Unie, korupce, mobilizace:
Ukrajina se loni přiblížila vstupu do Evropské unie, doma politici jednají o další mobilizaci a bojují s korupcí

Evropská unie na konci roku slíbila, že zahájí přístupové rozhovory s Ukrajinou. Na mezinárodním poli tak ukrajinská politika dosáhla zásadního úspěchu. Na domácí politické scéně čeká ukrajinské zákonodárce citlivá debata o mobilizaci. Ukrajinská společnost také očekává další opatření proti korupci. „Lidé na Ukrajině vnímají korupci jako něco, co může způsobit porážku,“ říká pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál ukrajinský analytik Petro Burkovskyj.

Kyjev 17. ledna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Po třech hodinách nekončící diskuse mezi evropskými lídry o vstupu Ukrajiny do Unie navrhl německý kancléř maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi: ‚Možná by sis mohl dát kávu mimo sál,‘“ popsal server Politico rozuzlení prosincového summitu, na kterém zástupci unijních států rozhodli, že Evropská unie bude moci otevřít přístupová jednání o členství s Ukrajinou.

Velvyslankyně Evropské unie na Ukrajině – Slovenka Katarína Mathernová – se v té době vracela v Kyjevě z práce na hotel. „Zavolal mi generální tajemník Evropské diplomatické služby, že došlo k rozuzlení,“ popsala později serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu. Podle velvyslankyně Mathernové na Ukrajině před summitem panoval spíše pesimismus a skepse.

I proto Mathernová čekala, že rozhodnutí přijde až v noci a zpráva cestou na hotel ji tak trochu zaskočila. „Moje cesta potom pokračovala na vlakové nádraží, protože jsem jela nočním vlakem do Lvova. Další den se tam totiž setkával prezident, předseda vlády a předseda parlamentu a další představitelé,“ vzpomíná Mathernová.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj k rozhodnutí na sociální síti X napsal: „Je to vítězství pro Ukrajinu. Vítězství pro celou Evropu. Vítězství, které motivuje, inspiruje a posilňuje.“

Na dálku summit sledovala i opoziční ukrajinská poslankyně Ivanna Klympušová. Přes den se k ní z bruselských zdrojů dostávaly informace, že rozhodnutí summitu sice možná pozitivní bude, ale třeba s ročním odkladem.

„Takže jsem nevěřila svým očím, když jsem viděla tweet Charlese Michela (předseda Evropské rady – pozn. red.),“ líčí Klympušová v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál v kyjevském sídle strany Evropská solidarita exprezidenta Petra Porošenka. „Musela jsem to překontrolovat asi u pěti deseti lidí a teprve potom asi za tři hodiny jsem se konečně dostala k příležitosti oslavit, že to vyšlo.“

Klympušová v letech 2016 až 2019 zastávala post místopředsedkyně vlády Ukrajiny pro evropské záležitosti, teď v ukrajinském parlamentu předsedá výboru pro integraci Ukrajiny do EU. Potvrzení, že EU otevře s Ukrajinou přístupové rozhovory, je pro poslankyni Klympušovou – podobně jako pro další ukrajinské politiky – zásadní událostí loňského roku. Pro vstup do Unie je podle ní teď 90 procent poslanců.

Vysokou podporu má evropská cesta i mezi Ukrajinci. Narostla po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 a od té doby podle ukrajinského analytika Petra Burkovského integraci do EU podporuje asi 80 procent Ukrajinců. Ač byly přístupové rozhovory pro Ukrajinu zásadní politickou událostí, u běžných Ukrajinců rezonovala častěji jiná témata.

Válečná ekonomika

„Rok 2023 vidím jako takovou normalizaci politického a společenského života. Ale dokud pokračuje válka, je to stále priorita číslo jedna,“ ohlíží se za uplynulým rokem pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška.

„Ve společnosti spíše vzrostly obavy ohledně ochoty Západu, včetně Evropské unie, pokračovat v pomoci Ukrajině,“ komentuje Petro Burkovskyj z ukrajinského think-tanku Demokratické iniciativy.

Zatímco s otevřením dalších dveří do EU Ukrajina na summitu uspěla, další finanční pomoc zatím narazila. Padesát miliard eur, v přepočtu přes bilion korun, na následující čtyři roky maďarský premiér zablokoval.

Zahraniční finanční pomoc, která míří do ukrajinské pokladny, je přitom pro zemi v tuto chvílí podle Lebdušky naprosto klíčová. Další jednání čeká evropské lídry na začátku února.

Poslankyně Klympušová doufá, že se 1. února unijní lídři dohodou i na penězích. „Jinak to bude pro Ukrajinu naprosto zoufalá a velmi těžká situace. Všechny daně a příjmy, které uvnitř země shromažďujeme, používáme na obranu a bezpečnost. Zatím opravdu musíme počítat s půjčkami a úvěry, abychom pokryli další výdaje státu, které máme,“ líčí Klympušová, jak se Ukrajina s nejistotou a nedostatkem financí potýká.

Ukrajinská ekonomika po propadu způsobeném ruskou invazí nicméně loni rostla. Pro letošní rok ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková počítá, že hrubý domácí produkt vzroste o 4,6 procenta hlavně díky zvýšení domácí spotřeby a očekávanému rozvoji obranného průmyslu. Vojenská pomoc zahraničních spojenců totiž pro zemi není dostatečná.

Nenaplněné unijní sliby o dodávkách munice podle Burkovského v ukrajinské společnosti vzbuzují pocit frustrace. Lidé jsou navíc podle prosincového průzkumu více citliví na smrt vojáků na bojišti než civilistů například při ruských náletech na ukrajinská města. A nedostatek munice je jedním z důvodů, proč jsou vojenské ztráty v ukrajinské armádě tak vysoké.

Boj s korupcí

Na čem se Evropská unie i ukrajinská společnost shodnou, je tlak na další omezování korupce v zemi. Ukrajinská média loni upozorňovala na úplatkářství v odvodových centrech a také na kauzy na ministerstvu obrany. „Někteří podnikatelé a úředníci se pokusili zneužít výběrová řízení a profitovat na válce,“ vysvětluje Burkovskyj.

„To samozřejmě vyvolalo velké pobouření. I vzhledem k vysokým lidským ztrátám na bojišti a tomu, že se i penzisti a chudší lidé snaží darovat peníze na armádu,“ přibližuje ukrajinský analytik nálady ve společnosti. „Takže lidé opravdu chtějí, aby vláda bojovala proti korupci a dělala preventivní opatření. Lidé na Ukrajině vnímají korupci jako něco, co může způsobit porážku.“

Obě kauzy skončily odvoláním zodpovědných lidí a zahájením stovky trestních řízení. Podle unijní velvyslankyně Mathernové se Ukrajina bojovat s korupcí opravdu snaží. Ukázkou toho je podle ní bankovnictví, které bezproblémově funguje i v dobách války. „Ukazuje se, že když uzavřete korupční kohoutky, tak korupce ubývá. Je jí rozhodně méně než v minulosti, ale nelze v tom polevit a bude to trvat generace,“ říká Mathernová s tím, že hlavní je, aby korupce přestala být systémová.

Zásadní úkol pro Ukrajinu podle Michala Lebdušky z Asociace pro mezinárodní otázky bude zbavit se korupce v soudnictví: „To je notoricky zkorumpované, není nezávislé. Na to určitě bude tlak z Evropské unie a občanské společnosti na Ukrajině.“

Vysoká důvěra

„I přes korupční skandály, nepřesvědčivou protiofenzivu, velkou ekonomickou recesi na začátku roku, a přestože prožíváme největší konvenční válku od druhé světové války, tak lidé stále věří základním společenským institucím,“ zdůrazňuje Burkovskyj a vypočítává, že průzkumy veřejného mínění, i přes limity způsobené válkou, ukazují vysokou důvěru armádě, dobrovolníkům, občanské společnosti i prezidentovi.  

Důvěra ve Volodymyra Zelenského sice podle prosincového průzkumu meziročně klesla z 84 na 62 procent, i to je ale podle Burkovského víc, než kolik lidí věří v jiných demokratických státech svým čelným představitelům.

Politické kampaně na billboardech na většině území Ukrajiny vystřídaly plakáty vyjadřující podporu armádě nebo rovnou lákající ke vstupu do ozbrojených složek. Například ve východoukrajinském Charkově ale značnou část reklamních ploch ovládl místní starosta Ihor Terechov.

Zatímco celostátní politici jsou víceméně sjednocení, vztahy mezi centrální vládou v Kyjevě a regiony se občas vyostří. Napětí panuje například mezi starostou Kyjeva Vitalijem Kličkem a prezidentem Zelenským. Ukrajina ještě před velkou ruskou invazí prošla decentralizací. V novém systému dostaly obce i regiony víc pravomocí. Teď se jim ale kvůli válce podle Lebdušky dostává méně peněz i vlivu.

„Oni si na těch místech chtějí vládnout sami a nechtějí, aby se jim do toho někdo z Kyjeva tolik pletl. Zároveň Zelenského vláda je naopak charakteristická tím, že se vše snaží silně centralizovat v prezidentské kanceláři,“ přibližuje spory Lebduška.

Bez voleb

Zatímco Zelenskyj od začátku ruské invaze několik šéfů oblastí vyměnil, jemu ani poslancům teď výměna nehrozí. Za běžných okolností by Ukrajinci loni zvolili nové zástupce v parlamentu a letos by vybírali prezidenta. Za válečného stavu jsou ale všechny volby odsunuté.

Ukrajinští politici se většinově shodují na tom, že teď by volby nemohly být férové. Země totiž kvůli okupaci části území Ruskem nemůže zajistit účast všech občanů a ani potřebnou politickou soutěž.

„Zastupuji opozici a bohužel jsme v roce 2019 zažili velkou porážku. Ale prohráli jsme ve svobodných a spravedlivých volbách. A my počítáme s tím, že budeme mít férovou hru a svobodné a férové volby, až skončí válka,“ říká poslankyně Ivanna Klympušová.

Podle analytika Lebdušky by tlak na vypsání voleb mohl být silný, pokud by situace na frontě zamrzla podobně jako po roce 2014. V současné situaci, kdy Kyjev a další ukrajinská města pravidelně čelí ruským náletům, jsou ale volby nepředstavitelné i kvůli bezpečnosti.

„Jak zajistíte bezpečnost ve volebních místnostech, když mohou Rusové kdykoliv zaútočit? Tím spíš pak v regionech poblíž fronty. A jak můžou hlasovat vojáci na frontě?“ říká Lebduška. I v letošním roce tak budou o ukrajinských zákonech rozhodovat poslanci zvolení v roce 2019 před velkou ruskou invazí.

Mobilizační zákon

Už na konci roku dostal ukrajinský parlament dlouho očekávaný návrh zákona o mobilizaci. Prezident Volodymyr Zelenskyj v prosinci na velké tiskové konferenci řekl, že armáda potřebuje mobilizovat dalších až 500 tisíc Ukrajinců. Na návrh zákona se snesla kritika ukrajinských zákonodárců, že některá opatření porušují ústavu anebo mají korupční rizika. Parlament kontroverzní úpravu vrátil po Novém roce vládě k dopracování. 

Mobilizační zákon potřebuje armáda co nejdřív. Pro politiky to je ale citlivé téma. „Střetává se tam několik zájmů,“ poukazuje na třecí plochy Lebduška. „Na jedné straně zájem armády, která potřebuje víc lidí. Na druhé straně potřeba státu, aby nějakým způsobem fungovala ekonomika. Nemohou stáhnout z pracovního trhu všechny lidi. A vedle toho společenské nálady, kdy evidentně část lidí nechce jít bojovat.“

Kolik Ukrajinců je v současnosti ochotných odejít bojovat, ukrajinský analytik Petro Burkovskyj z bezpečnostních důvodů zveřejňovat nechce. „Ale můžu říct, že ač úroveň připravenosti na to přidat se k armádě malinko poklesla, zůstává stále téměř stejná jako minulý rok. A to nás překvapilo,“ komentuje Burkovskyj veřejné nálady. V průzkumu pár dnů před ruskou invazí podle něj 18 procent dotazovaných, hlavně muži od 25 do 45 let, uvádělo, že jsou připravení přidat se k armádě, pokud Rusko Ukrajinu napadne.

Nový mobilizační zákon zřejmě sníží věk odvodů do armády z 27 na 25 let. S mobilizací žen nepočítá, i když i toto téma se v debatách mezi ukrajinskými organizacemi podporujícími vojáky a vojákyně objevovalo. Původní předloha zákona taky navrhovala zavedení elektronických povolávacích rozkazů a přísných trestů pro ty, kteří by zákon porušili.

Chystaný zákon by měl navíc nastavit systém rotací vojáků na frontě. Kvůli tomu na Ukrajině opakovaně demonstrují rodiny vojáků. Asi padesát lidí přišlo do centra Kyjeva i 23. prosince – pár dnů před tím, než nový mobilizační zákon dostal parlament.

Na transparentech se objevují nápisy jako: „Vojáci mají taky rodiny“. „Výhra ve válce nemůže ležet na bedrech stále stejných lidí“. „Jsem na řadě, abych obejmula svého tátu“.  Protestující, hlavně ženy, požadují, aby se jejich synové a partneři po roce a půl v armádě mohli vrátit domů. Právě pravidlo 18 měsíců platilo na Ukrajině před ruskou invazí.

I přestože většina Ukrajinců říká, že útrapy spojené s válkou stále zvládá, lidé si podle Burkovského v uplynulém roce uvědomili, že výsledek války nezávisí jen na jejich ochotě, že Ukrajina nemůže vyhrát válku sama a že boje můžou trvat ještě dlouho. „A to do určité míry ovlivňuje, co se může stát v tomto roce. Někteří lidé budou víc zoufalí, ale většina lidí se radikalizuje v tom, jak by se válka měla vést,“ předpovídá Burkovskyj.

„Pokud válku není možné vyhrát konvenční cestou, lidé budou tlačit na vládu, aby proti Rusku dělala nekonvenční věci. Podobně jako Čečenci vyhrávali válku v 90. letech, kdy malé Čečensko porazilo velké Rusko,“ popisuje Burkovskyj. Ukrajinci podle něj budou po politicích i vojenském velení chtít, aby víc dbali na životy ukrajinských vojáků a lidí, a naopak aby armáda zabíjela více ruských sil.

Jana Karasová

Související témata: Ukrajina, Evropská unie, korupce, válka, armáda, Volodymyr Zelenskyj, Ruský vpád na Ukrajinu, ruská armáda, ukrajinská armáda, ukrajinský parlament, mobilizace