Čínští vojáci nejsou na Ukrajině organizovaně, Peking jim ale nebude klást překážky, míní expert
Dva čínští vojáci padli do ukrajinského zajetí, po boku Rusů jich ale zřejmě bojuje násobně víc. Tvrdí to ukrajinské vedení i zprávy deníku Le Monde, který odhaluje, že někteří Číňané se chlubí svou účastí v konfliktu i na sociálních sítích. Podle odborníka Vlastislava Břízy to přitom není žádná „státem organizovaná síla“, ale „pokud se něco takového děje, Čína rozhodně nebude klást překážky v tom smyslu, že by dané občany následně perzekvovala“.
K incidentu, během kterého ukrajinské síly zajaly dva čínské vojáky, mělo dojít v Doněcké oblasti poblíž vesnice Bilohorivka. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se tam ukrajinští vojáci střetli v boji se šesti čínskými vojáky a dva z nich zajali.
7:28
Příměří teď není možné. Rusové stále cítí, že by mohli ještě něčeho dosáhnout, míní expert Macko
Číst článek
„Měli příslušné dokumenty, pasy, dokonce bankovní karty. Jsou to občané Číny. Myslím, že to je velmi důležité a Spojené státy by měly věnovat více pozornosti tomu, co se dnes děje,“ cituje ukrajinský server Kyiv Post Volodymyra Zelenského, který na sociálních sítích zároveň zveřejnil video s jedním ze zajatých Číňanů.
Podle ukrajinského prezidenta přítomnost čínských vojáků na bojišti potvrzuje, že ruskou válku proti Ukrajině podporuje další cizí mocnost. „Po Íránu a severokorejské armádě to je další (mocnost), jsou tu ale rozdíly. Severokorejci proti nám bojovali v Kurské oblasti, Číňané bojují na území Ukrajiny,“ podotkl Zelenskyj, podle kterého jsou zajatí vojáci nyní v rukou tajné služby SBU.
Rozdíly oproti vojákům Severní Koreje, kteří se postavili po bok ruské armády, vidí také bezpečnostní analytik a odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. I když ten vnímá rozdíly především v tom, že KLDR vyslala své vojáky do konfliktu organizovaně.
„Určitě to je novinka, v tuto chvíli se ale nedomnívám, že by to mělo být tak, že to je systémový, státem schválený výsadek čínské armády. Nevnímám to jako srovnatelné se severokorejskou armádou, která jednotky poslala systémově,“ říká pro iROZHLAS.cz.
Čínští žoldáci ve válce
Podle britského deníku The Independent nemají ani představitelé britských tajných služeb žádné důkazy o tom, že by zajatí vojáci měli vazby na čínskou vládu. Zelenskyj nicméně varoval, že podle jeho informací je takových čínských občanů v ruských jednotkách „mnohem více“.
To naznačuje i několik dní starý text francouzského deníku Le Monde, který s jedním z čínských žoldáků hovořil. Bývalý řidič kamionu v článku vystupuje jako Fen, právě tak mu prý přezdívali ruští vojáci.
V rozhovoru pro francouzský deník nedokázal vysvětlit, jestli odešel bojovat po bok Rusů kvůli penězům, nebo jen proto, že chtěl vycestovat mimo čínské hranice. Začátkem července ale podle svých slov nastoupil do letadla směr Peking a následně odletěl do Moskvy. Tam poté narukoval a stal se jedním ze žoldáků, kteří na Ukrajině bojují po boku armády Vladimira Putina.
Navzdory sankcím odjel do USA našeptávat lidem kolem Trumpa. Kdo je Putinův muž Kirill Dmitrijev?
Číst článek
Důvody, které k válce vedly, mu podle jeho slov byly lhostejné. Během bojů se ale stal terčem útoku sebevražedného dronu, po kterém strávil většinu času v ruských nemocnicích. Nyní je zpátky v Číně a pracuje jako správce budov. Jeho příběh ale není zcela ojedinělý.
Francouzský deník na čínských sociálních sítích vystopoval zhruba čtyřicítku Číňanů, kteří tvrdí, že se přidali k ruským silám a dokládají to i důkazy v podobě fotografií. Samotný Fen se na frontové linii údajně potkal jen se sedmi svými krajany, odhaduje ale, že se jich do bojů mohly zapojit stovky.
Podle deníku Le Monde všichni odjeli do Ruska z vlastní iniciativy jako turisté. Otázkou nicméně zůstává, zda aktivity čínských občanů probíhají s vědomím tamních úřadů.
„Není to státem organizovaná síla ani armádní kontingent severokorejského typu. Není to žádná čínská divize, ale pokud se něco takového děje, Čína rozhodně nebude klást překážky v tom smyslu, že by dané občany následně perzekvovala či věznila. Nemyslím si tedy, že by to měla být řízená podpora, nebude proti tomu ale nijak dramaticky vystupovat,“ podotýká Bříza.
Neutralita na papíře
Stejně jako Ukrajina i Rusko umožňuje cizincům narukovat do své armády a plat, který jim Moskva nabízí, dělá službu v ruských silách atraktivní, poznamenává agentura AP.
Odhalení přítomnosti čínských vojáků však podle francouzského deníku může přivádět Čínu do rozpaků už jen kvůli tomu, že k rusko-ukrajinskému konfliktu oficiálně zaujímá neutrální postoj. Ten je ale ve skutečnosti víceméně jen deklarovaný. Z Číny totiž do Ruska stále proudí dodávky zboží dvojího určení, tedy pro civilní i vojenské účely, zatímco Peking nakupuje ruské energie a spotřební zboží.
26:39
Číňanům jsou zločiny proti civilistům na Ukrajině úplně ukradené, říká sinolog Zádrapa
Číst článek
„Neutralita vyžaduje to, že se do konfliktu vůbec nemícháte a nijak do něj nevstupujete. To ale v tomto případě neplatí. Z Číny do Ruska jednoznačně proudí komponenty, které jsou minimálně dvojího určení a komponenty, které podléhají sankcím. Na druhou stranu to ale není tak, že by Čína zakazovala ukrajinským společnostem nakupovat součástky a materiály, ze kterých pak Ukrajina montuje zbraně typu dronů,“ podotýká analytik.
Podle něj je rusko-ukrajinský konflikt pro Peking obchodní příležitost, kterou využívá na obě strany, deklarovaná čínská neutralita je ale relativní. „V konfliktu totiž jednoznačně stojí spíš na straně Ruska než Ukrajiny, nikoliv však přímo,“ říká Bříza, podle kterého se nyní ukazuje, že pragmatické partnerství mezi Moskvou a Pekingem v tuto chvíli funguje.
„Čína podle mě nebude i nadále oficiálně deklarovat, že podporuje Rusko přímými dodávkami a bude to dělat skrytě. To, že pak bude občas chycen nějaký čínský voják, který ale není v čínské uniformě, bude Čína buď popírat a říkat, že to není aktivita Číny, anebo bude mlčet,“ předpokládá.
Incident se stává další ránou pro ukrajinsko-čínské vztahy. Ukrajinské ministerstvo zahraničí si v reakci předvolalo čínského chargé d´affaires, aby ohledně čínských vojáků bojujících v ruských silách podal vysvětlení. Peking mezitím reagoval prohlášením, že zprávy ukrajinských úřadů prověřuje.
„Dovolte mi zdůraznit, že čínská vláda vždy žádala své občany, aby se drželi dál od válečných zón, aby se vyhýbali zapojení do ozbrojených konfliktů v jakékoli formě, a zejména aby se vyhýbali účasti na vojenských operacích kterékoli strany,“ řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Jian.
