Ukrajinský voják hlídá čerstvě vykopaný zákop, který jeho jednotka vybudovala v rámci systému nových opevnění poblíž frontové linie u Kupjansku | Foto: Thomas Peter | Zdroj: Reuters
‚Nezemřel jsem.‘ Ukrajinský voják hodnotí rok 2023: Fronta se téměř nemění, boje jsou stále intenzivní
Letecké útoky na ukrajinská města, dobytí Bachmutu ruskou armádou, zásahy na okupovaném Krymu i nevýrazná ukrajinská protiofenziva. Fronta se na Ukrajině v uplynulém roce posouvala jen zanedbatelně, přesto na ní umírali tisíce vojáků i stovky civilistů. Větší posuny fronty oslovení bezpečnostní analytici nečekají ani v tomto roce. „Myslíme si, že tato válka bude nadlouho,“ říká pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál též voják ukrajinských speciálních sil.
„Co si budu pamatovat z uplynulého roku? Že jsem nezemřel.“ Ukrajinský voják speciálních sil s přezdívkou Kant sedí na silvestra netradičně v bytě své rodiny.
Okolo pobíhají děti. Manželka chystá večeři. Kant mi ukazuje fotky, na kterých je v převleku za Dědu Mráze před vojenskou dodávkou. U dveří do bytu stojí „suvenýry z fronty“, tubusy od střel.
„Vzpomínám na to, jak jsme ujížděli před útočným dronem. Nebo jak jsme se dostali na mušku tanku tak na půl kilometru,“ vypráví pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Kant o momentech uplynulého roku, které mu utkvěly v paměti.
„Naštěstí ten tank nevystřelil, takže jsme mohli informovat naše dělostřelce, kam namířit.“
Většinu roku 2023 Kant strávil v okolí bojové fronty, která se v uplynulém roce téměř nepohnula. Rozpíná se od Kupjansku na severu jen asi sto kilometrů od Charkova.
Pokračuje přes Donbas, kde stále v několika místech téměř kopíruje linii, na které boje zamrzly v letech 2014 a 2015. Teď Rusko ale kontroluje i jih Ukrajiny až po řeku Dněpr u Chersonu.
„Na severu jsou ještě nějaké stromy, na východě a na jihu je to ale holá zem,“ popisuje Kant, jak frontu vnímá. Přes léto se mu podařilo odjet na dovolenou s rodinou na západ Ukrajiny do Karpat. „To jsou ty nejhezčí momenty roku. Strávili jsme nějaký čas spolu. Stejně jako teď.“
„Když jsem na bojišti, tak třeba několik dnů nemám internet. Těžší je to pro moji manželku a děti než pro mě samotného. Chtěly by slyšet můj hlas, ale neví, co se mnou je,“ říká Kant. „Takže se snažím přežít, protože má rodina nepotřebuje někoho jiného, ale mne. A nejsem sám, který má děti.“
Kant se postaví, zasalutuje a vykřikne „sláva hrdinům“. „Nejhorší je, když ti zemře kamarád,“ dodává. O pár dnů později je Kant zase u své jednotky na frontě.
Zanedbatelný posun fronty
„Ukrajinská armáda se snaží zůstat na svých pozicích a zabít víc nepřátel,“ shrnuje Kant svůj pohled na situaci na frontě. „Ruská federace má víc lidí, tanků, techniky, zbraní. My se snažíme být víc vynalézaví a víc se pohybovat.“
Frontová linie se ale v minulém roce pohnula jen minimálně. „Iniciativa (bojujících stran – pozn. red.) se měnila, ale frontová linie stála,“ popisuje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál uplynulý rok Matúš Halás z Ústavu mezinárodních vztahů.
Hlavní úkol Ukrajiny pro letošní rok? Oslabit zásobování nepřítele a útočit na Černomořskou flotilu
Číst článek
„Pár stovek kilometrů čtverečních získala jedna strana, pak pár stovek získala druhá strana,“ přibližuje Halás. „Zní to možná, že je to hodně. Ale ve skutečnosti je to území velké jako třeba Praha nebo Bratislava. A to je při délce fronty a velikosti okupovaného území úplně zanedbatelné.“
Ruská vojska v květnu ovládla východoukrajinský Bachmut a na konci roku městečko Marjinka. V červnu začala ukrajinská protiofenziva. Kyjev nakonec osvobodil jen několik vesnic na jihu Ukrajiny a část území pod Bachmutem.
„Nebyl tam žádný moment překvapení. Kdyby Ukrajina udělala nějaké vylodění nebo se snažila obsadit území na druhé straně Dněpru,“ podotýká Halás. „To přišlo až v posledních měsících, ale i to se zastavilo.“
„V případě Ukrajiny ofenziva bohužel ukázala na klíčové nedostatky ve výcviku nových jednotek, velení velkých útočných formací a dostupnosti potřebného vybavení,“ hodnotí situaci pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV UK a Peace Research Center Prague.
Ukrajinská armáda podle něj nakonec upravila taktiku, aby v boji neumíralo tolik vojáků a neztráceli příliš techniky. „To však znemožnilo zásadnější teritoriální zisky,“ vysvětluje Smetana.
Ukrajinská armáda na konci prosince 2023 ukázala novinářům agentury Reuters stavbu opevnění.
Ukrajinský postup výrazně ztížila i ruská minová pole a obranné opevnění. Naopak Ukrajina se dlouho budování masivního opevnění na své straně bránila. Ke konci roku ale plán na pevnější pozice, které by měly Ukrajině mimo jiné pomoct snížit lidské ztráty, potvrdil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Obsazení některých vesnic a městeček v okolí bojové linie budou i v tomto roce podle Haláse oznamovat obě strany. Rusové se podle Smetany budou snažit nějaké území dobýt před březnovými prezidentskými volbami. Bojuje se dál například o Avdijivku nebo u Kupjansku.
Spojenci a zbraně
Čistý korupční rejstřík, otevřené dveře do muslimských zemí. Kdo je nový šéfvyjednavač Ukrajiny?
Číst článek
„Já ve Valerije Zalužného (náčelníka ukrajinského generálního štábu – pozn. red.) a plány našich generálů věřím,“ potvrzuje názor většiny Ukrajinců i voják ukrajinských speciálních sil Kant. K politickému vedení země je skeptičtější. „Evropa Ukrajině dává málo techniky a stačí nám jen nakrátko,“ komentuje Kant. „Možná je to kvůli tomu, že ukrajinská vláda trpí korupcí, tak nám dodávají jen po malých částech.“
Kyjev se snaží proti korupci zasahovat. Korupční skandály ale v uplynulém roce otřásly i ministerstvem obrany. Vyhazov dostalo několik vysoce postavených představitelů. A prezident Volodymyr Zelenskyj v září vyměnil i ministra obrany.
Získat a udržet si spojence a s nimi i dodávky zbraní se v uplynulých měsících snažily obě strany, připomíná Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany v Brně: „U Ruska to především byla Čína a Írán. Na straně Ukrajiny západní svět, Spojené státy a především snaha získat co nejvíce zbraňové podpory pro vedení konfliktu.“
Právě schopnost západních spojenců dodávat Kyjevu vojenskou pomoc bude podle vedoucího Peace Research Center Prague Michala Smetany nejvýznamnějším faktorem letošního roku: „Rusko má aktuálně výraznou materiální výhodu a ochabování západní vojenské pomoci se na bojišti již velmi znatelně projevuje.“
Ukrajina podle Smetany potřebuje dělostřeleckou munici, munici do systémů protivzdušné obrany, taktické balistické rakety, střely s plochou dráhou letu, prostředky elektronického boje a taky drony.
Nejde ale jen o dodávky munice a zbraní. „Musí se vzít do úvahy, jak tato technika bude použitá, jak bude připravený personál a jaké budou operační plány jednotek s použitím této techniky,“ upozorňuje Petráš.
Válka dronů
Mnohé jednotky ukrajinské armády navíc nespoléhají jen na oficiální dodávky. Vybavení se snaží zajišťovat přes vlastní kontakty od kamarádů na Ukrajině i v evropských zemích. „Mám kamarády v Norsku a ti se snaží mé jednotce dodávat auta. Dováží nám suché potraviny i teplé oblečení,“ vypočítává ukrajinský voják s přezdívkou Kant. Dodává, že pomoc od Ukrajinců sice kvůli horší ekonomické situaci slábne, ale i tak stále dostávají například noční vidění, baterie nebo drony.
„Drony jsou naše oči. Je lepší ztratit dron než člověka,“ podotýká Kant s tím, že nechápe, proč Ukrajina a její spojenci nezačali s výrobou dronů ve velkém jako v Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novoročním projevu znovu slíbil, že v letošním roce Ukrajina sama vyrobí milion dronů.
V minulém roce obě strany podle Zdeňka Petráše drony stále častěji používaly jako bojové prostředky. „Teď se musíte dívat do oblak, protože je to válka dronů,“ vypráví Kant. „Když jste na pozici, tak neustále otáčíte hlavou a musíte taky dobře poslouchat. Když to děláte, jste v bezpečí. Když ne, zabijí vás.“
„Ukázalo se, že je to poměrně efektivní způsob operační činnosti. Zcela určitě má budoucnost,“ hodnotí použití dronů Petráš, ale upozorňuje na jejich limity: „Nejde jím ale nahradit letectvo, prostředky protivzdušné obrany, dělostřelectvo, raketové vojsko.“ Ty jsou podle Petráše nesrovnatelně ničivější i efektivnější.
Drony tak nebudou podle Petráše stačit na získání kontroly nad vzdušným prostorem. Tu teď nemá ani jedna strana. Letecká převaha je přitom podle Petráše klíčová a hrála zásadní roli v tom, proč Rusko neuspělo v únoru 2022, ani proč se Ukrajině nezdařila loňská protiofenziva.
Vzduch a moře
Vzdušný prostor tak zůstává na Ukrajině dalším bojištěm, a to nejen v okolí válečné fronty. Rusko hlavně v zimě opakovaně útočilo na kritickou infrastrukturu po celé zemi. Část loňské zimy si tak Ukrajinci plánovali život podle odstávek tepla a elektřiny.
„Když se rozezní sirény a na Kyjev letí drony, tak víme, že máme dvacet minut, abychom si ještě teplou vodou umyli vlasy a dobili mobil,“ s nadsázkou přibližovali očekávané výpadky elektřiny loni v únoru lidé v ukrajinské metropoli.
Matúš Halás z Ústavu mezinárodních vztahů očekává, že Ukrajina bude v letošním roce svůj vzdušný prostor chránit ještě lépe. Kyjev totiž čeká na další dodávky systémů protivzdušné obrany. A v druhé polovině roku by ukrajinská armáda mohla podle Haláse nasadit stíhačky F16.
Rusko se raketovými útoky snaží podrazit morálku spojenců Ukrajiny, říká odborník Kimmage
Číst článek
Britsko-francouzské rakety s plochou dráhou letu, které Ukrajinci nasadili loni, podle Michala Smetany úspěšně využívají při útocích na okupovaném Krymu. Právě útoky na ruskou Černomořskou flotilu v krymských přístavech si Kyjev připočítává k větším vojenským úspěchům uplynulého roku.
A podle Matúše Haláse v nich budou Ukrajinci pokračovat i letos: „Bude tam další degradace Černomořské flotily. Rusové budou ztrácet schopnost udělat něco na moři. Ale opět si nemyslím, že toto by dokázalo rozpohybovat frontovou linii na zemi.“
Lidské ztráty
Větší pohyb fronty je teď podle analytiků možný jen za cenu velkých lidských ztrát. Počty padlých vojáků Kyjev ani Kreml neuvádí. Na Ukrajině mrtvé připomínají mimo jiné stovky fotek na náměstích měst, ze kterých pocházeli. V Rusku například nezávislý mediální projekt Mediazone ověřil jména nejméně 40 tisíc padlých ruských vojáků. Americký deník The New York Times v srpnu s odvoláním na představitele USA uváděl třikrát větší číslo.
V obou zemích by mohla přijít další mobilizace. V Rusku po březnových prezidentských volbách. Na Ukrajině po schválení novely mobilizačního zákona, kterou má teď na stole ukrajinský parlament.
Michal Smetana z Univerzity Karlovy odhaduje, že Ukrajina letos zaujme víc obrannou strategii a bude „sbírat síly na další větší ofenzivu v druhé polovině roku či pravděpodobněji v roce 2025“.
Podle Matúše Haláse z Ústavu mezinárodních vztahů by si obě strany mohly začít postupně uvědomovat, že „tak vysoká intenzita bojů je nejen neudržitelná, ale i nesmyslná“.
Ukrajina se musí připravit nejen na úplné vítězství, říká generál. ‚Cesta do propasti,‘ oponuje poslanec
Číst článek
A Zdeněk Petráš z Univerzity obrany předpovídá, že jedna strana dosáhne kulminačního bodu, kdy jakákoliv vojenská operace bude zbytečná a nebude vést k žádnému cíli. Bude to jen vyčerpávání ekonomického a lidského potenciálu dané země. Následovat pak podle Petráše budou politická jednání o výsledku války.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zahraniční státníky a mezinárodní fóra už několik měsíců objíždí s deseti body mírového plánu. Mezi nimi je taky návrat ukrajinských hranic před rok 2014 – tedy před anektování Krymu Ruskem – a plné stažení ruských vojsk z ukrajinského území.
A signály o ochotě přistoupit na mírové ujednání podle Smetany může vyslat i samo Rusko. „Nicméně při zachování svých požadavků na formální uznání anexe Krymu a čtyř dalších ukrajinských oblastí z části okupovaných Ruskem v této válce,“ upozorňuje Smetana. „Vývoj na bojišti aktuálně Rusko nijak netlačí do pozice, kdyby se muselo těchto požadavků vzdát a snažit se o nějaký pro Ukrajinu akceptovatelný kompromis.“
Politická nálada v Kyjevě i mezi ukrajinskými vojáky je dost odlišná. „Sníme o tom, že přijdeme domů s vítězstvím,“ odpovídá ukrajinský voják Kant na to, co čeká od roku 2024. „Ale myslíme si, že tato válka bude na dlouho.“
Související témata: Ruský vpád na Ukrajinu, Ukrajina
