Reakce na odsouzení bývalého iráckého diktátora Saddáma Husajna k trestu smrti se v arabském světě liší. Většina Iráčanů podporuje rozsudek soudního tribunálu, mezi šíity dokonce zavládla nelíčená radost. V severoiráckém Mosulu naopak došlo ke srážkám mezi Husajnovými stoupenci a iráckou policií. Hodně lidí považuje proces za zpolitizovaný.

13:40 6. listopadu 2006 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle těchto názorů se sice Saddám Husajn dopustil zločinů, zároveň je ale dosud jedinou arabskou hlavou státu, která má být popravena. Navíc za přítomnosti zahraničních jednotek v zemi. Mnoho Arabů, sunnitských muslimů navíc považuje rozsudek za další projev sporů mezi šíitskými muslimy a iráckými Kurdy na jedné straně a sunnity na straně druhé.

Mnoho Arabů by v případě popravy Saddáma Husajna souhlasilo s popravou zastřelením, jak to žádal sám Saddám, a nikoliv pověšením. Shoda panuje mezi jeho stoupenci a odpůrci v tom, že jeho názory nezaniknou současně s jeho smrtí.

V ostatních částech světa vyvolal rozsudek smrti nad Saddámem smíšené reakce. Existují obavy, že oprátka pro něj vyprovokuje další krveprolití a zkomplikuje urovnání v Iráku.

Poprava bývalého diktátora Saddáma Husajna je i podle islámského práva legální. Muslimská legislativa přímo ospravedlňuje například popravy homosexuálů. Podle nejnovější zprávy Amnesty International nicméně už více než polovina zemí světa - celkem 108 - zrušila nebo minimálně nepraktikuje trest smrti.

Jen za poslední desetiletí hrdelní ortel zrušilo 30 států, například Jihoafrická republika, Mozambik, Kanada, Hongkong, Nepál, Bulharsko, Estonsko, Polsko či Ukrajina. Vrátilo se k němu jen pár zemí, navíc zatím jen teoreticky. Jde třeba o Gambii nebo Papuu- Novou Guineu.

Jaromír Janev, David Šťáhlavský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít