‚Máš vůbec maturitu?‘ Plzeňský biskup Holub vzpomíná na Františkovu veselost i laskavost
„Papež František pro mě byl duchovním otcem,“ popisuje ve speciálním vysílání Radiožurnálu plzeňský biskup Tomáš Holub. Když se dozvěděl o jeho smrti, plakal. Vzpomíná ale hlavně na jeho laskavost a vlídnost a také na osobní setkání, která se často nesla ve veselém duchu. Doufá, že Františkův nástupce dokáže navázat na jeho odkaz.
Jak jste přijal to dopolední sdělení z Vatikánu?
Já jsem skutečně plakal a neříkám to jako formální věc, ale mně vstoupily slzy do očí, protože papež František pro mě byl duchovním otcem.
Poslechněte si hodinové speciální vysílání Radiožurnálu k úmrtí papeže Františka
Papež František změnil tvář moderního papežského stolce více než kdokoliv z jeho předchůdců. Mimo jiné tím, že zbavil tuto pozici do značné míry pompy a privilegií, poznamenává nekrolog agentury Reuters. Pane biskupe, souhlasíte s tím?
Určitě. Papež František svojí skromností a otevřeností vytvořil postavu papeže, který je nesmírně blízký lidem, kteří třeba nejsou věřící, kteří se s ním jenom potkali jako s mužem vlídného pohledu, to jsem slyšel od spousty lidí kolem sebe.
Církev 21. století
Katolický kněz a teolog Tomáš Halík připomněl, že byl velice atakován konzervativním až superkonzervativním křídlem církve. Byl toto podle vás klíčový bod Františkova pontifikátu? Nebo jeden z nejzásadnějších, že se snažil odolávat tlaku toho konzervativního křídla?
Myslím, že to je průvodní jev, že František skutečně hledal nové cesty. Řekl bych, že to, co bylo charakteristické, nebyl boj proti někomu, ale otevřenost v naslouchání všem a připravenost přemýšlet, kudy dál v době, kdy se mění epochy, jak říkal.
Kdo bude novým papežem? Mluví se o 12 možných kandidátech, jeden z nich se narodil na Litoměřicku
Číst článek
A to bylo klíčové. Mnohem dříve, nežli jsme to poznali na vlastní kůži, začal mluvit o tom, že skutečně žijeme v době ne epochálních změn, ale změny epoch. Říkal, že v této situaci musí být církev na cestě, že to musí být putující církev, která jde spolu, ve které biskup není někdo, kdo je vepředu, ale kdo jde společně s lidem nebo dokonce někde vzadu, protože naslouchá těm, kteří kolem něho přemýšlejí, kudy dál.
V žádném případě to nebyla nějaká forma vymezování se, ať proti konzervativcům, nebo liberálům, bylo to pozvání na cestu pro církev v 21. století.
A dá se už teď posoudit, nakolik papež František na tomto poli uspěl?
Myslím, že církev velmi zásadně změnil. Mnohé věci, které jsou nám dneska už běžné, jako například přítomnost žen v rozhodujících grémiích církve, to bylo před 12 lety, kdy nastoupil, nemyslitelné. V mnoha věcech opravdu posunul církev zásadním způsobem.
5:11
Teolog: Papež František prosazoval názor, že hlas věřících má být slyšen. Rád s nimi mluvil
Číst článek
Jak byste tedy charakterizoval Františkovu linii v čele katolické církve? Kam směřovaly jeho snahy?
K naslouchání. Zdůrazňoval, že máme být schopni vidět v druhých lidech ty, kteří nás mohou obohatit, i když mají rozdílné názory.
Zdá se mi, že tahle jeho schopnost integrovat lidi na okraji a volat po církvi, která je možná špinavá, někdy jde možná cestami, které jsou složité, a dokonce se někdy musí vracet, protože ta cesta se ukázala jako neschůdná, ale je to církev, která jde spolu a jde na cestě, bylo to základní, co si myslím, že se mu podařilo a co nám vtisknul. Právě pro 21. století.
‚Prosím tě, už to zmáčkni!‘
Jak působil papež František z lidské stránky? Jak jste ho poznal?
Měl jsem možnost se s papežem Františkem setkat několikrát. Asi nejdelší setkání bylo při putování biskupů Ad limina, tedy na návštěvu Říma a svatého otce, která je výroční. Měli jsme dvě hodiny diskusi v kruhu nás českých biskupů s Františkem, to byla velmi otevřená, naslouchající atmosféra zcela praktického přemýšlení o tom, jak žít víru v České republice v konkrétních podmínkách dnešních dnů.
Po smrti papeže: František chtěl poslední odpočinek mimo zdi Vatikánu. Konkláve bude bez české účasti
Číst článek
A František naslouchal nesmírně pozorně, reagoval zcela spontánně. Potom musím říci, že další charakteristika všech těch setkání s ním byla jeho veselost. Při prvním mém setkání, to jsem byl sekretářem České biskupské konference, se na mě podíval a říkal: „Prosím tě, máš vůbec maturitu?“ A dělal si legraci z toho, že jsem ještě příliš mladý.
Při setkání právě Ad limina, tedy když jsme tam byli s biskupy, tak jsem mu přivezl obrázky od dětí s rakovinou z naší plzeňské fakultní nemocnice. Říkal jsem mu: „Papeži Františku, prosím tě, chtěl bych, jestli by bylo možné, že bych natočil pozdrav na mobil.“
A on říká: „Víš co, tak jo, tak to uděláme.“ Začal jsem natáčet a v té chvíli jsem byl najednou nervózní, protože jsem v životě papeže nenatáčel na mobil, a tak jsem to nějak špatně zmáčknul, a když skončil ten svůj pozdrav, tak jsem mu říkal: „Svatý otče, já jsem to nezmáčkl.“ Tak on se na mě podívá a říkal: „Hele, tak ještě jednou, ale prosím tě, už to zmáčkni!“
To jsou chvíle, ve kterých najednou člověk získá obrovský vztah lidskosti, který je potom spojen s moudrostí, která se týká velkých věcí, která se týká rozhodnutí, která jsou jednoznačná a která církev opravdu posouvají ke srozumitelnosti a vlídnosti.
Laskavost a povzbuzování
„Nastavil trochu zrcadlo Evropě, kde jsme kultura trochu zahleděná do sebe, zvyklá na svoje tradice, svou životní úroveň a všechna práva.“ To řekl České televizi pražský arcibiskup Jan Graubner. Souhlasíte s jeho slovy?
Jsem přesvědčený, že byl mužem trošku jiné kultury. Jihoamerická kultura je určitě trošku jinačí nežli evropská, ale byly tam jednoznačně znát jeho italské kořeny.
3:56
Graubner: Papež František nastavil zrcadlo Evropě. V pátek bude v katedrále svatého Víta rekviem
Číst článek
Měl sepjatost s Evropou, studoval tady. Nebyl to člověk, který by přijel do Evropy na cizí území, rozuměl evropské mentalitě, samozřejmě ukazoval, že Evropa, jestli má mít perspektivu dál, tak se musí otevřít ochotě přijmout život, přijmout děti, že se musí nedívat jenom dozadu a nespoléhat na věci, které vždycky tak byly, a mít odvahu udělat kroky, které možná na první pohled vypadají velmi odvážně.
K tomu povzbuzoval, vytrvale, říkal to nám Evropanům velmi jasně, ale říkal to laskavě, neříkal to s nějakými výčitkami nebo neříkal to s nějakým zdviženým prstem, říkal to jako laskavý otec, který povzbuzuje ty, které má rád. Myslím, že tohle od něj Evropa zažila - laskavost, povzbuzování, které říká věci jasně, ale s vlídnou nadějí, že to budeme slyšet.
Pražský arcibiskup Graubner také připomněl, že papež František stál v čele malého státu, nebyl politik, ale do politiky nechci říkat, zasahoval, ale do jaké míry podle vás politiky ovlivňoval?
Papež František byl obrovskou autoritou, která, myslím, ovlivňovala politiky víc, než bychom si dokázali představit, právě tou vnímavostí, s jakou s nimi dokázal hovořit. To, že je svět dramaticky ohrožen a že takovouto autoritu, která povzbuzuje, velmi potřebuje, to je, myslím, že jasné každému, kdo se aspoň trošičku dívá kolem sebe s otevřenýma očima.
Papež František zemřel kvůli mozkové mrtvici. Náklady na pohřeb uhradí neznámý dárce
Číst článek
My křesťané se teď budeme modlit, aby nástupce papeže Františka na něj v tomto dokázal navázat a aby byl opravdu znovu člověkem, který je autentický, uvnitř, se svojí touhou po míru a se svojí laskavostí, která není naivní, ale která vychází z vidění světa jako univerzálního místa, které směřuje opravdu k Bohu.
Nakolik obtížná bude volba Františkova nástupce?
Všichni jsme v této chvíli napjatí, budeme se modlit. Uvidíme. Teď se vyrojí obrovské množství spekulací znalců, kteří budou vědět dopředu, jak to dopadne. Já budu čekat a budu se modlit, aby, jak my věříme, u toho byl Hospodin. Nejenom lidské spekulace.
Celé speciální vysílání Radiožurnálu k úmrtí papeže Františka si můžete poslechnout v audiu v úvodu článku. Hosty kromě plzeňského biskupa Tomáš Holuba byli i kněz a filozof Tomáš Halík a Pavel Černý, kazatel církve bratrské a emeritní předseda Ekumenické rady církví.
