Blinkenovo vyjádření ve dvou televizních rozhovorech se podle agentury AP řadí k dosud nejtvrdší kritice Izraele a jeho počínání ve válce v Pásmu Gazy od představitelů administrativy Bidena.
Nizozemská veřejnoprávní televizen vyloučení označila za „nepřiměřené“ a sdělila, že ji „šokovalo“. Finále se tak zúčastní zpěváci z 25 zemí, zástupkyně Česka, zpěvačka Aiko se do finále nedostala.
Izraelská armáda tvrdí, že už zničila 18 ze 24 jednotek Hamásu. Podle serveru ToI se ale hnutí podařilo reorganizovat bojové jednotky v oblastech, které už armáda označila za „vyčištěné“.
Hamás se chystá v příštích dnech zintenzivnit boje na severu Pásma Gazy a v jeho centrální části. S odvoláním na palestinské zdroje o tom bez dalších podrobností informoval deník Haarec.
Palestina by se měla stát plnohodnotným členem organizace. Schválený návrh uvádí, že je k tomu připravená, a vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby takový krok podpořila.
Agentury podotýkají, že Bidenova prohlášení jsou od začátku současné války v Pásmu Gazy doposud nejsilnějším projevem nesouhlasu s izraelským způsobem vedení války proti palestinskému hnutí Hamás.
„Pozastavili jsme jednu dodávku munice s vysokým nákladem,“ řekl americký ministr obrany Lloyd Austin při slyšení v americkém Senátu. Množství munice ani její parametry nespecifikoval.
„Nevíme, co se v našem kampusu stane. Upřímně řečeno, je to ostuda, že vedení školy chce raději zasáhnout silou, než jednat s námi studenty,“ říká studentka z Univerzity George Washingtona.
Hrálo se o to, kdo bude vypadat jako ten, kdo znemožnil dohodu. Hamásu se podařilo černého Petra nechat v rukou Netanjahuovi, přinejmenším tak vypadají některé mediální reakce.
Jak se vyvinula česká debata o konfliktu? Bylo vhodné vyvěšení palestinských vlajek na UMPRUM? Debatují filozof Daniel Kroupa a komentátor časopisu Euro Petr Fischer.
Investigativní web ProPublica „prorazil tlustou zeď tajemství“ kolem darů bohatých podnikatelů členům Nejvyššího soudu USA. Cenu za komentáře psané za mřížemi obdržel Vladimir Kara-Murza.
Izraelská armáda začala vyzývat obyvatele Rafahu v jižní části Pásma Gazy k evakuaci. Může ještě něco vojenskou operaci odvrátit? Tomáš Pancíř se zeptal bezpečnostního experta Jiřího Schneidera.
Návrh dohody o příměří schválený palestinským hnutím Hamás neplní izraelské požadavky. Podle izraelských představitelů je návrh „zmírněnou“ verzí těch předchozích.
Podle Hamásu návrh zahrnuje příměří ve „třech fázích“, z toho každá by měla trvat 42 dní. Jeho součástí je obnova Pásma Gazy, návrat vysídlených Palestinců nebo výměna vězňů.
„Je dost pravděpodobné, že začíná ofenziva v Rafáhu. Tam ale teď bylo těžiště palestinské populace. Lidé se teď mají přesunout koridorem do Chán Júnisu,“ přibližuje Břetislav Tureček.
Vyhlídky na příměří se podle agentury Reuters zdají mizivé, jelikož Hamás zopakoval svůj požadavek spojit propuštění rukojmích, která zadržuje, s ukončením války, což izraelský premiér odmítá.
Al-Džazíra je jedním z mála zahraničních médií, které zůstalo v Gaze od začátku války. Vysílala krvavé scény leteckých útoků, přeplněných nemocnic a obviňovala Izrael z masakrů.
Na shromáždění v Tel Avivu příbuzní a příznivci více než 130 rukojmích, kteří jsou stále v zajetí, prohlásili, že je třeba udělat vše pro jejich návrat domů.
Ve městě se tísní okolo 1,5 milionu lidí přesídlených z jiných části palestinského území a podle Spojených států amerických Izrael nepředložil plán na jejich ochranu při zamýšlené ofenzivě.
Rafah na jihu Gazy je posledním místem zatím odkládané izraelské operace. „Hlavním důvodem izraelské ,neakce‘ je, že neví, co by mělo následovat,“ míní analytik Bureš.
„Většina studentů je velmi znepokojena tím, co se děje v Gaze. Řada protestujících ale otevřeně podporuje Hamás. Je to celá škála názorů. Většina studentů ale žije v informační bublině,“ říká Klvaňa.