Ve válce Izraele s Hamásem nejsou žádná dobrá řešení. Existují jen ta špatná, myslí si analytik Bureš
Rafah na jihu Gazy je posledním místem zatím odkládané izraelské vojenské operace a také místem s obrovskou koncentrací civilistů. „Pokud nebude hodnověrný plán evakuace civilistů, a takový při tak velkém množství lidí neexistuje, tak hlavním důvodem stálého izraelského proklamování je, že není jasné, co by mělo následovat,“ říká analytik Oldřich Bureš pro Český rozhlas Plus.
V Rafahu jsou podle šéfa Centra bezpečnostních studií Metropolitní univerzity Praha zřejmě opravdu vojenští velitelé Hamásu, kteří stojí za útoky ze 7. října.
„Mohou být v tunelech i v jiných částech Gazy, ale pravděpodobnost, že jsou v Rafahu, je poměrně velká.“
„Bez dlouhodobého politického řešení povede vojenská porážka Hamásu pouze k tomu, že bude dříve či později reinkarnován, případně vznikne ,jiný Hamás‘. Je to stále ta nekonečná otázka izraelsko-palestinského konfliktu,“ připomíná analytik Bureš.
„Až dosud si Izrael svou existenci zajišťoval konceptem zastrašování tzv. deterrence theory, tedy: ,Pokud si něco zkusíte, bude naše odpověď tvrdá.‘ Mnozí odborníci by teď řekli, že deterrence v prevenci útoků selhala už v říjnu loňského roku. Izrael se ji snaží obnovit někdy až příliš masivními útoky a otázka je, jestli se mu to vůbec daří,“ uvažuje.
Dobrá řešení nejsou
Rafah je přesto posledním územím, kam ještě izraelské pozemní jednotky nevstoupily – útoky ze vzduchu, dělostřelectva a i z moře ale probíhají.
Máte týden, pak vstoupíme do Rafahu. Izrael dal Hamásu ultimátum na přijetí dohody o příměří
Číst článek
„Bez této přímé vojenské přítomnosti pravděpodobně nejde zničit ani tunely, které tam pravděpodobně jsou – stále se ale vlastně pohybujeme v kruhu, protože oblast potřebuje hlavně dlouhodobější bezpečnost.“
„Ani bohužel neexistují žádná dobrá řešení – pouze špatná, případně méně špatná,“ myslí si Bureš a dodává, že v současné fázi, kdy konflikt eskaloval, vlastně nevidí ani ta méně špatná řešení.
„Jsou tam možná pouze špatná řešení. Můžeme se bavit podobně jako při předchozích částech izraelské intervence: o méně masivním využití leteckého bombardování, případně menší pozemní operaci, při které se nebude cílit na civilní cíle. Tady je ale opět problém, protože Hamás využívá civilní infrastrukturu záměrně ke svým účelům.“
„Dokonce se spekuluje, že by izraelské cílené nálety mohly být nastavené tak, že za níže postavené bojovníky Hamásu jsou akceptovatelné civilní ztráty 20 palestinských civilistů, za ty výš postavené snad až 50 civilistů. Jsou to ale výrazně výše nastavené cíle než například ve srovnání s válkou Spojených států proti tzv. Islámskému státu,“ prozrazuje Bureš s tím, že stále ale musíme mít na paměti, že jde o lidské oběti.
Protesty na univerzitách?
V souvislosti s válkou na Blízkém východě propukly protesty i na amerických univerzitách. „Já jim rozumím ve třech rovinách: první je ta, že konflikt v Gaze je extrémně polarizační i na globální systémové úrovni, resp. z pohledu americké zahraniční politiky.“
Kdo může za smrt 11 dětí? ‚Šlo o naváděnou munici, tu Palestinci nemají,‘ shodují se experti
Číst článek
Američané totiž mají podle analytika pocit, že bezvýhradná podpora Spojených států Izraeli k ničemu nevedla.
„Druhá věc je, že země je před volbami, takže je situace ještě víc než normálně polarizována. Probíhají debaty, jakým způsobem vybalancovat svobodu slova, svobodu protestovat – chráněné široce prvním dodatkem ústavy –, nebo debaty, jak by měla probíhat výuka či jak zabránit, aby byly kampusy a univerzity zneužívány. To se řeší už dlouho, ale v polarizované předvolební době je to ještě složitější.“
„Poslední, co je potřeba dodat, je faktor času. Na amerických univerzitách probíhají v květnu promoce – ty ale nejsou stejné, jako známe tady, jsou to celouniverzitní spektákly, které se odehrávají na velkých sportovních stadionech. A to je něco, co se jim teď příliš nehodí do krámu,“ dodává.
„Americká společnost je extrémně polarizovaná a pak jakékoli rozbušky, ať už přicházejí zvenčí, nebo zevnitř, mohou vést až k eskalaci, která potenciálně může skončit i násilnými potyčkami.“
Bureš ale soudí, že už za pár týdnů bude většina kampusů víceméně prázdná. „Proto se domnívám, že to dál eskalovat nebude,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor, audio najdete nahoře ve článku.
