednání s lotyšským premiérem Krišjánisem Kariňšem.
