Invaze jako motor boje s korupcí. Odhalené skandály jsou pro Ukrajinu prospěšné, shodují se experti
Vnější hrozba z Ruska a vnitřní v podobě korupce. Ukrajinci bojují na dvou frontách, což před ně staví řadu výzev, se kterými se nejen za poslední rok a půl museli vypořádat. Sami si jsou dobře vědomi toho, že ani v jednom úsilí nesmí polevit. „Chceme klást důraz na transparentnost a vrátit zpět důvěru,“ vysvětlovala pro iROZHLAS.cz ukrajinská právnička Olena Ščerbanová. Válkou zmítaná země už proto zavedla řadu protikorupčních reforem.
Vymanit se z područí Ruska a zapojit se do západních struktur. Pokud chce být Ukrajina součástí Evropské unie, je pro ni klíčový boj s korupcí. Dosud plní dvě ze sedmi podmínek pro vstup do společenství. Status kandidátské země dostala Ukrajina před rokem a následně bylo stanoveno sedm podmínek pro zahájení přístupových jednání. Mezi těmi nejzásadnějšími jsou reforma soudnictví a právě vypořádání se s korupcí.
Korupce
Transparency International definuje korupci na vysoké úrovni jako „zneužívání moci na vysoké úrovni, které přináší prospěch několika málo osobám na úkor většiny a způsobuje vážné a rozsáhlé škody jednotlivcům i společnosti“.
Na Ukrajině je založena na neformálních vazbách mezi vládními úředníky, členy parlamentu, státními zástupci, soudci, donucovacími orgány, manažery státních podniků a osobami nebo firmami s politickými konexemi, uvádí zvláštní zpráva Evropského účetního dvora.
Za specifický rys ukrajinské korupce je považováno „zmocňování se státu“ bloky mocných politických a ekonomických elit, které mají strukturu pyramidy a jsou zakořeněny ve veřejných institucích a ekonomice.
Mezinárodní měnový fond i ukrajinská vláda uznaly odpor, který zájmové skupiny projevily vůči strukturálním reformám.
Rok od udělení kandidátského statusu dochází k plnění dvou kritérií, odvolávala se na diplomatické zdroje seznámené s hodnotící zprávou Evropské komise koncem června agentura Reuters. Ta vyznívá ve výsledku pro Ukrajinu pozitivně a konstatuje, že je zřejmý pokrok.
„Nejde o přikrášlování reality, ale o uznání pokroku, byly například zmíněny prominentní případy boje proti korupci,“ uvedl zdroj agentury. Plné znění hodnotící zprávy pro Ukrajinu má Komise prezentovat v říjnu.
Cílová stanice: EU
Tři hlavní překážky zahraničních investic na Ukrajině zůstaly v letech 2016 až 2020 stejné: obecně rozšířená korupce, nedůvěra v soudnictví a monopolizace trhu a zmocňování se státu oligarchy.
V žebříčku hodnocení korupce Transparency International za rok 2022 se Ukrajina umístila jako 116. ze 180 zemí. Třeba Rusko s pouhými 28 body obsadilo v loňském hodnocení 137. místo.
Přívlastek korupční se v souvislosti s Ukrajinou zmiňoval poměrně často, na zemi se nahlíželo jako na velmi zkorumpovanou. Pro srovnání: v posledním roce před takzvaným Euromajdanem (sérií proevropských a protivládních demonstrací), kdy korupce na Ukrajině bujela nejvíce a v čele země stál prezident Viktor Janukovyč, získala země pouhých 25 bodů a mezi 177 státy obsadila 144. místo.
Situace se ale začala měnit v roce 2014, kdy proběhla revoluce. Z této cesty Ukrajinci neuhýbají ani po ruské invazi, snaží se totiž dostat do cílové stanice – stát se součástí EU.
Slabá armáda, fašismus, korupce na každém rohu. Ukrajina za půl roku války vyvrátila řadu předsudků
Číst článek
„Vybudovali jsme infrastrukturu nezávislých protikorupčních orgánů, které se věnují prošetřování korupce,“ líčila přijaté kroky pro iROZHLAS.cz ukrajinská právnička a aktivistka Olena Ščerbanová.
Orgánů je hned několik, mezi nimi třeba Ukrajinský národní protikorupční úřad (NABU), Specializovaná antikorupční prokuratura nebo Národní agentura pro prevenci korupce.
Transparentnosti napomáhá také rozsáhlá digitalizace státní správy, ve které Ukrajina předběhla většinu západních zemí. Obyvatelé mají možnost nahlédnout i do otevřených dat přes webový portál o veřejných zakázkách, volný přístup ke všem údajům je od poloviny roku 2016. V řešení je obnovení povinnosti pro politiky podávat majetková přiznání.
„Byla to velká politická výzva, vybudovat takovéto nezávislé instituce. Přestože byla celospolečenská vůle postavit se problému korupce, stále se našli lidé, kteří se snažili v některých oblastech prosazovat své osobní zájmy. Ale myslím, že i díky práci neziskových organizací a záštitě mezinárodních partnerů se podařilo ochránit tyto orgány, které měly možnost vzniknout,“ komentovala Ščerbanová, která působí v Centru pro boj proti korupci (AntAC).
Média a Ukrajina
Jak prožívají válku na Ukrajině ti, kteří o ní denně reportují do médií, co znamená pro klíčové politiky a jak o ní přemýšlí intelektuálové? Těmto a mnoha dalším otázkám se věnovala mezinárodní konference Českého rozhlasu pořádaná u příležitosti 100. výročí zahájení rozhlasového vysílání v Česku. Konference Média a Ukrajina se odehrála ve čtvrtek 22. června 2023 v prostoru Jatka 78 v pražských Holešovicích.
Nepsaná dohoda
Korupce na Ukrajině je přetrvávajícím problémem i po rozpoutání války vedené Ruskem. Několik měsíců však převládala tichá dohoda, že se o korupci nebude mluvit.
O „nepsané dohodě“, která panovala mezi občanskou společností a ukrajinskou vládou, mluvil před časem ředitel Transparency Insternational Ukrajina Andrij Borovyk. „Necháme je pracovat a vzdorovat ruské invazi a na oplátku jim nebudeme příliš komplikovat práci kritikou. Protože by byla více destruktivní než konstruktivní,“ popisoval.
Právnička Ščerbanová podotkla, že bojovat proti korupci během války, je velká výzva. „Nutí vás to bojovat na dvou frontách. Naši vojáci musí operovat na frontě, potřebujeme pracovat na sankcích, ale nesmíme se omezit jen na to,“ zdůraznila.
Ukrajinci si byli už před válkou vědomi korupčních problémů, které se pojí s jejich politiky. Právě ruská invaze ale podle mnohých protikorupčních aktivistů představuje motor v zavádění nových reforem, které mají narovnat demokratické prostředí.
Rozkrýváme korupci i během války, tvrdí ukrajinská právnička a aktivistka Olena Ščerbanová, která byla jedním z hostů konference #MédiaaUkrajina. • Podívejte se na diskusní panel Příběh roku 2023 → https://t.co/ylial0l2Yq. @Radiozurnal1 @iROZHLAScz @CRozhlas pic.twitter.com/b8a3923o8c
— Český rozhlas Plus (@CRoPlus) June 29, 2023
„Když v červnu minulého roku unijní zástupci zjišťovali, zda dát Ukrajině kandidátský status do EU, vedli s námi několik debat. Unijní politici se nás ptali jakožto zástupců občanské společnosti. Chápeme, že je nutné přijmout určitá opatření, protože Ukrajina se potýká s korupčními problémy, zároveň jsme říkali, že ukrajinská společnost potřebuje kandidátský status jako ještě nikdy předtím. Zaručili jsme se za to, že přinutíme naše politiky, aby skutečně dělali svou práci a přijali protikorupční opatření,“ popisovala právnička Ščerbanová.
Kandidátský status vnímají Ukrajinci jako silný symbol, že na ně Unie čeká. Ščerbanová pro iROZHLAS.cz uvedla, že touto dobou minulý rok vládě aktivisté pomáhali a byli jí nakloněni. Jenže pak pozorovali, jak kabinet činí jeden přešlap za druhým, objevila se podezření z korupce a tolerance šla stranou.
Ukrajina bojuje s korupcí. ‚Berou to vážně, nemá se to vrátit do starých dobrých časů,‘ popisuje zpravodaj
Číst článek
„S politiky jsme ale i v tu chvíli mluvili otevřeně. Pokud udělají nějaký přešlap, kritizujeme je veřejně. Nechceme být země jako Rusko, máme svobodu projevu. Takže když nepřijímají protikorupční opatření a nejednají čistě, funguje to takto,“ stála si za svým Ščerbanová.
Ministerstvo i nejvyšší soud
Názorná ukázka se objevila například ani ne rok od začátku ruské invaze. Konkrétně 21. ledna letošního roku vyšla investigace ukrajinského zpravodajského webu Dzerkalo Tyžňa. Ten odhalil, že ministerstvo obrany nakupovalo potraviny pro armádu za nesmyslně nadsazené ceny, které byly dvakrát až třikrát vyšší než ceny maloobchodní.
Vyšetřování vyústilo v rezignaci náměstka ministra obrany Vjačeslava Šapovalova, který byl zodpovědný za logistiku armády, a v propuštění Bohdana Chmelnyckého, úředníka ministerstva obrany, který smlouvu s dodavatelem podepsal. Resort nadále popírá, že by se na nadsazených platbách jakkoli podílel.
V nejistotě se na chvíli ocitl i šéf obrany Oleksij Reznikov, který patří mezi hlavní tváře ukrajinského odporu a je jednou z výrazných osobností války. „Ministerstvo obrany jednoznačně čeká čistka a prověrka všech velkých kontraktů, ale nebude sahat výše, než je úroveň náměstků ministra,“ psal k tomu list Ukrajinska pravda.
Herec, boxer i ostřílený diplomat. Kdo dodává Ukrajincům naději, kdo reprezentuje navenek?
Číst článek
„Bylo velmi naivní si myslet, že v této atmosféře nebude ke korupci docházet. Vždycky se najde nějaký úředník, který by se rád obohatil a rozhodne se to udělat nekalým způsobem. Musíme vrátit nástroje, abychom je kontrolovali a mohli jsme dále pracovat, posouvat se,“ zdůraznila právnička Ščerbanová.
Dosud největším otřesem ale bylo zadržení předsedy ukrajinského nejvyššího soudu Vsevoloda Kňazeva, kterého protikorupční úřady v noci na 16. května 2023 zadržely při přebírání úplatku ve výši téměř tří milionů dolarů (v přepočtu zhruba 65 milionů korun).
Fotografie svazků stodolarových bankovek vyložených na gauči zveřejnil na telegramu Ukrajinský národní protikorupční úřad (NABU). Následně uvedl, že se mu podařilo odhalit rozsáhlou korupci na nejvyšším soudu, kde bylo možné za úplatu získávat různé výhody. Kňazev byl zatčen a odvolán z funkce. Aktuálně probíhá vyšetřování, hrozí mu až dvanáct let ve vězení.
‚Prospěšná‘ korupce
Nad možnými důsledky kauz pro Ukrajinu se zamýšlel Andrij Borovyk: „Pamatují si to nejenom Ukrajinci, ale i mezinárodní partneři. Musíme snížit míru korupce a zvýšit odpovědnost země, jinak bude těžké si podporu, včetně té finanční, ze strany partnerů udržet.“
Experti se však shodují, že takové skandály jsou ve výsledku prospěšné. „Ukazuje to, že i člověk ve strukturách nejvyššího soudu nemůže být na Ukrajině uchráněn od dosahu a činností, které provádí protikorupční orgány,“ pochvalovala si Ščerbanová.
Právnička vzpomíná i na nepříliš medializovaný případ finančníka centrální banky, který také čelí podezření z korupce. Před spravedlností ale utekl do Rakouska, odkud nyní tvrdí, že se jedná o politicky vykonstruovanou kauzu.
Lákadlo financí na obnovu
Přestože Ukrajina činí pokroky v potírání korupce, na obzoru se rýsuje potenciálně velké lákadlo pro ty s nekalými úmysly – finance, které do země poputují v souvislosti s její obnovou po válce.
Jak předejít vytvoření podhoubí pro korupční jednání, řeší Ukrajina i mezinárodní instituce už nyní. Jako nejlepší možný vykreslila právnička Ščerbanová scénář, kdy si Ukrajina určí, na co by měly být použity peníze při rekonstrukci země a zahraniční investoři je utratí přímo.
Důsledků přetrvávající korupce se obávají nejen zahraniční partneři, ale i samotní Ukrajinci. Vyplývá to například z nedávného průzkumu: „Mezi hlavními obavami Ukrajinců z budoucí rekonstrukce země je na prvním místě korupce. Největší obavy z obnovení korupčních schémat v průběhu rekonstrukce má 73 procent Ukrajinců a 80 procent zástupců podnikatelské sféry. (…) Ukrajinci nyní považují za hlavní problémy země válku, ničení infrastruktury a bydlení a korupci.“
Cesta zpět neexistuje
„Možná to bude znít zvláštně, ale ruská invaze je na jedné straně pro nás velká zkouška, na druhou stranu to ukazuje obyčejným Ukrajincům i politikům, že neexistuje cesta zpátky. Potřebujeme jít pouze vpřed a musíme udělat vše pro to, abychom očistili ukrajinskou demokracii,“ uzavřela pro iROZHLAS.cz právnička Ščerbanová.
Očista v určitém smyslu slova začala už po zmíněném Euromajdanu a revoluci v roce 2014. Po ní ze země uprchl svržený silně proruský prezident Viktor Janukovyč, který byl svou zkorumpovaností všeobecně známý. On i jeho příbuzní a blízcí spolupracovníci se obohacovali skutečně ve velkém.
Janukovyčovo luxusní sídlo v Mežyhirji poblíž Kyjeva se po jeho útěku do Ruska stalo dokonce svérázným muzeem korupce.
