Válka na Ukrajině může skončit v řádu týdnů, shodli se prezidenti Trump a Macron
Válka na Ukrajině by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla skončit v řádu několika týdnů. Stejný názor má i francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten je prvním evropským politikem, který s Trumpem jednal v Bílém domě. Hlavním tématem jednání obou prezidentů byly bezpečnostní záruky po skončení ruské války na Ukrajině.
Emmanuel Macron uznal, že Evropa musí převzít zodpovědnost za svoji bezpečnost a nespoléhat se jenom na Spojené státy. Je na to ale podle něj připravena. Oba prezidenti také věří, že válka na Ukrajině může skončit do několika týdnů.
Ukrajina musí být zapojena do rozhovorů o příměří, řekl Macron při schůzce Trumpem v Bílém domě
Číst článek
Donald Trump plánuje schůzky s ukrajinským i ruským prezidentem v následujících týdnech. Macron ale upozornil, že je potřeba dát Ukrajině bezpečnostní záruky, aby se za několik let válka znovu nerozhořela.
Podle francouzského prezidenta je nutné být silní a mít kapacity k odstrašení jakéhokoli porušení klidu zbraní, což je podle něj jediný způsob, jak bude Rusko respektovat dohodnuté podmínky.
Macron řekl, že Evropa dá dohromady odstrašující kapacitu – může prý vytvořit vojenské stabilizační síly – ale americká účast je stále potřeba, alespoň logistická podpora, což dodá na důvěryhodnosti a hrozivějším charakteru mise.
Stabilizační jednotky
Zatím je potvrzené, že by Rusko souhlasilo s evropskými mírovými silami, ale odmítá účast Američanů. Macron řekl, že už diskutoval s britským premiérem Keirem Starmerem o vyslání vojáků do stabilizačních jednotek a že další evropské i mimoevropské země se chtějí přidat.
Američtí vojáci tam fyzicky nebudou, poskytnou maximálně logistickou podporu nebo vojenské zpravodajství.
Na ruský konzulát v Marseille někdo hodil dvě výbušná zařízení. Na místě zasahovalo 30 hasičů
Číst článek
Francouzské jednotky nebo jakékoli další mezinárodní jednotky mají sloužit k udržování míru, nemají to být bojové jednotky, ale mají mít odstrašující moc, kdyby někdo chtěl příměří nebo mír porušit.
Na pořadu jednání bylo několik rezolucí ke třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu, jednak v Radě bezpečnosti OSN, ale také ve Valném shromáždění OSN. V Radě bezpečnosti je rezoluce právně závazná, i když se dá těžko vymáhat, protože někdo z pěti stálých členů ji může vetovat.
Ve Valném shromáždění je 193 členských států a rezoluce mají takový proklamativní charakter, jde spíš o jakési morální odsouzení. V obou rezolucích, v obou dvou orgánech navrhly evropské země v čele s Francií věty o tom, že: hlavním původcem a agresorem je Rusko a že Rusko je zodpovědné za to krveprolití.
V Radě bezpečnosti to Rusko vetovalo. Ve Valném shromáždění byla sice rezoluce přijata, Rusko samozřejmě hlasovalo proti, stejně talk ale i Spojené státy.
